11. března 2018 06:00
Martina Čerňanská5 vět, které říkaly naše maminky, ale vy už to raději nedělejte
5 vět, které říkaly naše maminky, ale vy už to raději nedělejte Zdroj: istock.com
Naše maminky jsou skvělé a vděčíme jim za mnoho. Byla ale jiná doba a tak občas vyslovovaly myšlenky, které se do dnešního světa prostě nehodí. Vy je už raději neříkejte….
Byla to prostě jiná doba, jiná generace. Až vyrostou naše dcery možná nás uvidí dost podobně a poučí se z našich chyb. Naše skvělé maminky měly své starosti a podléhaly jiným trendům, tlakům a módám, ze kterých už dneska zbyly jen stíny a fráze. A některé už raději vypusťte z hlavy a z výchovy. Před dětmi, ani před sebou už je raději neříkejte!
1) Jsem tlustá/hrozná
“Moje maminka byla celý život trochu při těle a držela diety. Rýžovou, vajíčkovou, tukožroutskou…ani nevím, jak se všechny jmenovaly. Vždycky stála v šatníku a bylo jen slyšet: já jsem tak hrozná, jsem tlustá, nemám co na sebe, to je strašný, jak vypadám. Přitom máma byla krásná a chlapům se líbila. Měla krásné vlasy, smyslnou pusu a velmi ženské tvary,“ vypráví Vlasta. Dlouho jí pak trvalo, než se zbavila vzoru své maminky a naučila se mít ráda své tělo. “Nikdy bych takhle o sobě nemluvila a neshazovala se před dětmi. Chci, aby věděly, že krása není jen nějaká šablonka z časopisu. Jsem skutečná a chci se mít ráda.”
2) Škoda rány, která padne vedle
“Naši nás opravdu moc milovali, a proto dodnes nechápu, proč nás plácali a fackovali,” vzpomíná Petr. “Prostě to vnímali jako normální výchovný prostředek, dělali to tak skoro všichni. Hranice byly jinde. Nikdy jsme jim to se sestrou nezazlívali, ale mrzelo nás to, protože jsme byli vlastně dost hodné děti,“ krčí Petr rameny. Tady výchovný políček, tam plácanec na zadek, pohlavek nebo hrubé zatřesení. Rodiče si takhle často vynucovali autoritu u dětí. Nejde o to, nenastavit dětem hranice nebo je dokonce rozmazlovat, ale podobná “výchovná” zkratka už prostě dnes není hodna vyspělého a dobrého rodiče.
3) Jsi přece holčička…
Chovej se jako dívka, to se pro holčičku nehodí, proč se chováš jako nějaký kluk? Také jste to občas od maminek slýchaly? Přísné dělení na kluky a holky se prostě normalizační výchovy drželo jako klíště. Holky nosily modré bombarďáky, kluci červené trenýrky. Holky měly “vaření” a kluci “dílny”. A tak dále. Je krásné vidět, jak z dívenky roste malá dáma a z kluka fajn gentleman, ale děti by měly být především v pohodě samy se sebou. Proto je skvělé, že holčičky dnes chodí na krav magu a kluci vaří ostošest!
4) Děláš mi ostudu
Před kým? Před sousedkou z patra? Pocit z toho: “co tomu řeknou lidi” byl u maminek starší generace opravdu silný. Jistě za to úplně nemohly, samy si nesly nějaké vzorce výchovy a společenských pravidel, ale tohle maloměšťáctví už máme, zaplaťbůh, za sebou… Nebo ne? Stále řešíte, co si o vás myslí lidé, na kterých vám vlastně moc nezáleží? Zkuste dát dětem asertivnější příklad….
5) Můj starej
“Největší peklo jsem zažívala, když tatínek mluvil o mamince jako “moje stará” a moje maminka říkala “ten můj” nebo “von”. Přitom se měli rádi a mají dodnes. Asi na tom oslovení vlastně moc nezáleží, ale nikdy jsem nerozuměla tomu, proč se musí před přáteli shazovat a pomlouvat,” popisuje rodinný zvyk Klára. “Muži se smáli ženám v hospodě u piva a ženy pomlouvaly muže doma u kafe. To se mi nelíbilo a doma to rozhodně neděláme. O manželovi mluvím s kamarádkami hezky a když mě štve, řeším to jen s ním. Vždyť by to byla hlavně moje ostuda, všude vyprávět, jakého mám doma blba a troubu!”
Mohlo by vás dále zajímat:
Prima maminka
Prima maminka
Prima maminka
autor: KU
Autor článku
Martina Čerňanská
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
