Eva Adamczyková o mateřství ve sportu: Není to nemoc, jsem soustředěnější a vděčnější
Eva Adamczyková se zařadila po bok Báry Špotákové a řady dalších profesionálních sportovkyň, které se dokázaly po porodu jako mámy opět vrátit až na samotný vrchol svých disciplín. Letošní olympijská medailistka nyní promluvila o tom, jak syn Kryštof změnil její přístup ke sportu i o skutečnosti, že i ve vrcholovém sportu musí u nás bohužel mámy stále bojovat s řadou zastaralých předsudků.
Česká reprezentace letos z Itálie dovezla celkem pět olympijských medailí a jednu stříbrnou do této sbírky senzačně přidala také Eva Adamczyková. Ta si poprvé zkusila závodění pod pěti kruhy jako máma ročního syna Kryštofa a pouhých 14 měsíců po porodu našla v konkurenci světové špičky pouze jedinou přemožitelku.
Z žádosti o příspěvek na hlídání na olympiádě se stala kauza
Všechno ale nebylo tak jednoduché a bezproblémové, jak se může zdát. Už před olympiádou vzbudily pozornost slova šéfa Českého olympijského výboru (ČOV) Jiřího Kejvala, že Národní sportovní agentura (NSA) měla nejdříve problém financovat Adamczykové na olympiádě hlídání pro ročního syna. Zástupci úřadu měli dokonce původně arogantně dodat, zda by „paní sportovkyně“ nechtěla zaplatit i svou vlastní kuchařku.
Čtěte také: Moderátor Honza Dědek: Rodičovství je emocionální kolotoč, ale stojí to za to
Kejval nakonec dohodu vyjednat dokázal. A byť se sama Eva Adamczyková jednání neúčastnila, vnímá celou „kauzu“ jako ukázku našeho celospolečenského přístupu k návratu maminek zpět do práce. „Když slyšíte různé mámy, které se chtějí vrátit do klasické práce, tak vidíte, že máme pořád jiné standardy než ve zbytku Evropy,“ řekla veleúspěšná snowboardcrossařka v pořadu Hráči.
České olympioničky mají podle ní štěstí, že šéf ČOV má se zaměstnáváním maminek dobré zkušenosti. „Jirka Kejval je v tomto jiný, zaměstnával na vrcholných pozicích dvě ženy s dětmi a byl nadšený z jejich pracovní morálky. Musíme to začít brát tak, že to, že ty ženy mají dítě, není nemoc,“ vyzvala Adamczyková, která kromě starostí navíc pozoruje, jak jí právě mateřství v rámci vrcholového sportu či olympiády přineslo i řadu pozitiv.
Adamczyková je dnes díky synovi soustředěnější a vděčnější závodnicí
„I můj trenér vám řekne, že se mu teď se mnou pracuje líp, než když jsem neměla dítě. K ježdění teď přistupuju s větší vděčností a soustředěním, protože mám omezenější čas. Když máte pár hodin na to být na kopci, musíte je využít, dřív jste měli pohodu,“ popsala Eva změny ve svém přístupu ke sportování, které přineslo narození syna. A věří, že její příklad bude moci do budoucna pomoci i dalším mámám sportovkyním.
„Doufám, že je to nějaká ukázka toho, že to jde a že se to může vrátit v pozitivním smyslu slova,“ věří a doufá, že by se mohly podobné podpory domoci i ty sportující mámy, které před mateřstvím stejně jako ona třeba na olympijské medaile nedosáhly.
Čtěte také: Eva Burešová otevřeně: Děti učím zastat se slabších, ne honit jedničky, říká
„Některé mámy sportovkyně stejnou pozici [jako já] mít nemusí. Ale i tak mají úžasné příběhy. Třeba Kristiina Mäki měla fantastický životní úspěch na olympijských hrách a byla sedm měsíců po porodu,“ uvedla Adamczyková s odkazem na česko-finskou běžkyni a držitelku řady rekordů na delších tratích.
Ona sama prý letos v Itálii prožila „nejpohodovější olympiádu“, na jaké kdy byla, a to právě díky přítomnosti malého syna. Když totiž netrénovala, musela se starat o malého Kryštofa. Čas na trému nebo stres tak jednoduše neměla a dokázala s ním mentálně vypnout. A drobné nevýhody mateřství, třeba méně spánku, než mají soupeřky, jako něco nefér nevnímá – tuto cestu si totiž zvolila sama zcela svobodně.
Eva Adamczyková pár měsíců po porodu popsala, jak si užívá mateřství: