reklama

Mýty o neplodnosti a její léčbě aneb nenechte se odradit

I případy, které na začátku vypadají beznadějně, mívají šťastný konec Foto:
I případy, které na začátku vypadají beznadějně, mívají šťastný konec
Foto: Thinkstock

Párů, které musí navštívit některé z center asistované reprodukce, stále přibývá. Přesto se pořád většina z nich bojí, co je čeká. Svůj podíl na tom má řada mýtů o léčbě neplodnosti, které mezi lidmi kolují. Jaké jsou nejčastější z nich?

Platí to asi u všech problémů a u neplodnosti dvojnásob. Když se nedaří, hned sednete k internetu a hledáte. Ale to je často to nejhorší, co můžete udělat. Nejenže si zaručeně diagnostikujete choroby, kterými onemocní asi tak jeden člověk na celém světě za sto let, ale hlavně se často úplně zbytečně vyděsíte a od návštěvy odborníka vás nalezené informace odradí. Přitom současná medicína a také zkušenosti lékařů umí většinu pověr spolehlivě vyvrátit nebo alespoň zmírnit.

Všichni, kterým se nedaří počít vytoužené miminko, by si měli uvědomit, že způsobů, jak se dítěte dočkat, je opravdu hodně. I situace, které na začátku mohou vypadat beznadějně, mívají šťastný konec. Nevzdávejte se předčasně, odborníci už umí pomoci 95 procentům všech párů!

Jaké jsou tedy ony tradované mýty o neplodnosti a její léčbě?

Mýtus č. 1: Léčba vás fyzicky vyčerpá

Pravda: Zabrat dostane spíš vaše psychika

Páry, které se rozhodují, jestli se vydat za odborníkem do centra asistované reprodukce, se většinou bojí hlavně fyzických aspektů léčby. Že si bude budoucí maminka muset bolestivě píchat injekce do břicha, pak protrpí odběr vajíček… Lékaři se ale shodují, že mnohem větší zátěž znamená problém s otěhotněním a diagnóza neplodnosti pro psychiku obou partnerů. Přístup muže a ženy se totiž může diametrálně lišit.

„Se zvyšujícím se věkem se většina žen stává na téma mateřství mnohem citlivějšími a touha po dítěti může, někdy i nevědomky, ovlivnit jejich chování. Vliv v tom hrají i kontakty s kamarádkami, které už vlastní děti mají nebo se k tématu mateřství neustále vracejí. Ženy na takovou situaci obecně reagují mnohem citlivěji než muži, mohou takzvaně tlačit na pilu, a to může mít negativní vliv na vztah,“ říká primář pražského klinického centra Iscare Jaroslav Hulvert.

Většina IVF center už ale dnes spolupracuje i s psychology a dalšími odborníky, kteří dokážou poradit i s těmito problémy. A pomoci dokážou i samotní lékaři, kterým se páry mohou svěřit a probrat s nimi všechny své otázky.

 

Mýtus č. 2: Diagnózu přijímají hůře ženy

Pravda: Oba partneři jsou na tom stejně

Nikdy nikdo nedokázal, že by diagnostikovaná neplodnost měla na muže menší vliv než na jeho partnerku. To, že o tom nemluví a nedává své pocity najevo, neznamená, že ho to nevzalo. Někteří se mohou cítit méněcenní, jako by ztratili část svého mužství. Odvíjí se to i od toho, že je často těžké určit, čím jsou zhoršené hodnoty spermiogramu způsobené.

„Není prokázané, že by muži zvládali neplodnost lépe než ženy. Jen v tomto směru nejsou tak sdílní, a hlavně od nich společnost očekává úplně jiné chování. Muž je ten silný, který ženu podporuje,“ vysvětluje psycholožka Hana Konečná. Pokud je příčina potíží na straně ženy, pak tuto roli většinou její partner zvládne, ovšem jakmile je problém na jeho straně, bylo by nefér od něj očekávat, že dostojí své roli. „Jak může ženu povzbuzovat k často psychicky náročné léčbě, když ji vlastně podstupuje kvůli němu?“ dodává odbornice.

