Lucie Biedermann Doležalová: Každý má svého anděla strážného

Lucie Biedermann Doležalová primary Zdroj: archiv Lucie Biedermann Doležalové

Když si člověk zadá vaše jméno do google, nejčastěji objevuje s vaším jménem spojení Lucie Biedermann Doležalová a andělé. Řekněte, vy umíte mluvit s anděly? Jak?

Tak to mě těší :). Já bych neřekla, že s anděly přímo mluvím, ale spíš komunikuji. Předávají mi důležité informace pro lidi, kteří chtějí slyšet, a učím lidi andělům naslouchat. Prostě jim pokládáte otázky a oni vám odpovídají. Metoda automatického psaní je známá, ale ne příliš u nás v Česku. Já bych si moc přála, aby lidé pochopili, že se komunikace s nimi nemusejí bát. Naopak. Dávají nám velmi cenné rady, indicie a souvislosti na naší cestě k našim vysněným cílům, spokojenosti, zdraví, vnitřnímu klidu a harmonii.

Dělí se nějak andělé?

Určitě ano. Na anděly strážné, anděly jako takové a archanděly. Také oni mají svoji hierarchii. Já komunikuji s těmi strážnými. S těmi nejbližšími světelnými bytostmi, které máme u sebe. Žádám je o odpovědi na vaše otázky a oni mi předávají odpovědi. Pokud píši poselství sama pro sebe, komunikuji se svým andělem strážným. Pokud píši andělské psaní pro vás, komunikuji s tím vaším.

Opravdu má každý svého strážného anděla?

Je to anděl, který vám byl přidělen jako průvodce pro tento život. Každý ho máme, jen ne všichni jejich sílu, moc a pomoc využíváme. Mně tato síla z nebe přivedla až do bodu v životě, kdy prožívám pocity absolutního štěstí z maličkostí. Toho jsem ještě před několika lety nebyla schopna. Pomohli mi vymanit se z role oběti a přijmout zodpovědnost za svůj vlastní život. Za své myšlenky, slova i skutky a po celou dobu mi ukazovali souvislosti mezi tímto a tím, co se v mém životě v návaznosti na to, odehrávalo.

Dokáži se díky vám s ním spojit a komunikovat?

Ano, jsou dvě možnosti. Buďto vám vzkazy zprostředkuji já sama, nebo vás na svém dvoudenním andělském semináři, mohu naučit přijímat jeho poselství a vy s ním poté budete v kontaktu kdykoliv a kdekoliv. Kurzům se věnuji asi pět let a automatickému psaní už devatenáct let, takže si dovolím říct, že už o těchto dialozích mezi námi a jimi už něco vím. Proto jsem se rozhodla začít lidi učit a jde jim to úžasně. Mám vždy obrovskou radost, že další lidé dokážou „slyšet“ a pomáhat lidem kolem sebe.

S čím dokážete lidem pomoci?

Myslím, že s čímkoliv, protože vše má své řešení. Andělé nejsou věštci naší budoucnosti, ale pomáhají nám volit si a být zodpovědní za své volby. Máme právo dělat a říkat vlastně cokoliv, můžeme si i cokoliv myslet, ale musíme být bdělí, protože za vše poneseme důsledky. Oni se nám snaží výsledky našeho konání předložit. Abychom si uvědomili, že jsme součástí vzácného procesu tvoření, nejen vlastního života, ale také životů a osudů lidí kolem nás. Že jsme součástí obrovského celku a také této planety a že je jen na nás kam se bude vše ubírat.

Pokud máme problémy se zdravím, odhalí to, co nám je způsobuje. Může to být třeba pocit křivdy, který v sobě nosíme. Pokud máme problémy s penězi. Možná neumíme přijímat, možná jsme lakotní a neumíme dávat. Pokud máme problémy ve vztazích, nastavují nám zrcadlo. Jsou prostě úžasnými rádci, ale ne věštci. Můžete je požádat o cokoliv. Zadat jim úkol. Chci se dostat tam a tam a jak to mám udělat? Nebo, co pro to mám udělat? Proč jsem si přitáhla zrovna tuto zkušenost? A tak dále…

Foto: archiv Lucie Biedermann Doležalové

Jak probíhá sezení s vámi?

Je několik možností, jak s lidmi pracuji. Je možné si domluvit osobní schůzku, která trvá hodinu a půl. Za tu dobu mi klienti pokládají otázky a já jim na tyto otázky zprostředkovávám odpovědi od andělů. Za tu dobu popíši cca 12 stran ve velikosti A4 kompletně ve verších. Tak s námi totiž andělé komunikují. Diktují nám své vzkazy veršované. Tyto popsané listy si lidé odnášejí s sebou, aby se jimi mohli i nadále pročítat a hledat další a další souvislosti. Někdy je to takový hlavolam. Musíme nad sebou a nad svou situací hlouběji přemýšlet.

Další možností jsou emailové konzultace. Ty probíhají tak, že mi klienti posílají své otázky, na které by chtěli odpovědět. Jedná se o cca 3 až 4 konkrétní otázky, které chtějí zodpovědět. Já jim tyto otázky vypracuji a pošlu zpět. Tato možnost je velmi hojně využívaná. Lidé jsou často zdaleka a je to pro ně nejlepší možnost, velmi snadno dostupná. Jedinou nevýhodou je, že nám chybí osobní kontakt a celé poselství není tolik rozsáhlé.

Pojem automatická kresba je lidem možná známá, ale jak jste už několikrát zmínila - automatické psaní - to rozhodně tak známé není. Můžete nám přiblížit, jak to probíhá a co dokážete s kresby či textu vyčíst?

