Kristýna Hrušínská: Můj muž se mnou nevěru konzultoval, umí mě rozesmát i rozplakat

Kristýna Hrušínská původně herečkou být vůbec nechtěla, i ji ale dohnaly rodinné kořeny a nakonec vystudovala DAMU. Zahrála si v několika filmech i seriálech a pravidelně ji můžete vídat v Divadle na Jezerce po boku rodičů Jana Hrušínského a Miluše Šplechtové. Tam také působí její manžel, scenárista a režisér Matěj Balcar. Jak se tvářila, když na ni vyrukoval s nevěrou a kurzem pro sexuálně závislé? V rozhovoru prozradila, jak u Hrušínských slaví Velikonoce a jak vzpomíná na dědečka Rudolfa.

Do kin brzy půjde film Pánský klub, kde hrajete Lindu, terapeutku pro sexuálně závislé. Scénář, původně tedy divadelní, psal váš muž Matěj Balcar. Jak jste reagovala, když jste si ho přečetla a dostala nabídku na tuhle roli?

Hodně jsem se smála, musím říct. Totiž, když Matěj scénář psal, pořád se mě vyptával na otázky týkající se nevěry. Jak bych reagovala, kdyby... Nebo co by, kdyby tohle? Říkala jsem si tehdy: Kam tím krucipísek míří? Až mi po čase položil na stůl divadelní scénář Pánský klub, kde jsem ty svoje odpovědi našla.

Takže jste se na scénáři trochu spolupodílela...

Potřeboval holt i ženský pohled na věčné téma nevěry. Máme ho, ženy a muži, opravdu velmi rozdílný. A tím, že psal terapeutku Lindu tak trošku podle mě, byla jsem potěšená, že tahle role padla právě na mě.

Jak jste si užívala ryze pánskou společnost a parťáky Milana Šteindlera či Zdeňka Žáka? Ve filmu si zahrál i Jiří Mádl, jak jste si sedli s ním?

Náramně. Milana a Zdeňka jsem znala už z divadla a Jirka Mádl je opravdu pohodář a je s ním legrace. Kromě zmíněných pánů jsou na terapii ještě Martin Leták a Bolek Polívka.

Vím, že u vás doma také převládají muži. Máte čtyřletého syna Vojtu. Necítíte se být v oslabení?

Rozhodně ne. Já si to užívám. Alespoň mám kolem sebe chlapy, kteří se o mě postarají a budou mě chránit. Nedávno jsme si ale pořídili fenku australského ovčáka, tak to můžeme vzít tak, že se nám domácnost trošku genderově vyvážila. (směje se)

Jak slavíte doma Velikonoce, dodržujete zvyky? Půjde Vojtík na koledu s pomlázkou?

Většinou jsme na chalupě, chodíme s Vojtíkem dům od domu a on koleduje. Ještě je malinký, takže ho moc baví i barvit vajíčka. A je mu jedno, že holky barví a kluci šlehají. A vlastně je to jedno nám všem. Včera šel s Matějem na proutky, že si vyrobí pomlázku. No a když jde Vojtík a můj dvoumetrový manžel na osm proutků, dopadne to tak, že přinesou osm stromů. Vojtíkova pomlázka je tedy tak trochu obouručák.

O dědečkovi Rudolfovi synovi vyprávím. Ví, že měl neustále v ruce taliána a půllitr plzeňského. Doma nám ho připomíná krb.

Vím, že „výprask“ pomlázkou považuje čím dál více žen za sexistickou tradici a přežitek. Jak to máte vy?

Já tyhle sexistický hovadinky neprožívám. To mrsknutí proutkem naopak vyžaduji, neb jinak bych třeba mohla napřesrok seschnout. A to nechci. Uvidíme, co s mým pozadím udělá ten letošní obouručák z osmi vrb.

Jak se v rodině Hrušínských slavily Velikonoce? Co třeba děda Rudolf, chodil s pomlázkou? Babička pekla mazanec, nebo beránka?

Bábinka, tak jsme babičce říkali, pekla všechno možné. Na Velikonoce jsem měla nejradši její bochánky se šlehačkovo-mandlovo-skořicovou náplní. Ty peču dodnes, a ačkoli nejsem moc na sladké, můžu se po nich utlouct.

13. dubna to bylo 28 let od úmrtí vašeho dědečka Rudolfa Hrušínského, jak na něj vzpomínáte? A vyprávíte o něm svému synovi?

Vzpomínám nejradši na léto na chatě v Plané nad Lužnicí, kam moc rád jezdíval i na všechny Vánoce. Vojtíkovi o něm vyprávíme. Minulý týden jsme mu pustili film Adéla ještě nevečeřela, překvapilo a potěšilo mě, že ho to bavilo a zkoukl celý film až do konce. Takže ví, že jeho pradědeček měl neustále v ruce taliána a půllitr plzeňského.

Bydlíte v podkrovním bytě, kde dříve žil on. Je něco, co vám ho neustále připomíná?

Krb. Když se podkroví přistavovalo, táda (tak jsme dědovi říkali) trval na tom, že v bytě musí být krb. Moc po něm toužil. A pravda je, že co pamatuju, nikdy jsem jako malá ten krb neviděla hořet. Až teď si v něm s Matějem (manželem Kristýny, pozn. red.) a Vojtíkem děláme za dlouhých zimních večerů příjemnou atmosféru. A to vždycky v duchu – děkuji tádovi, že ten krb tak moc chtěl.