V současnosti je za neplodnost odpovědný muž ve 40 procentech případů, ve stejné míře žena a ve 20 procentech je problém u obou. Tento poměr se ale může brzy změnit. Za poslední čtvrtstoletí se počet spermií u mužů snížil až o 60 procent a experti předpokládají další výrazný pokles.

 

Mýtus č. 3: Naděje na úspěšné IVF se s věkem nemění

Pravda: Šance postupně klesá

Horní hranice pro pokusy o umělé oplodnění se u žen uvádí 50 let, ale vždy záleží na konkrétním případu. Zdravotní pojišťovny hradí léčbu ženám do 39 let (VZP do čtyřiceti). S každým rokem roste riziko, že se u jednoho z páru, nebo i obou, objeví něco, co plodnost ovlivní. Současně klesá i možnost řešit stávající problémy různými technikami léčby.

Podle primáře Jaroslava Hulverta přicházejí do ordinace ženy průměrně ve 34 letech. Je to dané hlavně společenským vývojem – lidé sice sociálně dozrávají později, ale biologicky ne. Pro ženy je stále nejvýhodnější stát se matkou mezi 20. a 30. rokem života. Pokud žijeme do osmdesáti, máme na kariéru času dost, vhodný okamžik pro početí ale prošvihnout můžeme. I pro páry, které chtějí založení rodiny posunout, však existují možnosti – třeba zamražení vajíček a spermií.

Článek

Když se přírodě nedaří, lékař pomůže Foto:

Umělé oplodnění: Když čáp nemůže najít cestu

Statistiky jsou neúprosné. Přibývá neplodných párů, v současné době se to týká téměř každého pátého, který se snaží o miminko.

 

Mýtus č. 4: Léčba je bolestivá

Pravda: Dnes už ne

Ženy se bolesti spojené s léčbou často opravdu bojí. Metody léčby neplodnosti se ale neustále vyvíjejí a posouvají vpřed, takže už nejde o nijak bolestivé procedury. Hormony, které si dříve ženy píchaly injekcemi do břicha, se dnes už mohou podávat jen pomocí speciálního pera.

Jako první se navíc vyšetřuje muž a řada věcí se dá odvodit už ze spermiogramu. Pokud se problém zjistí u něj, vyšetření ženy už často ani není potřeba.

Mýtus č. 5: Žena po hormonech ztloustne a dostane rakovinu

Pravda: Léčba na toto nemá vliv

Během léčby se u žen zvyšuje hladina estrogenu až na šestnáctinásobek běžné hodnoty a tento stav trvá dva až tři týdny. V těhotenství ale hladina tohoto hormonu vzroste až na šedesátinásobek, a to na deset lunárních měsíců (devět kalendářních). Těhotenství jakožto naprosto přirozená věc tedy představuje daleko větší zátěž pro ženské tělo. Zvýšení hladiny hormonů během léčby tak pro zdravý organismus nepředstavuje prakticky žádné nebezpečí. Samozřejmě existují případy, kdy má daná pacientka k určitým problémům, například onemocnění rakovinou, predispozice, a u nich může hormonální léčba vznik podpořit. Takovým případům se ale dá předejít různými vyšetřeními, které samotné léčbě předcházejí.

Podobně se lékaři tváří na obavy svých pacientek, že po hormonech přiberou. „Během desetidenní stimulace pomocí hormonů může žena teoreticky nabrat až dva kilogramy nad svou běžnou váhu, ale k tomu dochází jen během samotného cyklu. Po jeho skončení se váha vrací zase zpátky,“ uklidňuje doktor Hulvert.

 

Anna Dvořáková

 

Horoskopy 2017

reklama

reklama