reklama

Amniocentéza: Proč se (ne)bát odběru plodové vody?

Každá žena chce vědět, jestli její miminko bude zdravé Foto:
Každá žena chce vědět, jestli její miminko bude zdravé
Foto: Thinkstock

Doporučení na odběr plodové vody nechce dostat žádná budoucí maminka. S amniocentézou se pojí riziko různých komplikací včetně potratu, navíc to znamená, že je možná s miminkem něco špatně. Ale opravdu je čeho se bát?

„Výsledky prvotrimestrálního screeningu a triple testu mi vyšly dobře, oba byly negativní, jenže lékařům se to přece jen nezdálo. Hladiny jednotlivých hormonů byly příliš rozdílné, jeden opravdu vysoký, další nízký… Genetici nechtěli nic podcenit, a tak mi doporučili tento zákrok,“ vypráví 29letá Kristýna, jak se dostala „pod jehlu“.

Zákrok sám o sobě prý až tak bolestivý nebyl. Kristýna ho přirovnává k očkování nebo odběru krve. „Je to celé náročné spíš psychicky. Už jen ta představa, že někam do břicha, kde se navíc ukrývá to nejcennější, co v té chvíli máte, vám někdo zabodne jehlu. A k tomu celé to martyrium s nejistotou, jestli je miminko v pořádku a zdravé, a jestli mu zákrok nějak neublíží…“ líčí mladá maminka.

Těhotným ženám většinou nepřidá ani to, že kompletní výsledky dostanou až za 14 dní. Z odebrané vody se totiž musí kultivovat buňky, a to trvá právě zhruba dva týdny, uspíšit to nijak nejde. Existuje ale i rychlý test, kdy lékaři zkoumají materiál jinými metodami, a z nich jsou výsledky do druhého dne. „Hned ráno mi genetik volal, že na 99 procent je miminko v pořádku a čekáme zdravého chlapečka. Oddechla jsem si a na kompletní výsledky se mi čekalo už mnohem lépe,“ doplňuje Kristýna.

Článek

Starší maminky snáší porod, těhotenství i mateřství úplně jinak, než ty mladší Foto:

Maminkou ve 20, 30 nebo 40 letech: Každý věk má svá pro i proti

České matky stárnou, tvrdí Český statistický úřad. Zatímco v roce 1990 byl průměrný věk maminek při narození prvního dítěte kolem 25 let, o více než dvě dekády později se...

 

Proč se maminky bojí

Z amniocentézy mají nastávající maminky strach především kvůli komplikacím, které s sebou může zákrok přinést. Jejich riziko se pohybuje okolo 1 procenta a patří sem vše od bolesti okolo vpichu po odtok plodové vody, krvácení, tvrdnutí břicha či potrat. Vždy je potřeba pečlivě zvážit, zda zákrok podstoupit. Jinak se na něj tváří 39letá žena s vymodleným prvním potomkem a jinak 25letá těhotná, která otěhotněla na první pokus… Hodně záleží i na tom, jak by se dotyčná zachovala v případě pozitivního výsledku. Pokud žena stojí i o postižené dítě, není vlastně k odběru důvod. Pokud si je žena jistá, že by péči o takové miminko nezvládla, pak je na místě mít jistotu. Každopádně platí, že lékař nesmí do amniocentézy pacientku nutit, jen ji doporučit a svůj názor podložit pádnými argumenty.

 

Kdy se odběr doporučuje?

Odběr plodové vody se doporučuje především v následujících případech:

- věk rodičky nad 35 let

- podezření na vrozenou vývojovou vadu (např. na základě špatných předchozích testů nebo kvůli rodinné anamnéze)

- určení pohlaví dítěte kvůli přenosu onemocnění vázaných na pohlaví

- zjištění stupně zralosti plic

- abnormální ultrazvukový nález u plodu

Článek

 

Jak amniocentéza probíhá?

Celý zákrok je otázkou pár minut. Lékař nejprve ultrazvukem zkontroluje polohu miminka a placenty a poté, stále pod ultrazvukovou kontrolou, odebere tenkou jehlou přes břišní stěnu asi 20 ml plodové vody. Platí, že se neodebírá více mililitrů vody, než je plodu týdnů. Tedy například v 18. týdnu těhotenství maximálně 18 ml plodové vody. Takový odběr miminko neohrožuje a množství vody se doplní během několika hodin, maximálně do druhého dne.

Zákrok se většinou provádí ambulantně, nějakou dobu po něm stráví pacientka v čekárně a pak může domů. Měla by ale mít odvoz. Doma pak musí dodržovat klid, alespoň jeden den jen ležet a pak se minimálně 14 dní šetřit a nezvedat nic těžkého.

Co se z vody zjistí?

Typicky se z buněk v plodové vodě zjišťují chromozomální vady plodu, tedy například Downův, Edwardsův a Patauův syndrom. V tomto případě jsou výsledky stoprocentní. Dále odběr odhalí i vady, které chromozomální defekt nemají, tedy kupříkladu rozštěp neurální trubice. Zjistit se dají i metabolické poruchy typu cystické fibrózy.

Nicméně stále zůstává obrovské množství nemocí a vad, které se zjistit nedají. Jsou to například onemocnění srdce a jiných orgánů, rozštěpy obličeje nebo defekty končetin. Tyto problémy ale většinou umí lékaři odhalit pomocí ultrazvukového vyšetření.

Článek

jídlo pro dva Foto:

Jídlo pro dva? Těhotné ženy prozradily recepty na svá nejšílenější jídla

Nastávající maminky jsou někdy schopné sníst šílené věci.

 

Jít, či nejít?

Jak se tedy rozhodnout, když vám lékař amniocentézu doporučí? Není to nic jednoduchého, musíte si sama zvážit pro a proti. S vysokou pravděpodobností se dozvíte, že je vaše miminko v pořádku, ovšem čekání na výsledky je dlouhé a velmi stresující. Pokud bude výsledek pozitivní, budete mít alespoň dost času se připravit na to, co vás čeká, případně se rozhodnout pro ukončení těhotenství.

Na druhou stranu s sebou odběr plodové vody nese riziko (i když nízké) komplikací a ani po zákroku nebudete mít nikdy stoprocentní jistotu, že se děťátko narodí zdravé. Řada defektů se totiž takto odhalit nedá. A pokud si jste vy i váš partner jistí, že byste na potrat nikdy nešla a budete se chtít a umět postarat i o postižené dítě, je tento zákrok ve vašem případě zcela zbytečný.

Anketa

Šla byste na amniocentézu?

 

Anna Dvořáková

Horoskopy 2017

reklama

reklama