Jakub Prachař rýpl do Vojty Kotka. Hradnímu pánovi se nedaří na farmě ani v soutěži
Jakub Prachař předvádí Marnivou sestřenici – Máme rádi Česko
Byl to sice rýpaneček, ale pronesený se vší láskou. V rozhovoru o další řadě zábavné vědomostní show Jakub Prachař (42) nezapomněl připomenout dnes už známé trápení Vojty Kotka (38) se závěrečným kolem štěstí. Svému kamarádovi ovšem Jakub také vysekl poklonu za to, jak zvládl napjatý loňský rok se všemi pracovními povinnostmi. I díky hercovu odhodlání a nasazení vznikly nové díly oblíbené televizní hry. Jaké budou a co na pořadu Jakuba Prachaře pořád tak baví?
Za sebou máme osmnáct řad pořadu Máme rádi Česko, brzy se bude vysílat devatenáctá. Čím si vysvětlujete, že Čechy stále tak baví a chtějí další řady?
Myslím si, že je hlavně proto, že v televizi moc pořadů není. Takže to je jeden z důvodů. A taky si myslím, že to děláme asi dobře. Tím pádem se na to lidi koukají a nás to baví. A taky si myslím, že to je na tom vidět. Vždycky se těším a říkám si, co zase vymyslíme. A vždycky něco přijde. Zkrátka řekl bych, že tím, že nás to baví, je to pořád dobré.
Vnímáte úspěch pořadu i v tom, že jste s Liborem Boučkem a Vojtěchem Kotkem stálá trojice a už jste sehraní? A je to pro vás ještě práce?
No, práce... Nevím, jestli se to tak dá nazvat. Jdu se v podstatě pobavit a u toho se pokouším vyrobit nějaký obsah, aby to bavilo i někoho dalšího. Jako práci to ale moc nevnímám. A to je na tom dobré.
Co byste vypíchnul na letošní řadě? Máte nějaké zajímavé hosty nebo zážitky?
Vypíchnul bych hlavně to, že se žádná otázka nezopakovala. To se mi na tom líbí. Našly se dokonce písničky, o kterých jsem ani nevěděl, že existují, takže už se nám to začíná přiostřovat. Myslel jsem, že písniček už bylo tolik, že už není kde brát. A ano, je. Takže na to jsem pyšný. Pak se mi taky líbilo, jak jsme to s kluky udělali, protože mohla to být i větší nuda a myslím, že se nám to podařilo udělat dobře. Je dobré, že i v tom nasazení, co všichni loni měli, převážně pan Kotek, ještě vyškrábal zbytky sil. A vlastně z hradního pána a farmáře, kterému se nedaří na farmě, se dokázal přešoupat do pořadu, kde se mu taky nedaří.
Ano, na jednu stranu je to pro vás zábava, na druhou stranu se stále opakuje. Chcete vyhrát, nebo je vám to jedno?
Mně je to právě jedno, a tím pádem to častokrát vyhraju. A je to tak i v životě. Když někdo strašně něco chce, tak to pak nevyjde. Takže mně je to vlastně jedno. Proto jsem vlastně nemohl dělat vrcholově žádný sport, protože když jsem něco hrál, tak mi to vítězství bylo trochu jedno. I když jsem hrál třeba fotbal, tak jsem se spíš bál, abych někoho nezranil. Tudíž jsem byl fotbalista úplně k ničemu. Ale umím předstírat, že o něco jde, protože kdyby se to takzvaně nepředstíralo, tak by to byla nuda. Takže to beru tak, že vždycky falešně předstírám, že mi o to jde.
Je nějaký host z aktuální sezony, který vám utkvěl v paměti?
To je právě ono. Je to tak rychlé, že to vždycky skončí ten den. A když se mě doma ptá Sara, kdo tam byl, tak si to nepamatuji. Takže si to nepamatuji ani tentokrát. Mě vždycky překvapí, kdo tam vlastně byl. Takže letos si zase nikoho nepamatuju, ale až se na to podívám, tak na to dokážu odpovědět. Když se sejdeme za tři čtvrtě roku, budu schopný to říct.
Kdybyste si mohl vybrat nějakou českou legendu, která už nežije, případně stále žijícího Čecha či Češku do svého týmu. Kdo by to byl na první dobrou?
Chtěl bych Járu Cimrmana. To je jasné, toho by chtěl asi každý. Jinak těch lidí je hodně. Třeba Miloš Forman. A koho ještě? To by stačilo. Myslím, že Miloš Forman by vydal za všechny.
Autor článku
redakce Prima Ženy
Newsroom magazínu Prima Ženy. Tady najdete články napsané kolektivem autorů webu.
Autor článku
Kisa Císařová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
