reklama

Půjdem spolu do Betléma? V Česku žádný problém!

Zajeďte se na některý z betlémů podívat. Stojí to za to! Foto:
Zajeďte se na některý z betlémů podívat. Stojí to za to!
Foto: profimedia.cz

I když historikové považují legendu o narození Ježíše ve chlévě na seně za vymyšlenou, bez betlémů, zachycujících tento působivý výjev, si už Vánoce nedokážeme představit.

Betlémy dostaly své jméno po údajném rodišti Krista v Izraeli – pochází z hebrejského Bet Lechem, Dům chleba. Málokdo ale ví, že kromě toho v Jeruzalémě, kam míří davy věřících, je ještě jeden, opuštěný, o 150 km dál v Galileji u Nazaretu, odkud měl právě pocházet! Takže je možné, že lidé, jak říkal Felix Holzmann, brečí sice hezky a když ne na cizím hrobě, tak v jiném chrámu! Ten nechala postavit Helena, matka císaře Konstantina, až v roce 326 na místě, kde údajně nalezla hliněné jesličky, trnovou korunu i hřeby z Kristova kříže! Nikdo ty předměty ale ani okem nespatřil, takže je vysoce pravděpodobné, že jak ony, tak místo Ježíšova narození, existovaly jen ve fantazii jedné z nejhorlivějších propagátorek křesťanské víry.

Betlém Pražský hrad Foto: Slaměný betlém na Pražském hradě

 

Císařský zákaz

Tradice betlémů, říká se také jesliček, začala však až v roce 1223. Svatého Františka z Assisi při návštěvě italského šlechtice napadlo „oživit“ výjev z narození páně a začal ho organizovat. Vybral si za tím účelem jeskyni na vrcholu kopce, upravil ji jako kapli a do ní 24. prosince pozval vesničany z okolí. Když nastala půlnoc, rozezněly se zvony a všichni viděli jesličky, oslíka a telátko, jen malý Ježíšek jaksi scházel.

U nás se betlém poprvé objevil na Vánoce roku 1560 v kostele svatého Klimenta. Měl velký úspěch, což vedlo k tomu, že se farnosti začaly předhánět, aby ho měly co nejhonosnější. Císař Josef II. ovšem považoval takové soutěžení za nedůstojné až bezbožné a zakázal proto betlémy vystavovat úplně ve všech kostelích! Tím nechtěně přenesl jejich výrobu do domácností a vzniklo nové lidové řemeslo. Nejvíc se rozvíjelo v chudších oblastech, v Orlických a Krušných horách, Krkonoších, na Vysočině, Příbramsku, Valašsku, Slezsku, kde se stalo i zdrojem obživy tamních lidí. Císařovo tabu tedy paradoxně prospělo udržení tradice.

Dnes je betlémů tolik, že na návštěvu všech by jen sváteční volno určitě nestačilo. I proto vám přinášíme pár tipů na ty nejzajímavější z různých koutů naší země.

Třebechovice vedou

Nedá se jinak než začít v muzeu betlémů v Třebechovicích, kde jich najdeme na 160, včetně nejcennějšího, Proboštova. Je z lipového dřeva, měří na délku sedm metrů, široký je tři a vysoký dva metry. Skládá se z více než 2000 ručně vyřezávaných dílů, jen figurek lidí je přes 300 (a z toho 51 pohyblivých).

trebechovicky betlem Foto: Třebechovický betlém

Lidový řezbář Josef Probošt na něm pracoval od roku 1885 dlouhých čtyřicet let. Betlém je až na drobné opravy v původním stavu, jen mechanismus uvádějící vše do pohybu pohání namísto původní kliky elektřina. Proboštův betlém znázorňuje krajinu, domy, hudební nástroje, zvířata, řemeslníky vykonávající různé práce. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že nezachycuje jen události kolem Kristova narození jako ostatní betlémy, ale celé fáze jeho života až po Zmrtvýchvstání, zasazené do koloritu malého českého městečka na konci devatenáctého století, s typickými domy, paláci a hradem.

Od roku 1976, kdy na Světové výstavě v Montrealu vyvolal tento betlém senzaci, byl mnohokrát vystavován v zahraničí a je turisty navštěvován i v parném v létě!

karlštejnský betlém Foto: Karlštejnský betlém

 

Ježíšek a Masaryk

Hrad Karlštejn asi není nutné představovat, nicméně už moc známé není, že se v jeho podhradí ve třech patrech barokního domu nachází Muzeum betlémů.

karlstejnsky_betlem Foto:

V místnostech o rozloze 300 m² je padesát exemplářů ze všech koutů republiky. Zmínku zaslouží Velký krkonošský betlém – v kolébce se dokonce pohybuje i samotný Ježíšek.Skvělou ukázkou práce lidových řezbářů je skříňkový betlém z Olešnice zvaný dort či Kralický betlém. Nejnavštěvovanější je ale Karlštejnský královský betlém (největší pohyblivý u nás). Jsou v něm i loutky deseti českých vládců, včetně T. G.Masaryka, a Ježíška tak neobdarovává jen známé trio K+M+B.

Mimochodem, víte, že tahle trojice nebyli žádní králové, ale věštci následující kometu ve snaze najít vyvoleného spasitele? Omyl vznikl kdysi dávno špatným překladem. Dary Ježíškovi přináší i svatý Václav, Karel IV. – i ti byli při jeho zrodu ještě „na houbách“, s čímž možná budou mít znalci historie problémy.

