Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.

Proč Roman Šebrle tančil v prázdné veletržní hale?

Festival sportu, tance a zábavy je rozhodně skvělou příležitostí, aby se děti, dospělí i celé rodiny zapojili  do desítek sportovních a zábavných aktivit, které i letos nabídne brněnský Life!. Jedním z letošních patronů je Roman Šebrle.
Vydáno: 25.09.2018
Proč Roman Šebrle tančil v prázdné veletržní hale?
Proč Roman Šebrle tančil v prázdné veletržní hale? Autor: Marie Stránská
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

A tak jsme ho bleskově vyzpovídali přímo při natáčení vtipného videa, které bude festival provázet. Naše otázky směřovaly především k tanečním dovednostem.

  • K jaké disciplíně byste přirovnal tanec?

Úplně přirovnat se to k atletické disciplíně nedá, protože je to samozřejmě něco úplně jiného. Desetiboj má natolik rozdílné disciplíny, že cit pro pohyb tam musí být. To znamená, že tanec mi většinou nedělá problémy, až doteď (smích).

  • Vrhl jste se do tance po boku s Ondřejem Sokolem, Andreou Verešovou a Evou Decastelo, ale taneček do vtipného videoklipu přeci není tak složitý…

Tohle je zvláštní choreografie, kterou pořád nemůžu chytit (smích).

  • Z tanců byste si tedy vybral jaký?

Mě baví tancovat všeobecně, ať už na moderní nebo valčík či polku. Asi bych úplně nevybíral, co úplně tancuji, protože za tancem nechodím.

  • V desetiboji jste byl sám za sebe, jak se vám tančí v týmu?

Je to něco jiného, člověk do toho jde s tím, že je tam více lidí, je to příjemnější.

  • Jak jsou na tom vaše děti?

Děti jsou na tom pohybově dobře,  Štěpu (15) jsem, pravda, tancovat ještě neviděl, ale Káča (12), ta tancuje doma pořád.

  • Jak vnímáte veletrh Life!?

Všechno co se hýbe a co se hýbe pro děti, je správně. Jsem rád, že toho můžu být součástí. Děti se musí hýbat odmalička.

  • Veletrh je inspirací pro děti. Myslíte, že je to vytáhne od mobilu?

Stoprocentně. Aspoň na chvíli. Lepší aspoň na chvíli než vůbec.

  • Co byste popřál festivalu Life!?

Já bych mu přál, ať má stále stoupající úroveň, stále stoupající počet ať už dětí nebo i dospělých, ať se to líbí, je to úspěšné a ať festival děti přivede k tanci nebo nějakému sportu. A ať se jim daří.

  • Jak jste se dostal ke sportu?  

V Rychnově nad Kněžnou jsme měli skvělého tělocvikáře, jmenoval se pan Paštika, byl přísný, takže jsme se ho trochu báli, ale na tělák jsme se těšili. Nebylo to tak, že by nám jen hodil míč a nechal nás hrát, ale provedl nás přes atletiku, fotbal, přes gymnastiku, volejbal – opravdu jsme si vyzkoušeli všechno. Atletika mně bavila už na základce, jezdil jsem na závody už jako malý dítě, ale jen v rámci školy jednou dvakrát do roka. Když mi bylo šestnáct sedmnáct, tak jsem začal závodit za středoškolský klub a už to bylo.

  • Pamatujete si ještě pocit z první olympiády, kde jste stál na stupních vítězů?

Pamatuji si pocity ze všech čtyř olympiád. Každá byla úplně jiná. Nejdřív jsem chtěl jen medaili, měl jsem stříbro, pak už jsem chtěl jen zlato, protože jsem byl ten rok nejlepší na světě, pak jsem chtěl zase medaili, ale bohužel tam bylo zranění během roku a ta poslední už nevyšla tak, jak bych si představoval. Pamatuji si všechny, ale samozřejmě nejlepší jsou ty první dvě, kde jsem získal medaile.

  • Chlapi to neradi přiznávají, ale ukápla i nějaká slza dojetí?

To vždycky. Člověk se tomu věnuje celý rok, naplno maká a fakt si odpírá spoustu věcí a soustředí to na jediný závod, který je jednou za 4 roky. Když se to povede a získá medaili, tak ví jaká je práce za tím a skvělý pocit je nepopsatelný, vždycky je za tím i dojetí.

  • Ještě jako aktivní atlet jste se začal věnovat golfu. Jak se Vám při tomto sportu ovládají emoce?

Ano, tam musím emoce hodně ovládat, což mi občas nejde, obzvlášť když hraju špatně (smích). Ale není to tak, že bych zkazil ránu a pak hned hodil holí. Ono to ve mně doutná, doutná, až to jednou bouchne. Myslím si však, že jsem se to naučil ovládat daleko lépe než dřív.

  • Kolik času věnujete golfu, jak dlouho tedy hrajete?

Už dlouho, od nějakých třiceti let, ale opravdu vážně to hraju poslední 4 roky. Poslední dva roky ale není čas moc trénovat.

Děkuji za rozhovor

autor: Lenka Žáčková

Článek je zařazen v: Roman Šebrle, sport, brněnský Life
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama