reklama

Z deníku koučky: Jsem posedlá zdravým stravováním!

Posedlost může přerůst i v nemoc Foto:
Posedlost může přerůst i v nemoc
Foto: Thinkstock

Jak se k různým životním situacím staví koučka s dlouholetou praxí v oblasti psychologie a psychoterapie Šárka Vávrová? Nahlédněte do jejího zápisníčku!

V dnešní době je velice populární zdravě se stravovat. Vyhledávat zdravé bio potraviny a kontrolovat etikety, zda neobsahují zakázané látky. Věnovat pozornost zdravému stravování je správné, ale co když je tato pozornost až nezdravá? Většina lidí zná poruchy příjmu potravy jako anorexii a bulimii, ale začíná se objevovat i další porucha příjmu potravy nazvaná ortorexie. Způsob stravování je životním stylem, nesmí se však se z něho stát posedlost.

Sociální sítě a internet jsou plné pokynů, jak se zdravě stravovat. Každý, kdo má kurz zdravého stravování, se snaží radit lidem, co mají jíst. Kurzy měsíčně produkují mnoho nových výživových poradců, a navíc jsou i amatérští poradci, kteří věří, že mají ostatním co říci. Ne vždy je ale vše pravda, často se jedná pouze o byznys. Navíc tyto informace nás natolik zahlcují a podvědomě námi manipulují, že se bojíme sníst cokoli, co není zdravé, protože můžeme onemocnět smrtelnou nemocí, jako je rakovina. Čteme, kolik potravin je karcinogenních, a nakonec zjistíme, že můžeme jíst pouze raw stravu nebo se stát vitariánem.

 

Bulimie, anorexie a... ortorexie

Posedlost zdravým životním stylem spojeným se zdravým stravováním se nazývá ortorexie. Jedná se o další z psychických poruch příjmu potravy, jako je bulimie a anorexie. Lidé, kteří trpí ortorexií, si denně hlídají, co jedí, na společnou večeři nebo párty si přinesou své jídlo. Nepřijímají pozvání na večeři a postupem času se začínají stranit i různých společenských akcí, protože nechtějí být konfrontováni s tím, že nic neochutnají. Vše, co jedí, musí být totiž v bio kvalitě. Žijí tak v permanentním strachu, že pokud konzumují normální stravu, onemocní. U ortorektiků můžeme sledovat i paranoidní stavy, že jim někdo předložil k jídlu nezdravou stravu, z čehož pak ostatní lidi osočují. Jsou přesvědčeni, že jejich stravování je to nejlepší, co mohou pro své tělo udělat. Pokud zkonzumují něco nezdravého, mají velké výčitky svědomí. Často jsou svým okolím podporováni, aniž by si někdo uvědomoval, že je to až patologický stav. Tito lidé mají obrovskou sebedisciplínu, která je často okolím obdivována, čímž se posiluje přesvědčení, že je vše v pořádku.

Ortorexie je onemocnění psychického původu, kdy je pozornost zaměřena především na jídlo. Není spojována se zdravým životním stylem, jako je pohyb, harmonie těla i ducha a relaxace, ale pouze se stravováním. Jedná se o nutkavou a extrémně úzkostnou potřebu jíst zdravě a vše ostatní je stresující. Ortorexie postihuje především velmi citlivé a labilní jedince pedantského charakteru a zaměřené na detail. Ve většině případů jsou to ženy. Tito lidé mají velké obavy o své zdraví, jedná se především o strach ze smrti. Tento stav může rozvinout i někdo v okolí postiženého člověka, pokud má smrtelnou nemoc nebo je obézní. Ortorexie může postihnout i člověka, který citově a emocionálně strádá a má pocit, že v životě nemá nic pod kontrolou. Snaží se tak kontrolovat alespoň své stravování. Přináší mu to pak pocit bezpečí a jistoty.

Článek

Je těžké odolat... Foto:

Zbavte se závislosti na cukru. Zhubnete a budete zdravější!

Cukr naše tělo potřebuje, protože ho využívá jako zdroj energie. Díky němu funguje lidský mozek, srdce i svaly. Jenomže všeho moc škodí a s cukrem se to v posledních...

 

Zlatá střední cesta

V poslední době mi na sociálních sítích stále naskakují články, jak se správně stravovat a co vše je zdravé a nezdravé. Občas si tyto články i odporují. Někdy mám pocit, že jsem pod tlakem toho, co mohu a nemohu jíst. Stává se mi, že i některým lidem ve svém okolí mám obavu říci, že dnes jsme měli k večeři párky, protože mne odsoudí. Přitom se doma snažíme zdravě stravovat už roky. Když byl můj syn malý, rozhodla jsem se, že bude jíst jen zdravě. Přestala jsem kupovat párky a veškeré uzeniny, brambůrky, nedostával žádné potraviny, které byly smažené. Jídlo typu fast food vůbec neznal. K Vánocům a k narozeninám si přál párek, šunku, brambůrky a hamburger.

Když vyrostl a mohl si koupit jídlo sám, tak se většinou stravoval naprosto nezdravě. Jedl jídlo ve fast foodu a pak po něm měl zažívací potíže. Došlo mi, že jsem měla zvolit spíše cestu kompromisu. Nezakazovat mu některá jídla, ale jen doma stravu občas přizpůsobit a udělat dny, kdy se může jíst vše. Dnes už ho jídlo ve fast foodu omrzelo a stravuje se vcelku zdravě. Musel k tomu však dospět sám, bez mého tlaku.