V divadle na Jezerce teď hrajete nově představení Občan první jakosti s podtitulem: Má mít každý občan volební právo? Co myslíte vy? Třeba v takové přímé volbě prezidenta…

Tohle dílo napsal Matěj v době covidové, kdy jsme byli odloučeni od divadla na chalupě. Myslím, že v Občanovi vystihl úžasně odraz společnosti. V přímém přenosu jedné TV show se moderátor zeptá diváků, zda si myslí, že by měl mít každý volební právo. Jestli by nebylo pěkné, kdyby nám ti blbci nekazili volby. Z hlediště se začnou ozývat hlasy a na jevišti se objeví názorově nesourodá parta diváků, která chytrým a vtipným způsobem nastavuje lidem zrcadlo. Je úžasné, jak si s tím Matěj poradil, že takhle vážné téma spojil s velikou srandou.

Podívejte se na ukázku filmu Pánský klub:

I vám nastavil zrcadlo? A jak to tedy je s tou volbou?

Já osobně si s hrůzou uvědomuji, když poslouchám kolegy, jak prezentují své postavy, že souhlasím s každým. Od každého z nich se člověk s něčím ztotožní. Já bych ale volební právo nikomu nebrala. I když si většinou po volbách říkám opak. Na volbu prezidenta se těším. Konečně totiž nastane střídání stráží a na Hradě se bude moct vyvětrat.

A když už jsme u toho prezidenta, koho byste si představovala na Hradě? Co třeba ženu?

Já bych tam ráda viděla Járu Cimrmana. Je pravda, že Cimrmana viděl málokdo, jestli vůbec někdo (kromě profesora Fiedlera), ale našeho současného prezidenta taky poslední léta vídává málokdo. A ono je to možná dobře. No a co se týče té ženy, Cimrman si až do puberty myslel, že ženou je a chodil oblékaný v šatech po své starší sestře Luise. Takže Cimrman je vlastně dva v jednom a já ho beru všema deseti.

Vím, že Vojtík je ještě malý, ale bavíte se s ním o politice? Jak třeba vnímá současnou situaci na Ukrajině? Řešíte to s ním?

Nedávno jsem dávala dohromady tašku s oblečením, ručníky a hygienickými potřebami a Vojtík za mnou přišel a ptal se, co to dělám. Tak jsem mu řekla, že je to pro potřebné maminky s dětmi, které musely opustit svůj domov na Ukrajině, protože jeden zlý pan Putin se rozhodl, že na ně začne střílet a házet bomby. Tak se k nám přišli schovat jen s málo věcmi, než se zase budou moct vrátit domů. Až tomu zlému Putinovi konečně zatnou tipec. Vojta mě poslouchal a pak se sebral, šel do pokojíčku a naskládal do tašky některé svoje hračky a plyšáky, že prý je to pro děti, co musely nechat svoje hračky na Ukrajině. Pak to s Matějem odvezl a sám svou tašku s hračkami předal. To mě dojalo.

To je krásné gesto. A zdědil po vás herecké sklony? chce být hercem?

To nevím, jestli chce být hercem. To podle mě neví ani on sám. Každopádně tam ale něco poděděno asi bude.

Čím jste vůbec chtěla být vy jako malá?

Já chtěla být jeden čas sklářkou. Protože mi brácha Nikola nakukal, že když budu vyrábět lahve od coca-coly, můžu jí vypít, co hrdlo ráčí.

Vím, že jste v jednom rozhovoru říkala, že byste hlavně chtěla být dobrá máma. Daří se vám to?

Doufám. To zjistíme asi až zpětně. Ale snažím se – jako asi každá maminka.

Co jste se naučila od svého syna?

Vojtík mě naučil zase jezdit na tobogánech a na horské dráze. To jsem se od základky odnaučila a teď to podstupuji znovu a znovu.

Na co jste v životě nejvíce hrdá? A je něco, co byste chtěla vzít zpátky?

Začínám být hodně hrdá na svého manžela Matěje. Je úžasné, jak dokáže skloubit vážné téma s humorem – a ono to funguje. Lidi se v divadle řežou smíchy a na konci brečí dojetím. Pevně věřím, že se bude líbit film Pánský klub stejně jako jeho divadelní předloha. No a zpátky bych asi nebrala nic. Ono všechno, co člověk dělá a jak to dělá, má svůj význam a smysl a posouvá ho to dál. Třeba kdybych změnila sebemenší blbost, šel by můj život jinudy – a to by mi asi vadilo.

Sdílejte článek
Štítky nevěra film manželé Bolek Polívka Jan Hrušínský Jiří Mádl Zdeněk Žák Milan Šteindler Pánský klub Kristýna Hrušínská Matěj Balcar Divadlo Na Jezerce Miluše Šplechtová

Přečtěte si také

Horoskopy dle zvěrokruhu

Beran 24. 4. 2024

Berani, některé vaše pracovní povinnosti jsou pro jednoho člověka příliš velké a mohly by vás dnes zatížit. Zdá se, že hromada práce se neustále zvětšuje, ať děláte, co děláte. Pokud můžete, delegujte své úkoly. Nejméně naléhavé úkoly odložte stranou a na zbytku postupně zapracujte. Váš zaměstnavatel od vás může, ale nemusí očekávat příliš mnoho, ale vy máte právo udržet si zdravý rozum bez ohledu na cokoli.

Celý horoskop pro dnešní den

Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost ⑱

Partnerský horoskop
Partnerský horoskop

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.