Adam Plachetka o přístupu k ženám: Manželku nechválím dost, přiznává
Adam Plachetka o inspiraci a přístupu k ženám
V Česku je mnoho žen, které svými skutky a působením v nejrůznějších oborech pomáhají každý den zlepšovat životy nás všech. Díky unikátní anketě, kterou vyhlásila zpravodajská multiplatforma CNN Prima NEWS byly tyto ženy v září zcela poprvé oceněny. V porotě zasedl také operní pěvec Adam Plachetka (38), který se redakci Prima Ženy exkluzivně rozpovídal o inspiraci a o tom, jak on sám přistupuje k ženám.
Kdo je pro vás, Adame, ta největší inspirace?
No musím říct, že mi vyšlo hlasování. Hlasoval jsem právě pro paní profesorku (neuroložku Evu Kubala Havrdovou, která vyhrála anketu ŽENA ČESKA - pozn. red.) Nicméně myslím si, že z tohohle spektra lze těžce vybírat, protože každá dáma je jiná a reprezentuje jiná odvětví. Důležité ale je ocenit také někoho, kdo není tak v hledáčku médií a koho společnost většinově nezná. Konkrétně paní profesorka odvádí špičkovou práci, která prospívá celé společnosti, a zároveň o ní není slyšet tak, jako o ostatních. Jsem tedy velmi rád, že se dal prostor i někomu takovému.
Čtěte také: Neuroložka Eva Kubala Havrdová je ŽENOU ČESKA. Hold ženství vzdaly Tománková i Strýcová
Koho vy sám chcete nejvíce inspirovat?
Těžko říct, já sám budu rád inspirovat kohokoliv, snažím se ten život žít tak, abych se za sebe nemusel stydět a abych mohl být primárně nějakým vzorem, ať už morálním nebo uměleckým.
Setkal jste se někdy při vaši práci s tím, že by byli muži upřednostňováni nad ženami?
Myslím si, že zrovna v naši branži vůbec, protože zpěváci a zpěvačky jsou navzájem nenahraditelní. I co se týče platových podmínek, tak v našem oboru nějaké takové rozdíly neexistují. Když přijde slavnější kolegyně, tak může být více zaplacená než já a naopak. Myslím si tedy, že my jsme v tomhle poměrně férové prostředí, a proto s tím nemám vyloženě každodenní zkušenost a nemám pocit, že by ten problém byl tak velký. Zároveň je samozřejmě společnost nějak systémově nastavená a mělo by se s každým jednat rovnoprávně.
Čím vás konkrétně inspirují ženy?
Je toho spousta. Jsem obklopen pracovitými, schopnými, úspěšnými ženami, a i proto to vnímám jako normální a nepřijde mi to nijak zvláštní. Myslím si, že je to vlastně požehnání, že to člověk může takhle vnímat a nemá potřebu se nijak vymezovat a může v celé společnosti fungovat napříč žánry.
Chválíte doma často partnerku?
Asi ne, asi ji nechválím dost, ale samozřejmě si to myslím.
Co byste vzkázal svému mladšímu já?
Popravdě nevím, zatím to šlo všechno dobře. I to, co se mi stalo negativního v životě, bylo jakýmsi poučením pro příště a myslím si, že by to bez toho zkrátka nešlo. Já nejsem typ člověka, který věří v to, že je potřeba být pořád šťastný. Člověk si musí projít i něčím negativním. Dle mého názoru bez negativního nepozná pozitivní a je potřeba si občas i rozbít pusu a umět se zvednout a jít dál.