Tvůrce českých pohádek Bořivoj Zeman byl původně úředník. S Werichem se hádali
Pyšná princezna, Byl jednou jeden král, Šíleně smutná princezna, Honza málem králem... To je jen stručný výčet filmů Bořivoje Zemana, režiséra nejslavnějších českých pohádek, od jehož narození právě uplynulo 112 let. Jaký byl v soukromí? Dcera Zuzana promluvila.
U herců se Bořivoj Zeman těšil velmi dobré pověsti. Všichni s ním rádi točili. Problém měl pouze s Janem Werichem během natáčení slavné pohádky Byl jednou jeden král. „Herci ho milovali. Měl zvláštní dar navázat lidský kontakt a řešit věci v klidu a míru. Nikdy na nikoho nezvyšoval hlas. Jen jednou se dostal do konfliktní situace s panem Werichem, který byl silná osobnost, a i řada jiných režisérů s ním měla v komunikaci jistý problém nalézt tu správnou míru, kdy třeba ustoupit nebo si stát za svým. Takže to balancování bylo na ostří nože, táta byl z toho docela vystresovaný,“ zavzpomínala v rozhovoru pro Radiožurnál jeho dcera Zuzana Zemanová, která je rovněž režisérkou.
Toto povolání bylo u ní jasná volba. „O ničem jiném jsem nikdy nepřemýšlela. Už jako malá jsem se motala v tátově pracovně, on mi o tom moc hezky vyprávěl. Byl to báječný člověk, dělal neustále legraci, byl to neskonalý optimista, ale zároveň i cynik, což mě velmi bavilo. Nikdy si na nic nestěžoval, nemluvil o sobě, vždy navázal komunikaci přes toho, s kým hovořil. Lidé ho za to zbožňovali, protože měli pocit, že ho zajímají,“ přiblížila Zuzana.
Bořivoj Zeman byl původně úředník, počítat ale moc neuměl
Věhlasný režisér byl přitom původním povoláním úředník. „Můj otec dlouhá léta pracoval jako řadový úředník, i když neuměl příliš počítat. Nebyly kalkulačky a vždy, když počítal dlouhé sloupce čísel, nikdy mu výsledek nevyšel dvakrát správně. Kolegové ho proto posílali pro takzvané kavárenské směsi. Dělal jim takového svačináře,“ prozradila s úsměvem Zemanová.
Bořivoj Zeman byl dvakrát ženatý. První manželka Alena byla dcerou spisovatele Vladislava Vančury. S druhou ženou Jarmilou měl dvě děti, zmiňovanou Zuzanu a Ivu. Mezi jeho největší koníčky patřilo sledování fotbalových zápasů, byl náruživý kuřák, rád si dal pivo a pravidelně si zapisoval, kolik diváků v kinech vidělo jeho filmy. Celkem jich bylo úctyhodných více než 50 milionů.
Na sklonku života ho velmi trápilo, že se mu nedostalo žádného oficiálního ocenění. Zemřel den před Štědrým dnem roku 1991 ve věku 79 let.
Pavel Trávníček se po padesáti letech vrátil na Moritzburg, kde se točila pohádka Tři oříšky pro Popelku: