Čarovná svatojánská noc: Jak ji prožít a co nejlépe využít sílu bylinek?

Naši předkové věřili, že v období letního slunovratu, kdy se k nám slunce navrací a přináší více světla, tepla a energie, je příroda nabita zvláštní magickou mocí.

Už dávní předkové po celém světě oslavovali slunovrat. Všechny kultury si tyto cykly vysvětlovaly především jako sílu a moc přírody a podle svých tradic uctívaly a vzdávaly hold svým božstvům. Lidé uctívali Slunce a matku zemi. Slavili, meditovali, radovali se a podstupovali spirituální léčivé obřady a koupele. Vzdávali hold přírodním energiím. Protože se dny od tohoto okamžiku pomalým tempem začínají zkracovat a noci prodlužovat, snažili se lidé podpořit a dodat Slunci sílu a moc zapalováním ohňů. Zároveň se skrze obcházení a přeskakování ohňů symbolicky očišťovali od všeho zlého a negativního a žádali o upevnění svého zdraví. Popel z očistných ohňů rozhazovali druhý den po polích pro dobrou a bohatou úrodu.

Církev se snažila pohanský svátek letního slunovratu a s ním spojené tradice a zvyky vymýtit, ale nepodařilo se jí to. Na místo toho tento den přijala a změnila název na svatojánskou noc podle významného křesťanského proroka, mučedníka a patrona mnoha profesí, svatého Jana Křtitele, který žil v 1. století. Právě 24. června se slaví výročí jeho narození. Dlouho se o tomto lidovém svátku držel zvyk zapalovat na kopcích „svatojánské" ohně a kutálet zapálená kola dolů z kopců. Věřilo se také, že v tuto kouzelnou noc země otevírá své poklady.

Byliny natrhané v noci z 23. na 24. června měly přinést lásku, radost, zdraví a požehnání. Položené pod polštář slibovaly dívkám sny, v nichž se jim zjeví jejich vyvolený. Podmínkou ale bylo, že dívky trhaly byliny v naprosté tichosti, nesměly mluvit ani se ohlédnout a také nesměly byliny splést. Všechny byliny, které se natrhaly v tento magický čas, se nazývaly svatojánské koření a přisuzovala se jim čarovná moc. Tu využívaly báby kořenářky k magickým rituálům, ale i k léčení a ochucování jídel.

Svatojánská postýlka

Domy se zevnitř i zvenčí zdobily květinami. Zajímavým regionálním zvykem byla také takzvaná svatojánská postýlka pro svatého Jana – pod stůl se dal košík se svatojánským kvítím, přikrytý dečkou či šátkem a posypaný svatými obrázky. Ráno tam děti našly penízky či dárečky, které jim zanechal svatý Jan za nocleh. A také při tom posvětil natrhané bylinky.

Čarovné svatojánské bylinky

Svatojánských bylinek mělo být devět a natrhat se měly na devatero místech. O které bylinky se jedná? Jediné závazné složení neexistuje, lišilo se podle regionu, místních zvyklostí i přírodních podmínek. Hledat však můžete tyto bylinky, které bývají se svatým Janem spojovány: pelyněk pravý (bývá označován jako bylina svatého Jana) či pelyněk černobýl (tzv. svatého Jana pás), třezalku (také bývá označována jako bylinka svatého Jana, královská bylina, láska, milovníček, laskavé koření), heřmánek, bezový květ, lopuch, kmín, arniku, libeček, okvětí šípkové růže, diviznu, dobromysl, jitrocel, řebříček, mařinku, mátu, bazalku, lípu, chrpu, kopretinu, rozchodník, mateřídoušku, fialku, zvonek, čekanku...

Pro všechny bylinky platí, že je třeba užívat je s mírou a s ohledem na individuální zdravotní stav. Mnohé z nich mají silné účinky a mohou mít také vliv na užívané léky i těhotenství. Například třezalka má prý magickou sílu povzbuzovat milostnou touhu. Její užívání může mít ale vliv na hormonální antikoncepci.

Využijte čerstvě nasbírané bylinky

• Uvařte si spolu s dětmi kouzelný čaj s nasbíraných bylinek – vyčarujte lásku, dobrou náladu, bystrého ducha (cokoli, co zrovna u vás doma potřebujete nejvíc). Vypijte si ho pěkně pohromadě a těšte se společně na to, jak čaj zafunguje.
• Udělejte si bylinkový věneček a pusťte ho po vodě.
• Bylinky svažte do snítek a usušte.
• Dejte bylinky lisovat do knih mezi papíry (ideálně mezi savé papíry) a založte si herbář.
• Z čerstvých bylinek můžete udělat i nálev pro koupel, masážní olej, tinktury.

  Sušení bylinek Zdroj: iStock

  Sušení bylinek Zdroj: iStock

Jak je šetrně uchovat

Abyste bylinky využili co nejlépe, je namístě šetrné zpracování. Nejjednodušším způsobem uchování bylinek je sušení. Bylinky sušte zavěšené „hlavou dolů" na vzdušném a suchém místě, kde na ně ale nepůjde přímé slunce. Po usušení je uskladněte v suchu a temnu, v látkových pytlíčcích (budete-li je používat brzy) nebo v uzavřených dózách. A jak je dále zpracovat? Některé stačí promnout v rukách a oddělí se tak od stonků, některé se dají i pomlít na elektrickém mlýnku. Mohou se pak jen jednoduše kombinovat na domácí čajové směsi nebo kuchyňské koření.

Zde je několik možných kombinací bylinek na domácí čaje:

• pro dobrý spánek: dobromysl, meduňka, levandule, třezalka, sedmikráska, bezový květ, kontryhel
• pro pohodu: lípa, dobromysl, meduňka, heřmánek, třezalka
• pro dobré trávení: kopřiva, dobromysl, měsíček, řebříček, šalvěj, kontryhel
• kašel a nachlazení: černý bez, mateřídouška, hermánek, jitrocel, řebříček, tymián

Jak si užít svatojánskou noc

den před svatým Janem (23. června)

Večer:

• Zapalte si oheň – očistí vás i vaše okolí a popel pohnojí vaše záhonky.
• Vydejte se na sběr bylinek – vezměte si s sebou nůžky a košík nebo plátěný pytlíček.
• Natrhejte devět bylinek na devíti předem naplánovaných místech.
• Přichystejte s dětmi postýlku z natrhaného kvítí pro svatého Jana.
• Udělejte z bylinek a květin věneček – dívky si ho mohou dát pod polštář a nechat si zdát o tom, kdo bude jejich milý, nebo ho ráno hodit do vody a sledovat jeho plavbu.

V noci:

• Vydejte se do lesa a hledejte bájné zlaté kapradí – má ale kvést jen o půlnoci. Mělo by světélkovat a pod listy má mít kouzelné výtrusy.
• Hledejte skálu – právě dnes se skály otevírají a vydávají poklady. Můžete tam pro děti připravit nějaké malé překvapení.
• Až děti usnou, nachystejte jim do „svatojánské" postýlky malé dárečky nebo penízky.

na svatého Jana (24. června)

Ráno:

• Vykoupejte se (nejlépe v přírodě a v tekoucí vodě) nebo se projděte ranní rosou naboso – omládnete zaručeně, očistíte se od všeho, co nechcete dál řešit.