reklama

3 zajímavosti o předčasném porodu

Výzkum pokročil nejen v péči o předčasně narozené děti Foto:
Výzkum pokročil nejen v péči o předčasně narozené děti
Foto: ilustrační foto/thinkstockphotos.com

S předčasným porodem se setkávaly ženy už v historii. Pochopitelně v těchto dobách, kdy byly osoby vykonávající porod bez znalostí anatomie, embryologie a fyziologie, byla šance na přežití nejen novorozence, ale často i rodičky minimální.

Vytipovali jsme tři zajímavosti vztahující se k předčasným porodům.

Úloha folátů

Výzkum pokročil nejen v péči o předčasně narozené děti a mapování příčin předčasných porodů, ale i v oblasti prenatální péče. To, že kyselina listová je nepostradatelným pomocníkem pro snižování výskytu vrozených vývojových vad, je celkem známá informace. Daleko méně lidí však ví, že kyselina listová je pro organismus přínosná až v metabolizované formě tzv. folátů. A že jejich dostatečnou hladinou lze snížit riziko předčasného porodu, a to až o 70 %. Pro přeměnu kyseliny listové na foláty je pak klíčový plně funkční enzym MTHFR (methylentetrahydrofolát reduktáza). V případě genetické anomálie (MTHFR mutace), se kterou se potýká každá druhá žena, neumí organismus optimálně kyselinu listovou na foláty zpracovat a dostatečně je využít. Tuto zdravotní obtíž v současnosti lze částečně nahradit podáváním aktivního folátu 5-metyltetrahydrofolátu tzv. Metafolinu, který je součástí některých vitamínových přípravků podávaných v těhotenství.

Miminka do dlaně

Je až neuvěřitelné jak malé miminko dokáží lékaři v dnešní době zachránit. Za malý zázrak se dá považovat přežití bez zdravotních následků u americké holčičky Amilie Taylor, jejíž porodní váha byla neuvěřitelných 284 gramů a délka 24,1 cm. Dnes je holčičce 8 let a nijak výrazně ji startovní hendikep od ostatních vrstevníků neodlišuje. Příběhy se šťastným koncem najdeme i v České republice, kdy se lékařům pražské porodnice „U Apolináře“ podařilo zachránit chlapečka o váze 340 gramů. Je to nevídaný úspěch, pokud zvážíme, že ještě v roce 1985 nemělo v Česku šanci žádné dítě, které se narodilo s porodní váhou nižší než 1000 gramů. Porodní váha je při tom často rozhodujícím faktorem. Děti narozené v 24. až 28. týdnu, jejichž váha se pohybuje mezi 500 až 999 g, mají šanci na přežití kolem 70 %, přičemž o čtyři týdny déle se šance zvyšuje až na 90 %. Hranice tzv. viability neboli životaschopnosti byla v devadesátých letech v ČR stanovena na 24. týden těhotenství. Pro lékaře je tento údaj mezníkem, že miminko má alespoň nějakou šanci svůj boj o život vyhrát.

Inkubátory s horkou vodou

První zmínku o předchůdcích inkubátorů, i když pro drůbež, najdeme již ve starém Egyptě. Skutečný prototyp inkubátoru, který měl sloužit k udržení optimální teploty dítěte, byl sestrojen lékařem Johannem Georgem von Ruehl. Psal se rok 1835 a stalo se tak v císařské nemocnici v Sankt Peterburgu v Rusku. V podstatě šlo o jakousi dvouplášťovou kovovou vanu s otevřenou vrchní částí, mezi jejíž stěny se lila horká voda. Celá konstrukce pak byla obalena vlněnou přikrývkou. Postupem času se inkubátory vyvíjely a zdokonalovaly. Horkou vodu nahradily zahřívací lampy, kov průhledný plast a inkubátor získal i vrchní kryt a přívod kyslíku. Nedonošené dětí mají totiž velmi křehkou termoregulaci. Na chlad reagují zvýšenou produkcí tepla, při níž se několikanásobně zvyšuje spotřeba kyslíku. A právě inkubátory umožňují vytvořit optimální množství kyslíku i teplotu vzduchu. První specializované oddělení pro nedonošené novorozence bylo založeno v 90. letech 19. století ve Francii. V České republice je momentálně 12 perinatologických center, která pečují o předčasně narozená miminka.

Horoskopy 2017

reklama

reklama