Syndrom zavrženého rodiče nastínily Křižovatky života
Když se rodiče rozvádějí a ve vztahu jsou již přítomné děti, snadno se může stát, že jeden z rodičů začne děti štvát proti bývalému partnerovi. Koučka Šárka Vávrová vysvětluje, jaké problémy může toto chování rodičů dětem způsobit.
Děti se musí v prvé řadě vyrovnat s rozvodem svých rodičů, což je pro něj extremně zátěžová situace. V případě, že jeden z rodičů poštvává dítě proti druhému, je tato situace pro dítě ještě větší zátěží.
V psychologii má tento fenomén svůj název, a to syndrom zavrženého rodiče. Termín označuje proces, kdy je dítěti vštěpován vůči jednomu z rodičů neoprávněný odpor a kritika.
Problém přichází, pokud jeden z rodičů systematicky programuje dítě proti druhému rodiči. Dítěti je předkládána a neustále vštěpována kritika rodiče a u dítěte k tomuto rodiči vzniká odpor. Rodič používá manipulace a taktiky, které mají dítě od druhého rodiče odtrhnout.
Otevřená kritika rodiče před dětmi
Většinou se snaží jeden rodič zahrnovat druhého kritikou, výčitkami, opovržením a urážkami přímo před potomkem, stejně jako tomu bylo u Karla a Julie z minulého dílu Křižovatek života. Julie neustále kritizuje Karla před dětmi a snaží se ho ponížit a znemožnit.
Rodič se snaží, aby dítě urážky a ponížení druhého rodiče často slyšelo a vnímalo. Potomek je často zahrnut vytrvalou kritikou na úkor zavrženého rodiče. Je mnohdy veden k tomu, aby se hádek účastnil, a tím je posílen úmyslný, intenzivní tlak na oddělení a izolaci od tohoto rodiče. Jde především o to, aby se dítě odcizilo a nemělo zájem se s tímto rodičem dále stýkat.Křižovatky života sledujte na Primě každé úterý a čtvrtek ve 21.45
Můžeme dokonce mluvit o vymývání mozků dítěte, kdy má dítě úplně zapomenout na city a lásku k druhému rodiči. Samo tak přestane mít zájem a potřebu druhého rodiče vídat. Rodič, který programuje své dítě, je často velmi vynalézavý a nestydí se použít jakékoliv taktiky, aniž by přemýšlel nad tím, že je zde ublíženo především dítěti.
Díte jako partner ve "válce"
V této hře používáno dítě jako spolubojovník proti partnerovi, jemuž se strůjce konfliktu se většinou mstí. Ničí a vyhazuje předměty, které dítě od svého druhého rodiče obdrželo, brání mu v návštěvách, pomlouvá a kritizuje, používá negativní slovní hodnocení a oslovování a zveličuje jeho nedostatky.
V době, kdy má dítě navštívit druhého rodiče, se snaží sdílet s dítětem lítost nad tím, že musí jít navštívit zavrženého rodiče. Podsouvá dítěti sugesce o tom, že se u svého rodiče nebude cítit dobře a návštěva opět proběhne negativně.
Slabosti druhého rodiče se snaží ten útočící rodič zveličit. Z muže, který se párkrát napije, dokáže žena udělat alkoholika a muž ze ženy, která si občas vezme léky na spaní, zase narkomanku.
Dítě trpící syndromem zavrženého rodiče se projevuje tím, že cítí silnou nenávist vůči jednomu ze svých rodičů. Vyjadřuje se o něm jen v negativních výrazech a bez pocitů viny užívá nadávky a urážky. Tento rodič je pro potomka zlou, opovržení hodnou osobou.
Nevzpomíná si na žádné hezké chvíle s tímto rodičem a nemá zájem žádnou takovou chvíli zažít. Takové dítě odmítá návštěvy u druhého rodiče a tvrdí, že jde o jeho vlastní rozhodnutí, aby chránilo svého milujícího rodiče. Manipulované dítě nekriticky přijímá názory a výroky svého programujícího rodiče.
Šárka Vávrová