reklama

Příliš sportování škodí stejně jako sezení, tvrdí odborníci

Jste nervózní, když nestihnete zajít do fitka? Buďte v klidu. Podle odborníků si přílišným cvičením spíš škodíte. Foto:
Jste nervózní, když nestihnete zajít do fitka? Buďte v klidu. Podle odborníků si přílišným cvičením spíš škodíte.
Foto: Thinkstock

Příliš mnoho pohybu působí na člověka stejně neblaze, jako sedavý život. Pro ty, kdo mají cvičení ve fitness centrech jako drogu, to je něco, nad čím by se měli zamyslet, až si budou příště nazouvat tenisky, píše italský deník La Republica.

Studie dánských vědců publikovaná na stránkách časopisu Journal of American College of Cardiology ukázala, že ti, kdo provozují jogging s velkým nasazením sil a naběhají mnoho kilometrů, předčasně umírají stejně často jako ti, kdo tráví život na pohovce před televizí. Jde o nejnovější studii, která se zabývá kontroverzním tématem nebezpečí, jemuž se vystavují ti, kdo provozují příliš mnoho tělesných cvičení.

Nejslavnějším příkladem smrti fyzickým vysílením je případ řeckého běžce Feidippida, který zemřel vyčerpáním poté, co údajně uběhl více než 40 kilometrů z bitevního pole v Marathónu do Atén, aby zde oznámil vítězství nad Peršany. Vědci soudí, že dlouhotrvající a únavné fyzické cvičení může časem ohrožovat srdce.

Článek

Berete často antibiotika? Používáte umělá sladidla? Vaříte z polotovarů? I to může být důvodem, proč nehubnete. Foto:

5 věcí, kvůli kterým tloustnete a nikdo vám to neřekl

Jen počítání kalorií a pravidelný pohyb vás při hubnutí nespasí. Váhu ovlivňuje daleko víc faktorů. A řada z nich může být právě důvodem, proč se vám nedaří zhubnout, i...

 

"Dlouhodobé nadměrné fyzické cvičení může být spojováno s vápenatěním koronárních tepen, diastolickou dysfunkcí (stavem, kdy srdeční komora je málo poddajná a její naplnění je provázeno zvýšeným plicním tlakem) a se ztrátou tuhosti tepenných stěn," uvedl hlavní autor studie, lékař Peter Schnohr z kodaňské Frederiksbergské kliniky. "Pokud je nám známo, neexistuje žádná studie, která by dokazovala dlouhověkost maratonských běžců nebo těch, kdo běhají půlmaraton či holdují triatlonu," dodal.

Běhejte pomalu

Vědci zakládají své závěry na údajích získaných ze studie realizované v Kodani, kde po dvanáct let sledovali 1098 zdravých osob provozujících jogging a 3950 osob se sedavým způsobem života. Než byla studie dokončena, zemřelo 28 běžců a 128 osob neprovozujících žádné fyzické cvičení. Nicméně úmrtnost u těch, kteří běhali rychlostí alespoň deset kilometrů za hodinu po více než dvě a půl hodiny nejméně třikrát týdně, se nijak nelišila od úmrtnosti osob se sedavým způsobem života. Vědci vyvozují, že ideální pohyb je asi jednu hodinu až jednu hodinu a čtyřicet minut týdně, přičemž tempo má být pomalejší, asi sedm kilometrů za hodinu.

Článek

Jděte se proběhnout Foto:

7 překvapivých faktů, které jste nevěděli o běhání

Běh si získává stále více fanoušků. Není divu, k tomuto sportu téměř nic nepotřebujete, jen dobré tenisky. Ale je to opravdu tak jednoduché?

 

Nezhubnete a vaše srdce bude ve stresu

Zkrátka i v případě sportu je třeba vyvarovat se excesům. Příliš fyzické aktivity s vysokou intenzitou způsobuje, že je srdce vystaveno většímu stresu. Může být narušen srdeční rytmus a z toho se časem může vyvinout atriální fibrilace. Přemíra fyzické aktivity, která se může stát i závislostí, není žádoucí. Není ani pravda, že to vede k větší ztrátě nadbytečných kilogramů.

Článek

Co a kdy jíst, aby mělo cvičení maximální efekt? Foto:

Jídlo a sport: Jíst při něm, či nejíst?

Jít cvičit s plným žaludkem, nebo naopak před cvičením nejíst nic? Jak dlouho s jídlem po cvičení počkat? A co máte vlastně před a po cvičení jíst? Pokud hledáte na tyto...

 

Denně na procházku

Některé další studie ukazují, že k udržení "fyzičky" stačí praktikovat fyzickou aktivitu dvakrát do týdne. Podle studie Cambridgeské univerzity může být nejlepším řešením pro delší život dvacetiminutová denní procházka. Tým vědců sledoval 12 let více než 300 000 mužů a žen z Evropy. Ukázalo se, že ti, kdo se denně věnovali nějakou tu minutu fyzické námaze, měli až o 30 procent nižší pravděpodobnosti předčasné smrti. Šlo o fyzickou námahu rovnající se procházce rychlým krokem.

Jiná studie vědců z Cambridgeské univerzity ukázala, že stačí 20 minut intenzivního fyzického cvičení týdně k tomu, abychom se udrželi ve formě a zdrávi. Sedavý život vede k rozvoji diabetu, srdečních problémů a některých druhů nádorů. Philipe de Souto Barreto z Ústavu geriatrie univerzitní kliniky v Toulouse ve Francii je přesvědčen, že stačí půlhodinka vydatného cvičení týdně. Britská Národní zdravotní služba uvádí, že fyzické aktivity má být 150 minut týdně. De Souto Barreto však soudí, že stačí mnohem méně.

I přes veškeré zmíněné studie je pravda, že člověk si dokáže na pohyb zvyknout a pokud ho nemá, začne tloustnout. Takže výše zmíněná fakta by rozhodně neměla být důvodem k nicnedělání. Lidské tělo je geneticky naprogramované stejně jako už v době kamenné, a počítá s fyzickou námahou, která byla hlavní činností dne. Takže ideální nejspíš bude opět zlatá střední cesta.

Zdroj: ČTK

Horoskopy 2017

reklama

reklama