reklama

Z deníku koučky: Přitahují se v partnerství protiklady?

To, co se vám zdá na začátku roztomilé a úžasné, vám po pár letech nebo i měsících může připadat dost trapné Foto:
To, co se vám zdá na začátku roztomilé a úžasné, vám po pár letech nebo i měsících může připadat dost trapné
Foto: Thinkstock

Jak se k různým životním situacím staví koučka s dlouholetou praxí v oblasti psychologie a psychoterapie Šárka Vávrová? Nahlédněte do jejího zápisníčku!

Na začátku vztahu si většina lidí nasadí „růžové brýle“ a partnera si idealizuje. Pokud má vyvolený partner určité nedostatky, přivřeme oči a tajně doufáme, že se tato skutečnost časem změní. To, co nám zpočátku připadá jako nevýznamné, se ale postupem času většinou stává zásadním problémem.

Zamilovanost odchází a my odkládáme postupně „růžové brýle“ a partnera vidíme v celém jeho světle. Lidé, kteří spolu začnou bydlet, postupem času ztrácejí i určité zábrany a přejde je snaha ukazovat se neustále co v nejlepším světle. Jsou doma a tam se chtějí cítit uvolněně a přestanou se kontrolovat. Oba partneři pak mohou být překvapeni, jaké věci jim budou na sobě vzájemně vadit. Jen málokterý pár si sedne tak, že partnerům na sobě navzájem nic nepřekáží. Většina lidí musí s partnerem začít soužití řešit a konfliktům tak předcházet. Kdo to nezvládne, nezvládne nakonec ani společné soužití a dochází k rozchodu kvůli nepřekonatelným rozdílům.

Článek

Stačilo mu pár minut a je po všem? I s tím se dá něco dělat Foto:

Co dělat, když chcete v sexu každý něco jiného?

Rozumíte si s partnerem ve všech směrech, ale co se týká milování, máte pocit, že se vaše představy o uspokojivém sexu rozcházejí? Víme, jak odstranit vaše milostné odchylky!

 

Lidé s velmi odlišnými zájmy a životními styly budou hledat společné zásady jen velmi obtížně. Nejjednodušší bývá společné sžívání u osob, které jsou podobné typy, mají společné zájmy a životní styl. Také je provází stejná schopnost tolerance.

V zamilovanosti mozek produkuje velkou dávku hormonů, které nám nedovolují racionálně uvažovat (již zmíněné růžové brýle). V momentě, když zamilovanost odezní, umíme si problémy uvědomit a připustit. Je nutné si uvědomit skutečnost, že kdo popírá vlastní potřeby a snaží se za každou cenu uspokojit druhé, se rozdá a vyhoří.

Z ráje rovnou do pekla

Ve svém životě jsem měla partnera, který měl naprosto opačné vlastnosti, než já. Přitažlivost mezi námi byla obrovská a já jsem kvůli ní nevnímala naše rozdílné povahy. Já byla energická a rychlá, vše jsem dělala možná někdy i přehnaně impulzivně. On se rozmýšlel dlouho, než udělal nějaký krok. Vše mu dlouho trvalo, více odpočíval a celkově měl méně energie. Já fungovala od rána a kolem jedenácté večer jsem už usínala. On dlouho spal a začínal ožívat kolem desáté večer. Já celý život sportovala a on po těžkém úrazu z mládí měl problémy i s chozením.

Z počátku mne to fascinovalo. Říkala jsem si, že to spolu zvládneme. Pokud působil hormonální koktejl lásky, vše jsem omlouvala a snažila se to pochopit. Po nějakém čase jsem vystřízlivěla z „hormonální bouře“ a jeho opačné vlastnosti mi začaly vadit. Myslela jsem, že se zblázním, když jsme někam odjížděli. S jeho tempem by nám uletěla všechna letadla a on by to ani nepostřehl. Jeho laxnost a nespolehlivost mne dováděla k šílenství. Chodili jsme spolu dva roky a žili asi tři měsíce. Déle bych to asi nevydržela. „Jiskření“ mezi námi bylo úžasné, ale za pozdější stresy a hádky to opravdu nestálo. Dnes už vím, že to podstatné není ve velké přitažlivosti, ale v podobnosti povah a společných zájmů. Přesto ten vztah i něco přinesl. Naučila jsem se více odpočívat, někdy se umím zastavit a klidně celý den nevylezu z postele. Když mi něco nevyjde a to i přesto, že jsem spolehlivý člověk, naučila jsem se nemít pocit viny a říci si „ono to nějak dopadne“. Doufám, že i já jsem jemu předala trochu své energie a spolehlivosti. Myslím, že by mu to hodně pomohlo!

