reklama

Na vlastní (zavřené) oči: Regresní terapie aneb Cesta do minulosti

Také vás láká vědět, čím nebo kým jste byli v minulém životě? Foto:
Také vás láká vědět, čím nebo kým jste byli v minulém životě?
Foto: Thinkstock

Regresní terapie mě začala zajímat poté, co jsem zjistil, že „umí“ vyvolat minulé životy. Moji rodinu totiž generačně provázejí tragické události, co nevypadají jako dílo náhody, a já chtěl zjistit, kde se vzaly...

Když jsem je vylíčil terapeutovi, který se regresní terapií zabývá, souhlasil, že nesou karmické znaky a moji předkové museli zřejmě spáchat těžké hříchy. Nejdřív se chtěl ale zaměřit na nějaký současný problém, asi aby mě otestoval.

Nemusím dlouho hledat, je jím usínání. Můj mozek prostě odmítá „vypnout“. Kdyby se zabýval něčím důležitým, měl bych dávno Nobelovku, ale to on ne, jen plodí bezvýznamné myšlenky, představy, někdy pár hodin, jindy nedá pokoj celou noc. Mám tedy zavřít oči a pátrat ve vzpomínkách, kdy a proč potíže vznikly. Až na to přijdu, podíváme se na ně dnešníma očima a tím se jich rychle a navždy zbavím. Jak jednoduché.

Pokud je ale nezjistím, což se pak stalo (ani přibližně netuším, kdy mozek začal „stávkovat“), pravděpodobně má kořeny v prenatálním stadiu, které si pochopitelně nemohu vybavit, nebo právě v minulém životě.

 

Vzpomínky na nohy

Terapeut mě povzbuzuje, zkouší uvést moji mysl do hladiny alfa, která mi má v hledání pomoci. Nic. Po půlhodině to vzdá a „nabízí“ náhradou, abych mu řekl, jestli mě trápí nějaké chronické fyzické nemoci. Na některé totiž regrese výborně zabírá. Zajásám, chci se zbavit mykóz na nohou. Nedají pokoj i přes zvýšenou hygienu a stříkání všemožnými spreji. Znovu se vracím v čase, abych odhalil moment, kdy jsem prvně cítil svědění nebo si všiml vyrážky. Občas se objeví ťuknutí, kdy si říkám: „Aha, už to mám“, ale pak mi ze souvislostí dojde, že to není ono.

Článek

Nadechněte se zhluboka Foto:

Dali jsme si kyslík do nosu: Už jste vyzkoušeli oxygenoterapii?

I když je kyslíku v atmosféře jen 21 % a zbytek tvoří dusík, je pro lidský organismus nezbytný, bez něj se totiž nedá dýchat. V dnešní době, kdy je vzduch plný exhalací,...

 

Hra na papíře

Nakonec otevřu oči s tím, že to prostě nejde. Terapeut zklamaně pronese, že jsem „divný“, ale v rámci rčení do třetice nabízí poslední pokus. Jenže mě nic dalšího nenapadá. Ne, že bych byl ideální, ale nechci měnit návyky ani zlozvyky, patří ke mně. Když zmíní, že může jít i o sny, vybaví se mi jeden, který se mi stále vrací. Je asi ze středověku, stojím v davu lidí a koukám na pranýř, kde je uvázána hezká dívka.

Tentokrát vše probíhá jinak. Na stole leží čistý papír a můj úkol je na něm duševním zrakem něco najít, úplně jedno co – písmo, číslo, kresbu, čmáranici. Připomíná mi to dětskou hru a já na ni přistupuji. Fantazie pracuje na plné obrátky, v hlavě se míhají různé představy, ale na listu před sebou stále nevidím ani čárku, jen bílou plochu.

Článek

Díky světelné lampě si můžete udělat léto i uprostřed zimy Foto:

Fototerapie, aneb když světlo léčí

„Jak hledat slunce“ se jmenovala kniha, kterou kdysi napsal Miroslav Horníček, aniž asi tušil, jak velký vliv mají sluneční paprsky na zdraví a hlavně lidskou psychiku....

 

Nechtěná embrya

„Zkuste dětská přání,“ zní nápověda. Vybaví se jich řada, ovšem opět jen v mé mysli a z ní se dál nehnou. Sezení je ukončeno s tím, že jsem první, kdo na regresi nereagoval a nedostal by mě do ní prý ani kouzelník Houdini. Jméno terapeuta neuvádím, nechci mu odradit klienty. Může totiž někdy pomoci lidem s traumatizujícími zážitky při porodu či prenatálním stadiu. Pokud třeba matka přijímá těhotenství negativně, embryo to cítí asi takto: „Jsem horší, než ostatní, když mě nechce.“ Ten vjem si přenáší do života, má malé sebevědomí, trpí sebelítostí, méněcenností. „To je jediný případ, kdy – snad – může tato kontroverzní metoda pomoci," říká psycholog Michal Florian, který na ni, stejně jako většina odborníků, hledí s despektem.

Nebezpečná minulost

„Vracení do minulých životů je především nebezpečný hazard! I kdyby fakt existovaly, k čemu vám bude ´zjištění´ čím nebo co jste byli před sto a více lety? K ničemu. Naopak lze ´objevit´, že v nich máte na svědomí vraždy, znásilnění, mučení. Terapeut může zážitek rozebírat jak chce, tvrdit, že jste to nebyli vlastně vy, za nic nemůžete, ale v mysli představa zůstane a deprese je jistá," varuje PhDr. Florian.

Když zmíním rodinné „prokletí“, připustí, že je neobvyklé, ale neví, jak může regresní terapie pomoci. Pokud mé „jiné já“ nebo moji předci někomu ublížili, není přece šance to vrátit zpět. Jedině jestli věřím v nadpřirozeno, mohu se omluvit příslušným duchům za to, co na nich bylo spácháno. Ale to už je na mě moc silná káva...

Jan Janula

Horoskopy 2017

reklama

reklama