V Třešti se netřeští

Jedním z měst, které betlémářství proslavilo, je Třešť na Českomoravské vrchovině. Nejdříve se na výrobu betlémů používaly snadno dostupné materiály, hlína, papír, pak dostalo přednost lipové a olšové dřevo, které řezbářům nejvíc vyhovovalo. Tradice se zachovala a i dnes zde vyřezává figurky několik autorů. Od prvního vánočního svátku až do 2. února je v Třešti přístupných dvacet betlémů přímo v domácnostech! Jsou označené, stačí jen zazvonit u dveří. Rozsáhlou sbírku lze spatřit i ve zrekonstruovaném Schumpeterově domě, kde jsou také nejstarší papírové jesličky.

betlém Kryštofovo Údolí Foto: Kryštofovo Údolí

Naši furianti

Zajímavou historii má Kryštofovo Údolí v Libereckém kraji, kde se vesničané v duchu Stroupežnického hry Naši furianti předháněli, kdo vyrobí ty „nej“ jesličky, až některé měly tak obří rozměry, že se jim nevešly do domu. Tak zapomněli na řevnivost a začali díla vystavovat společně. Je výhodné zajet sem odpoledne a shlédnout expozici v hostinci U Kryštofa, kde je přes dvacet betlémů, nejstarší je z roku 1846. Správná chvíle nastane v podvečer, kdy náves osvětlí silné reflektory a historickou atmosféru umocňuje dřevěný barokní kostelík. Když napadne sníh, je iluze Vánoc dokonalá.

betlem_z_odpadu Foto:

 

Guinessovy betlémy

Je v podstatě nemožné popsat všechna místa, kde u nás najdeme betlémy. Zvlášť proto, že některé se už od začátku adventu přechodně objevují ve skanzenech, například v Přerově nad Labem. Tam se mohou pochlubit i unikátním betlémem z odpadového papíru! V Guinessově knize tedy zatím není, nicméně zastoupení tam máme, dokonce dvojnásobné! Největší betlém v Evropě stvořil řezbář Jiří Halouzka v Jiříkově u Sovince. Váží 20 tun, je na něm v životní velikosti přes 140 soch lidí i zvířat, vyřezané jsou (až na slona) z jednoho kusu kmene! A další přibývají.

Krýzovy jesličky Foto: Krýzovy jesličky

Krýzovy jesličky z Jindřichohradeckého muzea byly mezi rekordy zapsány v roce 1998 jako největší mechanický lidový betlém světa. Místní punčochář a měšťan Krýza (1838–1918) použil jen věci, co měl doma, ale pracoval na něm šedesát let. Ono vytvořit 1400 figurek není hračka. Dále existují betlémy z těsta, perníku, másla, a kdo ví z čeho. V tomto směru jsme skutečně světová špička.

Jak a kam se dostat:

Třebechovice pod Orebem:

Z Prahy 123 km směr Hradec Králové. Autobusem či vlakem asi dvě hodiny s přestupem. Návštěvní doba: leden–duben, říjen–prosinec (kromě pondělí a církevních svátků) 9.00–16.00, květen–září 9.00–17.00.

Muzeum Betlémů Karlštejn:

Vlakem z Prahy přes půl hodiny, autem objížďkami po okreskách o dost déle. Otevřeno od 10 do 17 hodin, leden–březen sobota a neděle, duben–listopad, úterý–neděle, v prosinci každý den.

Třešť:

Autem z Prahy 142 km směr Jihlava. Přímé autobusové linky jedou několikrát denně, interval asi dvě hodiny. Od 26. prosince do 2. února je dvacet betlémů přímo k vidění u jejich tvůrců doma. Není nutné se předem ohlásit, opravdu stačí pouze zazvonit a všude vás uvítají přívětivé tváře. Schumpeterův dům: v prosinci denně kromě pondělí 9–12 a 13–17.

Kryštofovo údolí:

Autem z Prahy 120 kilometrů, asi 8 km za Liberec. Odtud jede autobus, vlak tam nezajíždí. Výstava je otevřena od května do prosince pouze o sobotách a nedělích od 13.00 do 16.00, V době Vánoc denně od 10.00 do 17.00.

Skanzen Přerov nad Labem:

25 km z Prahy po silnici směr Hradec Králové. Až skoro tam jede navíc z Černého mostu příměstská linka 338. Otevřeno od dubna do října úterý až neděle 9.00–17.00, po dobu vánoční výstavy i v pátek, sobotu a neděli od 10.00 do 16.00.

Jindřichův Hradec:

Vlakem i busem z Prahy přibližně tři a půl hodiny, autem dvě. Od 1. června do 31. srpna a od 15. prosince do 6. ledna otevřeno denně 8.30–12.00 a 13.00–17.00, 24. a 31. prosince pouze dopoledne.

Jan Janula/ foto Profimedia.cz a archiv autora

Mohlo by vás taky zajímat:

Článek

vánoční trhy hlavní Foto:

Advent je tu: 5 nejkrásnějších vánočních trhů, které stojí za to vidět

Už tuto neděli začíná advent. A my vám poradíme, kam se vydat ochutnat cukroví, medovinu, svařené víno a nasát tu pravou vánoční atmosféru.

Článek

7 vánočních dekorací Foto:

Vánoční dekorace, které vás bude bavit vyrábět

Zpříjemněte si advent výrobou nádherných dekorací, které nestojí majlant.

Článek

Udělejte si Vánoce podle sebe. Ne podle toho, jak to dělají ostatní. Foto:

Nejlepší vánoční tradice, aneb na co naše čtenářky nedají dopustit

Pokud nevíte, čemu dát o Vánocích přednost, vsaďte na ověřené a osvědčené tradice. Máme tipy přímo od vás, našich čtenářek.


Horoskopy 2017

reklama

reklama