reklama

Šokující průzkum: Polovina žen z azylových domů si myslí, že se HIV přenáší polibkem na tvář, a 15 % neví, co je pediatr

Víc než polovina matek si myslí, že syfilis nenarozené miminko nemůže ohrozit  Foto:
Víc než polovina matek si myslí, že syfilis nenarozené miminko nemůže ohrozit
Foto: Thinkstock

Jsou mezi námi i matky malých dětí, které netuší, kdo je pediatr, nebo si myslí, že rakovinu lze „chytit“ od jiné nemocné ženy.

Od listopadu loňského roku do letošního ledna probíhal napříč azylovými domy v České republice tříměsíční průzkum farmaceutické společnosti GSK za podpory Sdružení azylových domů v ČR. Cílem průzkumu bylo ověřit úroveň znalostí klientek těchto zařízení v oblasti českého zdravotnického systému, různých onemocnění i základních hygienických návyků. Z výsledků vyplynulo, že ženy, které ze značné části pochází z nejnižších sociálních vrstev a mají většinou pouze základní vzdělání, často neznají základní informace týkající se zdraví, které většinou považujeme za samozřejmé. Polovina respondentek neví, že samovyšetřením lze odhalit orientačně rakovinu prsu, 60 % nepovažuje syfilis za chorobu přímo přenositelnou z matky na plod a 15 % vůbec neví, kdo je pediatr.

Syfilis dítěti nevadí

Na základě průzkumu byla zjištěna zajímavá čísla především v oblasti znalostí o nejrůznějších onemocněních. V rámci otázky, které nemoci jsou přímo přenositelné z matky na plod, 60 % respondentek považovalo syfilis za nepřenositelný, u žloutenky B to bylo téměř 40 % a u HIV necelých 20 %. Dvě ze tří respondentek jsou přesvědčeny, že se o rakovinu prsu nemusí zajímat až do svých 50 let života a pouze polovina respondentek ví, že samovyšetřením prsu lze orientačně odhalit, že v něm dochází k nádorovému bujení. Celkem 65 % respondentek se dokonce domnívá, že rakovinu prsu lze „chytit“ od jiné nemocné ženy. 45 % respondentek věří, že HIV se lze nakazit při použití stejné toalety, jako použil nemocný, 44 % dotázaných za životu nebezpečný považuje kontakt rtů s kůží nemocného HIV, zatímco 20 % to, pokud na ně takový pacient zakašle. 40 % klientek azylových domů neví, že astma není vyléčitelná nemoc a přibližně polovina nepovažuje kouření za faktor, který tuto plicní chorobu zhoršuje.

Článek

Překyselení si způsobujeme špatným jídlem, ale jídlem se ho také můžeme zbavit.  Foto:

Prevence vzniku rakoviny? Zkuste se „odkyselit“

Existuje souvislost mezi obsahem kyselin v těle a rakovinou? Podle několika studií se nádorovým buňkám daří ve velmi kyselém prostředí.

 

Kdo je to pediatr?

Tříměsíčního průzkumu se zúčastnilo celkem 136 respondentek v průměrném věku 33 let. Každá z dotazovaných je matkou alespoň jednoho dítěte, přičemž jedna respondentka je matkou sedmi dětí. I proto je jedním z překvapivých výsledků průzkumu skutečnost, že 15 % respondentek nevědělo, co přesně znamená termín „pediatr“, přestože dětského lékaře znají a navštěvují jeho ordinaci. Právě rodiče, v tomto případě matky, by rovněž měli patřit mezi ty, kdo své dítě naučí základním hygienickým návykům. Z průzkumu však vyplynul také fakt, že přibližně třetina respondentek si nemyje ruce po toaletě a téměř polovina respondentek ani po manipulaci se syrovým masem. Pokud jde o znalosti spjaté se zdravotnickým systémem jako takovým, 78 % respondentek odpovědělo správně ohledně výše 90 korunového regulačního poplatku při návštěvě pohotovosti, téměř polovina si ale myslí, že zdravotní pojišťovnu lze změnit kdykoliv.

 

Průzkum, jehož cílem bylo získat představu o tom, jak jsou na tom se zdravotní gramotností klientky ubytované v azylových domech, probíhal celkem v 68 azylových domech po celé České republice. Za realizací dotazníkového šetření z důvodu zmapování situace stojí společnost GSK a Sdružení azylových domů v ČR, které spolupracovaly na realizaci projektu Krokuz. Ten je od svého spuštění v roce 2013 zaměřen na vzdělávání žen v azylových domovech v oblasti prevence a pochopení důležitosti odpovědného postoje ke svému zdraví. Konkrétně se jedná o sérii dvoudenních vzdělávacích seminářů, jejichž součástí je nejen osvojení si základních zásad péče o zdraví své a svých dětí, ale také získání znalostí o českém zdravotnickém systému a jeho fungování. „Když jsme zvažovali, do kterých oblastí investovat naši energii i finanční prostředky tak, abychom skutečně pomohli ohroženým skupinám obyvatel, byly ženy z azylových domů logickou volbou. Zde skutečně vidíme, že naše práce má smysl. Na začátku kurzu tyto ženy často nemají základní představu o tom, jak se starat o zdraví svých dětí ani o sebe samotné, a je velkým zadostiučiněním vidět, jakých pokroků dosáhly absolvováním kurzů projektu Krokuz,“ říká PharmDr. Monika Horníková, generální ředitelka společnosti GSK.

Horoskopy 2017

reklama

reklama