Tato metoda je ve světě známá a nazývá se také channelingem. Já to slovo nemám příliš ráda, protože podle mě absolutně nevystihuje opravdovou podstatu komunikace s anděly. Andělské psaní je plné všeobjímající a bezpodmínečné lásky, světla. Člověk, který chce vzkazy přijímat a předávat si položí otázku a vlastně na ni začne automaticky psát odpověď. Nepřijde k vám nikdo cizí a neuslyšíte jeho hlas. Je to jako když si povídáte uvnitř sebe sami se sebou. Je to velmi jednoduché a krásné. Jen je potřeba naučit se oddělovat myšlenky své od poselství andělů, protože hranice mezi tímto je velmi tenká.To učím lidi na svých kurzech. Pomáhám jim, aby jejich napojení bylo plné lásky a čisté. Aby mělo láskyplnou vypovídací hodnotu a vzkazy nevycházely z našeho ega.

Jak jste se vlastně dostala k věcem mezi nebem a zemí? Tíhla jste k tomu již odmala a přizpůsobila jste tomu i vzdělání?

V patnácti letech se mi spustila tužka v ruce a tehdy to začalo. Nikdo se mě neptal, zda chci, nebo nechci a já si tehdy nebyla schopna vůbec představit, co to pro mě bude znamenat v mém životě. Tohle je mé poslání a tohle je můj úkol. Není to snadný úkol, ale je krásné že víte, jaké je vaše opravdové poslání. Od určité doby nehledám, ale tvořím něco, co pro mě má smysl. Pokud naleznete smysl svého vlastního života, pak vám bude dávat smysl celý svět a životy lidí kolem vás. V naší republice a pod tíhou našeho kolektivního myšlení je někdy těžké se postavit za svoji pravdu. Protože tu pořád ještě větší část lidí žije v přesvědčení, že pravda je jen jedna a to ta jejich, že žádní andělé neexistují a že duchovno je sekta. Jenže pravda není nikdy jen jedna. A myslím, že bychom se měli vzájemně respektovat se svými odlišnostmi. Dnes jsem velmi ráda, že jsem dokázala všechen ten posměch a nátlak ustát a že se mi podařilo obhájit existenci andělů tak nejlépe, jak jsem dokázala. A věřím, že se mi to bude dařit i nadále.

Vnímám jako obrovské privilegium, že mé zaměstnání může být tak smysluplné a krásné. Původně mám vystudovanou střední zemědělskou školu. Dnes mám problémy vykopat na zahradě záhon. Život si vás prostě někdy nasměruje tak, jak je potřeba, abyste nesešli ze své cesty.

Co říkají vaší práci vaši nejbližší? Rodina, přátelé...

Tohle je klasická otázka, která každého zajímá. Moje rodina je a vždy byla velmi tolerantní ke všemu, pro co a pro koho jsem se v životě rozhodla. Oni ví, že jsem šťastná, že se mi daří a víc je nezajímá. Vědí, že nepáchám žádnou trestnou činnost a nikomu neubližuji. Mají mě rádi takovou, jaká jsem a to bez podmínek. To je krásné a každému bych to přála. Mám úžasnou dceru, která věří se mnou a tolerantního manžela, který dává prostor mému duchovnímu růstu, přestože on sám má radši fotbal. Je připraven podpořit každý můj nápad a myšlenku, protože vidí smysl v tom, co dělám.

Přátel mám poskrovnu, ale jsou to opravdoví přátelé, prověřeni časem. Není co víc si přát, věřte mi. A co si myslí ostatní lidé, to nevím. Dnes už to pro mě není důležité. Naučila jsem se soustředit především sama na sebe a na lidi, které mám ráda.

Co nejraději děláte ve svém volném čase?

Spím. Já bych mohla spát pořád. A když nespím, tak sním. O mnoha věcech a neustále vymýšlím něco nového a pořád něco zapisuji. Také miluji krásné kavárny s dobrou kávou a lahodnými dorty. Posezení s přáteli, teplo a tu pohodu na terasách Pražských kaváren, kde se pořád okolo něco odehrává. To mě baví. Ta krása toho okolního světa vůbec a energie krásných měst. Mám raději města než lesy. A raději sedím v kavárně, než jezdím na kole. Naučila jsem se přijmout to za své a už se za to na sebe nezlobím. To jsem prostě já, spáč, snílek a kavárenský povaleč :).

Máte nějaký vzkaz/poselství pro všechny do roku 2017?

Pokud bych měla mluvit sama za sebe, pak bych všem ráda vzkázala, aby lidé více přemýšleli sami o sobě než o ostatních a aby si snili své sny. To je neuvěřitelně mocná a tvořivá síla, která nás může vést. Nic není nemožné a zázraky se dějí jen tehdy, pokud v ně uvěříme. A pokud mám předat vzkaz od andělů, ráda to udělám.

Nikdy není pozdě začít měnit, co vám nevyhovuje. Soustřeďte se sami na sebe, na své přednosti, odpouštějte si své malé nedokonalosti. Přijměte zodpovědnost sami za sebe a za své myšlenky, činy a konání protože je to proces tvoření, jako koláčů pečení. Záleží jen na vás, co na nich máte, čím je ozdobíte, protože dle toho si poté také pochutnáte. Snažte se o změny k lepšímu, konejte dobré skutky a věnujte svůj drahocenný čas svým nejbližším a lidem, kteří si to zaslouží doopravdy, držte se svých morálních zásad a pravdy. Poté můžete se těšit z výsledků svého konání navždy.