Vyvoláváte někdy duchy? Pozor na to, koho si můžete přivolat!
V českých zemích býval spiritismus neboli vyvolávání duchů velmi populární. Lidé se pokoušeli vyvolávat duše známých osobností nebo svých blízkých zesnulých. Často se chtěli jen pobavit a nenapadlo je, s čím si zahrávají.
Spiritistické seance
Takové seance mívaly svá přísná pravidla. Používaly se rituálně očištěné a vysvěcené předměty, svíce, stolečky, talířky, tabulky, kyvadla… Seance probíhaly v dobře větrané místnosti. Začínaly i končily ochrannými modlitbami. Zúčastnění si posedali do kruhu. Pokud by někdo před seancí požil alkohol, byl vyloučen. Další kruh se vytvořil spojenými palci a malíčky. Po zahájení seance nikdo neporušil kruh. V neposlední řadě bylo zapotřebí médium. Tedy silně senzitivní, nikoliv však hysterický člověk, který byl schopen se s duchy, raději bych však volila výraz energiemi, spojit…
Ať už podle větších, či menších pravidel, často se toho moc zvláštního nedělo. Seance bývaly někdy pouze pečlivě připraveným divadlem pro zúčastněné. Zinscenované lidmi, kteří žádné schopnosti ani nikdy neměli. Větší šok potom mohl nastat, pokud bylo mezi zúčastněnými skutečné médium, které o svých schopnostech nemělo tušení…
Příběh ze života
Vyvolávání duchů z dlouhé chvíle také patřívalo k nezapomenutelným zážitkům trempů. O tom ví své paní Gábina. Kdysi jezdili pod stany na Vysočinu. Je tam nádherná příroda s čistou pozitivní energií. Ne všude. Partička se utábořila u jednoho opuštěného mlýna a po nějaké době přišlo na duchařské téma. Ohromná legrace. Gábina tomu také moc nevěřila. Razila heslo: co jsem neviděla, tomu sama nevěřím. A tak se s přáteli z hecu pustili do vyvolávání duchů. Z batohů dokonce vylovili i svíčky a nějaké talířky…
Zpočátku to byla docela dobrá zábava a legrace. Pak se náhle ochladilo. Všichni zůstali zírat, když se Gábině náhle změnil výraz i hlas. Začaly létat věci a svíčky zhasly. Kamarádky začaly křičet a Gábina o sobě chvíli nevěděla. Potom ji probral její tehdejší přítel Radek. Gábina mívala od té doby problémy se spaním nebo se bála zůstat o samotě…
Spiritisti si „jen” hrají
Lidé se často chtějí jenom pobavit, zřídkakdy si připouštějí, jak si zahrávají.
Je více druhů energií/duchů:
Příležitostní duchové – budou zvědaví, ale když přijdou na to, že mají co do činění s lidmi, jejich zájem opadne.
Nepřátelští duchové – ty lidé a lidská energie naopak vábí. Nemají lidi v lásce a snaží se jim ublížit.
Přátelští duchové či démoni – pomohou pro své potěšení.
Živloví duchové, různé posmrtné entity… a tak bych mohla pokračovat. Lidé nikdy nevědí, jaké energie si přivábí. Nejčastěji přilákají duchy na nižších tocích energií, ti se chtějí pobavit. Takoví nižší astrálové potom lidi straší či se vydávají za vyvolávaného ducha. Podávají nepravdivé informace. A také bývá těžké se jich zbavit. V domě se ozývá rachot, rozbíjejí se věci… Nechtějí pomáhat, ale škodit. Živí je i negativní energie, kterou lidé vytvářejí, když se bojí, jsou smutní či mají starosti.
Nechte mrtvé v klidu
Je dobré mít na paměti, že zesnulým náleží klid. Nemají se vyvolávat ani naši zesnulí blízcí, i když jejich odchod někoho bolí. Pokud má zesnulý možnost, navštíví své pozůstalé třeba ve snu. Během vyvolávání se však naopak mohou přivábit nezvaní hosté a potíže s nimi. Potom svíčky a solná koupel k pročištění nemusí stačit. Je dobré se zamyslet, jestli se vyplatí riskovat svoji psychickou pohodu a možné šokové stavy, které mohou nastat. Takových stavů bývá těžké se zbavit a leckdy se potom vyplatí i pomoc zkušeného exorcisty.
Poněkud laskavější a bezpečnější je našim blízkým zapálit svíčku a s tichou modlitbou na ně zavzpomínat. Nejenom o Dušičkách můžeme zajít na hřbitov a s láskou položit květiny drahým na hrob. Doba uctívání zesnulých, Dušičky, má dlouhou tradici. V tomto období už Keltové slavili Samhain. Samhain, nebo také Halloween, je svátek konce léta a začátku zimy. Pro Kelty byl koncem i začátkem všeho. Začátkem nového cyklu, oslavou, kdy se obraceli k Bohu a Bohyni. A také časem, kdy se otevírala brána mezi světy. Byla možná i komunikace s mrtvými. Keltové žádali své mrtvé o pomoc či rady. A také to byla příhodná doba pro věštění…
Helen Stanku
Kartářka Helen Stanku Zdroj: archiv