S dcerou jsem už tak radikální nebyla, občas si poručí k večeři párek v rohlíku, ale je to jen výjimečně a uzeniny jí minimálně. Je pravda, že jsem ji ještě nenaučila jíst tmavé pečivo, ale ona většinou pečivo nejí vůbec. Není jako můj syn posedlá tím, že by toužila po jídle z fast foodu, protože jsme v dětství občas na její přání zašli na dětské menu s hračkou. Nic jsem jí nezakazovala a nepřikazovala, jen se jí snažím nekupovat sladké limonády, bonbóny a čokolády. Chci jí ukázat zdravý styl stravování, ale bez tlaku, protože už vím, že se musí rozhodnut sama, jak se bude stravovat. Já na ni mohu jen dohlédnout.

ThinkstockPhotos-180404166 Foto:

 

Zkušenost se zdravým stylem stravování mám i já. Před patnácti lety jsem byla posedlá zdravou stravou a rozhodla se být vegetariánkou a následně vegankou. Nejspíše jsem na to nebyla úplně připravená a po dvou týdnech změny stravování jsem dostala silnou alergii na sóju a dlouho jsem se ze své změny jídelníčku vzpamatovávala. V dnešní době už nejsem v ničem radikální, vyzkoušela jsem raw stravu, vegetariánství, veganství i vitariánství. Už vím, že bez masa nedokážu zcela fungovat, a tak ho občas v rámci detoxikační kůry vynechám třeba jen na dva měsíce. Chodím na jídlo do veganské jídelny, někdy si dám i párek a na Vánoce jím i smažené řízky a salát. Moje strava je však zaměřena na zeleninové saláty, přírodně upravené maso a ovoce. I přesto, že často čtu články o tom, jak nezdravé je mléko, neumím si život bez mléka představit. Miluji tvarohové sýry, řecké jogurty, teplé mléko s medem nebo kozí a ovčí sýry. Od dětství jsem vždy pila mléko a také jsem nikdy neměla problémy a zlomeniny, ani netrpěla nedostatkem vápníku. I já jsem četla studie, které vykazují, že mléko žádný vápník do těla nedodává, přesto moje tělo funguje naopak. Na základě jedné studie o škodlivosti mléčných výrobků jsem přestala pít mléko a odstranila ze svého jídelníčku všechny mléčné výrobky. Po nějakém čase jsem dostala křeče do ruky a nohou. Myslela jsem si, že je to nedostatek hořčíku, ale krevního rozbor ukázal na velký nedostatek vápníku. Nikdy předtím se mi to nestalo mimo období mého veganství. To jsem měla stejné potíže, ale jakmile jsem přešla zpět na původní stravu, tak potíže vymizely, tudíž jsem to neřešila. Vrátila jsem se ke svým mléčným výrobkům a do měsíce jsem byla v pořádku a můj vápník v normálních hodnotách. Ze všech těchto svých zkušeností jsem vyvodila závěr, že nejlepší cestou je ta střední. Nechat tělu volnost k rozhodnutí, aby si samo řeklo, co potřebuje. Nic ortodoxní není vhodné jak pro děti, tak pro dospělé!

Článek

Na anorexii se bohužel i umírá Foto:

Z deníku koučky: Zničila mě anorexie!

Jak se k různým životním situacím staví koučka s dlouholetou praxí v oblasti psychologie a psychoterapie Šárka Vávrová? Nahlédněte do jejího zápisníčku!

 

V čem je nebezpečí ortorexie?

Nebezpečí není ve stravování, ale v omezení, která člověk v životě prožívá. Ortorexik se tak vyhýbá různým obchodům, společenským akcím, společnému stravování i rodinným obědům. Nutkavě sleduje složení potravin, a pokud zjistí, že snědl něco nezdravého, trápí ho deprese a úzkosti.

Snižuje spektrum potravin a může dojít i k deficitu vitamínu a minerálů, nutriční podvýživě, anémii, vypadávání vlasů, lámaní nehtů, řídnutí kostí nebo hypoglykemii (nízká hladina cukru v krvi). Může se přidat i zvýšená nervozita, úzkostné stavy z toho, co člověk sní, a možná je i paranoia.

Největším nebezpečím však je, že se ortorexie může změnit v anorexii, což už je vážná porucha přijmu potravy.

Jak si pomoci?

Léčba zahrnuje psychoterapii, psychosomatiku a i nutriční specialisty. Stejně jako u ostatních psychických poruch přijmu potravy, je vhodné přijmout pomoc někoho blízkého nebo odborníka.

 

Milí přátelé, nemám nic proti zdravému stravování a navíc souhlasím, že našemu tělu jistě prospívá, ale vše musí být v rozumné míře. Všichni dnes už víme, že nejnebezpečnější jsou informace, které předáváme v myšlenkách svým buňkám a pokud sníme něco „nezdravého“ a budeme prožívat depresivní stavy, tak své tělo přesvědčíme, že to jídlo bylo toxické a naše tělo se tak bude chovat. Chorobný strach z nemocí nám pouze danou nemoc přinese, místo abychom se jí vyhnuli. Strach a stres jsou pro naše tělo nejvíce toxické. Věřme svému tělu a v případě, že sníme něco nezdravého, posilme myšlenku, že to tělo prostě potřebovalo a nic špatného nám to nepřinese.

Přeji vám pevné zdraví.

Vaše Šárka

Šárka Vávrová deník koučky nový Foto:

Šárka Vávrová, foto Robert Tichý pro časopis Moje psychologie

Horoskopy 2017

reklama

reklama