Příběh Marie (41): Moje vlastní matka mi svádí přítele
Po rozvodu jsem se musela vystěhovat z manželova bytu, a tak mi nezbylo než se vrátit do rodinného domku, kde žije moje ovdovělá matka. A to jsem neměla dělat...
My dvě jsme si nikdy příliš nerozuměly, ale utěšovala jsem se tím, že matku vyšší věk snad už zklidnil a já jsem také už mnohem dospělejší než v dobách puberty. Na druhou stranu, prožívala jsem a prožívám dost nepříjemné životní období. Rozpadlo se mi manželství, na kterém jsem velmi lpěla, to člověku na náladě opravdu nepřidá. Děti jsme neměli, a ani nevím, zda mám ještě naději stát se mámou. Nejsem teď asi ta nejlepší společnice, což by máma mohla respektovat. Ona ovšem není z těch, kdo by se namáhali nějak se vciťovat do pocitů ostatních. Občas se do krve pohádáme. Přitom mámě je jedenašedesát, ona je ta, kdo už by mohl mít rozum. Je ale pořád stejná: hádavá a hysterická. Žije v přízemí, já v prvním patře ve svém někdejším dětském pokojíčku, kuchyň a koupelnu máme společnou.
Kamarád z mládí
Po nějaké době se stal zázrak: v rodném městečku jsem potkala spolužáka ze základky. V osmé třídě jsme spolu dokonce několik týdnů chodili – tedy, mysleli jsme si, že spolu chodíme, ale všechno to bylo ještě velmi dětské. Několikrát mě pozval na zmrzlinu a také jsme spolu byli v kině a na hřišti přihlížet fotbalovému zápasu, což mě vůbec nebavilo, ale on byl nadšený, a tak jsem to vydržela. Pak přišel konec školního roku, rozjeli jsme se na prázdniny, a v září už se ke mně choval chladně. Nyní, po letech, jsme na to s úsměvem vzpomínali. Vysvětlil, že se mu kvůli mně smáli kluci, ptali se ho, kdy bude svatba, a on se styděl a raději si mě už nevšímal. Teď byl rozvedený, stejně jako já. Má patnáctiletého syna, ale vídá ho sporadicky. Cítil se dost opuštěný, a zjevně byl rád, že si se mnou může občas popovídat.
Líbí se matce
Scházeli jsme se čím dál častěji a ukázalo se, že si dobře rozumíme a že máme spoustu společných zájmů. Bylo to jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Čím dál častěji se stalo, že jsme skončili u mě v bývalém dětském pokojíčku. K mému staronovému příteli, jmenuje se Pavel, jsme mohli jít jen zřídka, má v pronajatém bytě ještě spolubydlícího. Pavel totiž také přišel o bydlení v souvislosti s rozvodem, stejně jako já. Pomalu zvažujeme, že bychom spolu začali žít, ale ukázalo se, že to velmi pravděpodobně nepůjde. Ke své hrůze jsem zjistila, že se můj pohledný Pavel líbí i mojí matce, což ona dává patřičně najevo.
Mívá těsné tílko
Někdy toužím mít decentní a noblesní matku, spousta mých kamarádek takovou má. Ta moje se bohužel neštítí ničeho. Vždycky byla na chlapy, v městečku se šeptalo, že můj táta raději umřel, protože už se na to nemohl dívat. Máma je teď zjevně bohužel to, čemu se říká „veselá vdova“. Ale i tak bych nevěřila, že jí nebude trapné svádět mého přítele. Když třeba z pátku na sobotu přespíme nahoře v mém pokoji a ráno sejdeme dolů na snídani, matka se chová, jako by jí bylo šestnáct. Pokaždé si obleče tílko (naposledy bylo růžové barvy), které dává vyniknout mohutnému hrudníku, a k němu minisukni. Přítele místo pozdravu vždy obejme a tiskne se k němu podezřele dlouhou dobu. Je mi za ní trapně. Ničí moje štěstí, protože na jiné bydlení nemám peníze a Pavel momentálně také ne. Jediným naším východiskem bylo bydlet u mě. Teď vidím, že to asi nebude možné.
Marie (41) z jižních Čech