 

Nakolik se na nespokojenosti podepsala rozdílná očekávání?

Pokud vám na partnerovi začne po určité době něco vadit, je na čase posoudit, zda tyto nedostatky jsou zásadní, anebo je možné najít kompromis. Pozorně sledovat partnera, jak si počíná v oblasti důležité pro budoucí společný život - pozorovat, jak hospodaří s penězi, jak přistupuje k rozdělení kompetencí, vaření, nakupování, jaké má názory na výchovu dětí. Jak zachází s volným časem a jak se chová v rodině, jak nás přijímá a respektuje a nesnaží se nepředělávat k obrazu svému. Partner se nezmění a jeho tlak se bude postupem času zvyšovat.

V zásadě si vybíráme dva druhy partnerů. Přitahují nás protiklady anebo naopak partner, který se nám nápadně podobá. Je nutné posoudit, zda povahové vlastnosti jsou pro dlouhodobý vztah vhodné, či nevhodné. Pokud nám vadí na partnerovi určité jeho vlastnosti, bude nám to za pár let vadit stonásobně.

Poslední možností upevnění vztahu je najít v něm to, co partnery opravdu spojuje. Jaké mají společné zájmy a co se každému partnerovi líbilo na tom druhém a z jakého důvodu si ho váží.

Jeho rodiče vám napoví

Při výběru partnera nezapomeňte zjistit, v jakém prostředí vyrůstá, jaký vztah k sobě mají rodiče, jaké je v rodině rozdělení mocí a jak se v rodině komunikuje v pozitivních i negativních záležitostech. Je nesporné, že rodina, v které partner vyrůstal, ho velice ovlivní a většina lidí získá modely chování svých rodičů. Říká se, že kdo chce vidět, jaký jednou bude jeho partner, má si pozorně prohlédnou jeho rodiče a dle toho se nakonec rozhodnout.

Článek

Že já nešťastná si radši nevzala Pištu Hufnágla! Foto:

Být, či nebýt… s jiným mužem?

Pokukujete na ulici nenápadně po chlapech, co mají větší svaly a menší břicho než váš současný partner? Závidíte občas kamarádkám manžely, kteří umějí vařit a starají se...

 

Jediné řešení = kompromis

Ve vztahu je potřeba hledat styčné body a vyžadovat respekt od druhého partnera. Problémy, které partnerské sžívání přináší, vyplývají především z odlišností mezi dvěma různými osobnostmi, které mají o uspořádání domácnosti své představy, jichž se nechtějí vzdát. Jakmile se rozhodnou dva partneři, kde budou bydlet, je nutno si uvědomit, že partner, který se sestěhuje k druhému partnerovi, přichází do již obsazeného území, kde věci mají své místo a řád. Důležité je určit si s partnerem pravidla společného soužití tak, aby vyhovovala oběma. Říci zcela narovinu, jak si společné soužití představují, upozornit na skutečnost, že třeba pochází každý z jiného prostředí a zastává jiný názor například na záležitosti kolem financí. Vysvětlit partnerovi, co vám vadí a nakonec najít společně kompromis. Pokud nebude partner souhlasit například s finančním uspořádáním, je jediné řešení mít oddělené účty. Kompromis by měl být hlavním tématem soužití s partnerem. Pokud jeden z partnerů ustoupí, znamená to, že bude ustupovat celý život.

Vážení, jedním z nejdůležitějších faktorů partnerského života je vzájemný respekt a snaha o kompromis. Jde především o to, zda jsme ve vtahu šťastni. Není na místě přesvědčovat sami sebe, že toho pravého máme po svém boku právě teď a to i přesto, že vám v něčem nevyhovuje. Udělejte náležité kroky k záchraně partnerství, ale pokud se nic nezmění, je vhodné uvažovat o rozchodu. Život a čas strávený vedle partnera, s kterým nejsme šťastni, nám nikdo nenahradí a nelze ho vrátit zpět.

Přeji vám mnoho společných zájmů a prožitků.

Vaše Šárka

 

Šárka Vávrová deník koučky nový Foto:

Šárka Vávrová, foto Robert Tichý pro časopis Moje psychologie

Horoskopy 2017

reklama

reklama