Ve speciálu TOP STARu tentokrát Václav Neckář. Jeho hvězda opět září
Jeho životní příběh je jako velká houpačka. Václav Neckář z ní však nikdy zbaběle neseskočil. V posledních třech letech zažívá zase let vzhůru. Příběhy slavných osobností přináší pravidelně pořad Top Star speciál ve čtvrtek ve 20.15 na Prima family.
Jeho novému vzletu pomohl jeden krásný hit Půlnoční, který natočil se skupinou Umakart pro film Alois Nebel. Jeho zvláštně smutný a procítěný hlas zaujal především mladé publikum.
To si ho do té doby vybavilo maximálně z Menzelova filmu Ostře sledované vlaky, jenž v roce 1966 získal nejprestižnější filmové ocenění – Oscara. Obrovský úspěch, na němž měl tehdy Neckář jako představitel hlavní role Miloše Hrmy lví podíl, byl o to absurdnější, že ho předtím čtyřikrát nevzali na DAMU!
Z bráchy udělal šéfa kapely
Umělecké geny přitom zdědil po svém otci Václavu Dubském, který působil v divadle v Mostě. Vašek Neckář tam už jako desetiletý kluk zpíval ve sboru a v Pucciniho Tosce zvládl s přehledem Pasáčka, roli určenou pro mezzosopranistky. Jeho o pět let mladší bratr Jan Neckář zase odmalička foukal na harmoniku, kterou brzy vyměnil za heligonku.
Václav o něm říká, že má na rozdíl od něj absolutní sluch. Nemohl proto udělat nic lepšího, než bráchu postavit do čela své kapely Bacily. Založili ji společně v roce 1971 a od té doby existuje dodnes. Jen na vysvětlenou, proč se tatínek jmenoval Dubský a synové jsou Neckářové. Jejich otec si totiž změnil původní příjmení Neckář na pseudonym Dubský podle babičky, která se pro změnu jmenovala Dubová.
Publikum zpívá s ním
O tom, že Neckář neměl vždycky na růžích ustláno, svědčí i situace na začátku normalizace. Po úspěšném účinkování v triu Golden Kids s Helenou Vondráčkovou a Martou Kubišovou nastal útlum, Marta měla zákaz veřejného vystupování a Neckář chtěl dokonce odejít ze světa populární hudby ke koním, které miluje. Nakonec o nich natočil nádherné balady (Oči koní, Perla), ale u profese zůstal i za cenu jistých ústupků.
Jeden z nejtěžších životních okamžiků ho ale teprve čekal. V roce 2002 prodělal mozkovou příhodu, která mu zasáhla paměťové centrum. Smazala i na pět set písniček, tedy všechno to, čím se do té doby živil.
Nebyl by to ale nezlomný Neckář, aby se nepustil do tvrdé rehabilitace a soustavného učení. Text každé písničky si musí rozstříhat a zase skládat slova dohromady. Je to jediná metoda, jak je pomalu dostane zpátky do hlavy. Jeho publikum ho ale miluje a na koncertech zpívá s ním. Nejen o tom, že „Světská sláva, polní tráva“, ale teď taky „Beránku náš na nebesích, stůj při nás, až přijde tma….“
(kov)
Příběhy slavných osobností přináší pravidelně pořad Top Star speciál ve čtvrtek ve 20.15 na Prima family.