reklama

Zpátky do školy... a k lékařům. Proč stále víc dětí bolí záda?

Dnešní děti se moc nehýbou. A to je problém Foto:
Dnešní děti se moc nehýbou. A to je problém
Foto: Thinkstock

Září není zdaleka nepopulární jen u školní mládeže, která musí po prázdninách zapojit mozkové závity, ale i lékařů, zabývajících se léčbou pohybového aparátu.

 

MUDr. Jan Sedmík, rehabilitační lékař, vysvětluje proč: „O prázdninách jsou většinou děti venku, pohybují se, koupou, což je fajn. Jenže pak se vrátí k zažitému stylu života – sedí u počítače, předklonění nad displejem píšou SMS a z toho je začnou bolet záda."

Další častou příčinou je podle něj nošení školních brašen přes rameno, což logicky vede k přetěžování jedné strany těla. Vadí ale i jejich příliš vysoká hmotnost!

 

Učení – mučení

Malé děti by měly, ideálně v batohu, nosit břemena vážící tak dva kilogramy, větší děti pět kilogramů, ale tahají několikanásobně víc! Je to i jejich leností, že neprohlédnou obsah a nevyřadí učebnice, které další den nepotřebují, ale i tím, že učebnic je stále víc a jsou objemnější. „Kdysi chodila jedna třída stále do stejné místnosti, tak si tam děti atlasy a těžké knihy mohly nechávat. To už dnes neexistuje a páteř trpí," vzpomíná lékař.

Navíc jsou ve třídách nevhodné židle, které se pohybují, houpou, kloužou. Zrušily se klasické školní lavice, přišroubované k podlaze. Pamětníci si jistě vzpomenou, že při vyučování měly děti ruce sepjaté na opěradle za zády, což je udržovalo v ideální poloze.

„A o přestávkách se povinně korzovalo po chodbách! Zato dnešní generace je imobilní – než by děti šly za spolužákem vedle do třídy, radši mu napíší SMS!" zlobí se Jan Sedmík.

ThinkstockPhotos-124967407 Foto:

 

Život v předklonu

Dnešní děti sedí stále v mírném předklonu, tím se jim kulatí záda, ochabují svaly, hrbí se, zvlášť v pubertě, kdy začnou růst. Jakmile se objeví bolest páteře, ti rozumní jdou k lékaři, jiní sáhnou po léku či masti z reklamy. Ti pak často končí v invalidním důchodu už ve středním věku! Ironií osudu je, že stejné potíže mají i děti, které rodiče nutí od raného mládí dělat sport na vrcholové úrovni, aniž by předtím zkonzultovali s ortopedem, zda je na to organismus jejich dítěte připraven. „Většinou totiž není. Ano, je tu i otázka talentu. U někoho je tak vyhraněný, že je předem jasná jeho hvězdná kariéra, jako třeba Jaromír Jágr, ale to jsou výjimky. Mnohem víc je těch, kteří ho mají jen podle nekritických rodičů a ti své dítě zničí," varuje lékař.

Daně se platí...

Do dvanácti či alespoň deseti let by se tělo mělo vyvíjet víceméně všestranně, i když třeba s větším zaměřením na druh sportu, ke kterému má největší vlohy. Nicméně je třeba počítat s tím, že závodní sport si vybere časem skoro na každém svou daň, typický příklad je tzv. tenisový loket. Vzniká tím, že hráč dělá neustále dokola jeden a tentýž pohyb, ve stejné poloze. Podobné problémy mají i hráči golfu.

„Nebo gymnastky, které už v osmi letech dělají s tělem neuvěřitelné věci. To nemůže v tom věku vydržet, já bych na to udělal věkový limit," rozčiluje se doktor Sedmík.

ThinkstockPhotos-84473299 Foto:

 

Ke kladům podle něj patří, že se nám podařilo téměř vymýtit skoliózu. Ta se, zatím se stále neví proč, objevuje v šesti a dvanácti letech a způsobovala po staletí deformity končící trvalým tělesným zohyzděním – zakřiveným trupem, hrbem apod.

To už nehrozí, ale pokud se dnešní generace nezačne od dětství víc hýbat, čekají ji nejen potíže pohybového aparátu, ale i další – obezita, kardiovaskulární problémy a mnohé jiné.

Jan Janula

Článek

I když si jsou rodiče téměř jistí, o tom, že má dítě skutečně alergii na mléko, může rozhodnout jen lékař. Foto:

Nejčastější dětská potravinová alergie: Odhalte ji včas!

Ani lepek, ani ořechy. Nejčastější potravinovou alergií nejmenších dětí je alergie na bílkovinu kravského mléka. Postihne až 3 % kojenců. A pokud se tahle alergie neléčí,...


Horoskopy 2017

reklama

reklama