12 žen přiznává, co mělo být v jejich manželství od prvního dne jinak

Zeptali jsme se dvanácti žen, které své chyby v manželství litují nejvíc. Ne každá z nich je důvodem k rozvodu, ale jsou to určitě věci, které umí manželskému štěstí pořádně přistřihnout křídla.

1. Na děti bych si počkala

„Budu upřímná. Myslela jsem si, že když se vdám a budu mít děti ještě před třicítkou, budu ta nejšťastnější žena. Po svatbě jsem dala kariéru k ledu, abychom mohli založit rodinu. Ještě než mi bylo třicet, porodila jsem tři děti a musím říct, že je to... náročné. Možná bych byla lepší máma, kdybych na všechno tak nespěchala.“ – Olga, 31 let

2. Odložila bych svatební cestu

„Měla jsem o něco posunout naši svatební cestu. Odjížděli jsme hned den po svatbě a i když to bylo bezva, možná jsme si ten únik z obyčejného života mohli nechat na později, třeba za rok. Po svatbě máte líbánky tak nějak přirozeně, ale jakmile začne zamilovanost opadat, hodilo by se někam vyjet. Jsme manželé pět let a nemáme ani čas ani peníze někam vyrazit. A přitom by nám dovolená mohla připomenout ty nádherné pocity zamilovanosti.“ – Michaela, 34 let

3. Sblížila bych se víc s jeho rodiči

„Z jeho rodičů jsem měla před svatbou velký respekt a moc jsem se nesnažila s nimi sblížit. Bydlí na opačné straně republiky, takže se s nimi moc nevídáme. Manželovi to docela vadí, ale je těžké začít rozvíjet vztah s někým, kdo je ve vašem životě už roky. Je prostě divné se najednou začít přátelit.“ – Blanka, 32 let

4. Držela bych oddělné účty

„Když jsme se vzali, začali jsme hospodařit se společnými penězi. Co bylo jeho, bylo i moje a naopak. Máme společný běžný a společný spořicí účet. Ke každému máme oba kartu. A je to hrozné! Pocit, že žádné peníze nejsou jen moje, mě drtí. Je kvůli tomu taky dost sporů, protože on utrácí o dost víc než já a mně to vadí. Myslím, že pracuju víc než on. Kdybychom měli jeden společný účet a pak ještě svoje vlastní, asi by nám to ušetřilo dost trápení.“ – Jana, 29 let

5. Víc bych myslela na náš sexuální život

„Jsem vdaná sedm let a někdy před třemi lety jsme skoro přestali mít sex. Od té doby jsme spolu spali párkrát. Je tak těžké vrátit se tam, kde jsme přestali. Kéž by se to nikdy nestalo.“ – Andrea, 39 let

6. Nechodila bych spát naštvaná

„Kamarádky mi kladly na srdce, abych nikdy nechodila spát naštvaná na manžela. Přišlo mi to jako klišé, ale po letech manželství musím uznat, že je to tak. Je úplně normální, že se s partnerem nepohodnete. My jsme měli ve vztahu dost zlé krize a myslím, že to bylo kvůli tomu, že jsme naše hádky a neshody natahovali na několik dní. Mockrát jsem si už přála, abych v sobě našla sílu se omluvit ještě ten večer. A tak na tom teď pracuju.“ – Tina, 32 let

7. Byla bych upřímnější při projevování emocí

„Přijde mi, že si před manželem celou dobu na něco hraju. Než jsem ho poznala, hodně jsem věci prožívala a taky mi to pár vztahů zničilo. Tak jsem se rozhodla většinu svých pocitů skrývat. Snažím se nebýt přecitlivělá a nebrečet jak malá, když jsem s ním. Ale mám pocit, že mě kvůli tomu vlastně vůbec nezná. A navíc je to hrozně vysilující.“ – Romana, 29 let

8. Počkala bych si, až budu starší

„Vdávala jsem se ve dvaadvaceti. Prostě mladá. Tehdy mi to přišlo v pořádku, i když žádná z mých kamarádek ještě vdaná nebyla. Rodiče mi říkali, ať raději počkám. Ale já jsem je nechtěla poslouchat. Neměla jsem práci a žila jsem se svým přítelem, který je o deset let starší než já. Myslela jsem to dobře, ale byla to chyba. Kdybych mohla něco změnit, našla bych si tehdy místo svatby práci a byla bych připravená ze vztahu odejít, když by nefungoval.“ – Katka, 27 let

9. Nejdřív bychom spolu bydleli

„Je pravda, že člověka vlastně nepoznáte, dokud s ním nežijete. My jsme spolu s manželem před svatbou nebydleli a to naším vztahem docela otřáslo. Zjistila jsem, že má zvyky, které mě fakt štvou, a začali jsme se kvůli tomu hádat. Mockrát se stalo, že jeden z nás spal v obýváku na sedačce, nebo dokonce u kamaráda. Možná by to bylo jinak, kdybychom spolu před svatbou pár let žili.“ – Lucie, 27 let

10. Poslouchala bych víc své rodiče

„Rodiče mi říkali, že manželství není procházka růžovým sadem. Dokonce mi i dali knížku rad do manželství. Jsou spolu 34 let. Na začátku manželství mi mnohokrát radili, ale já jsem je neposlouchala. Kdybych poslouchala, co říkají, možná bych pochopila, jaké problémy a neshody se mohou v manželství objevit, a to by mě i mého muže ochránilo před zbytečnými hádkami.“ – Helena, 39 let

11. Líp bych nastavila hranice

„Už nemáme svůj osobní život. Manželství nějak podivně izoluje od ostatních lidí, začnou mizet svobodní kamarádi a kamarádky a taky ti, co jim nevyhovuje váš partner. Zpětně si přeju, abychom měli každý svoje vlastní přátele a neměli pocit, že musíme všude chodit spolu. Teď se vlastně s jinými lidmi stýkáme docela zřídka.“ – Monika, 28 let

12. Každý den bych mu řekla, že ho miluju

„Kdyby mělo naše manželství ještě jednu šanci, dohodla bych s manželem pravidlo, že si každé ráno řekneme, že se milujeme. Díky tomu bychom nepochybovali o síle našeho vztahu. Právě maličkosti umí udržet manželství pohromadě.“ – Radka, 32 let