Režisér Hynek Bočan o boji s nemocí: Zákaz za komunismu se projevil na jeho zdraví
Hynek Bočan, který 29. dubna slaví 88. narozeniny, patří mezi úspěšné české režiséry. Mezi jeho nejslavnější díla patří pohádka S čerty nejsou žerty, která u českých diváků boduje i po letech. Bočan to v životě neměl lehké. Za totality nesměl pět let pracovat, což se projevilo i na jeho zdraví.
Po absolutoriu na FAMU začal Hynek Bočan pracovat na Barrandově jako asistent u režisérů Jindřicha Poláka, Karla Kachyni a Jiřího Weisse. Posléze už natáčel filmy jako režisér sám. Do roku 1968 natočil čtyři, ten poslední, nazvaný Čest a sláva s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli, získal cenu kritiky na filmovém festivalu v Benátkách.
Čtěte také: Za totality se mu herci podbízeli, po revoluci otočili zády. Režisér Jiří Sequens to těžce nesl
V tuzemsku byl ale v tehdejších totalitních dobách označen jako nežádoucí a on upadl v nemilost komunistického režimu. „Hlavní postava toho filmu hájí to svoje, je ochoten pomluvit své vlastní rodiče, ale když přijde na nejhorší, tak se zachová správně a jde do boje, i když je to beznadějné. A to je to, co narazilo na podzim roku 1968,“ vzpomínal v televizním dokumentu 13. komnata Hynek Bočan, který nikdy nevstoupil do komunistické strany.
Ještě ho nechali natočit film Pasťák. Když se ale dostal ke schvalovací komisi, byla mu vystavena definitivní stopka. V praxi to fungovalo tak, že nosil scénáře, které nebyly schváleny. Naspořené peníze postupně docházely, a tak si jeho manželka Jana musela najít i práci domů. Šila panenky a on jí je pomáhal vycpávat. „Ta smyčka toho režimu se začala postupně utahovat, až nás zrušili. Prostě nám zakázali pracovat,“ přiblížil režisér.
Trpěl stresovou dysfonií
To se podepsalo i na jeho zdravotním stavu. Začalo to tím, že náhle přišel o hlas. „Původně jsem to léčil jako chrapot, kloktal jsem, nakonec jsem skončil u odborníka, který mě šokoval, když se mě zeptal, zda mám problémy v práci. Odpověděl jsem, že mám, a on mi řekl, že takových jako já tady má spoustu,“ uvedl Bočan. Následně se ukázalo, že trpí stresovou dysfonií. „Stres způsobí, že ty hlasivky se semknou a nejsou ochotné vydat ani hlásek. A to trvalo tři čtvrtě roku,“ popsal režisér.
K práci se mohl vrátit až po pěti letech, kdy komunisté uznali, že už byl dostatečně potrestán. Jako první natočil detektivku Muž z Londýna, která se prodala i do zahraničí. Následovaly další úspěšné filmy Parta hic, Půl domu bez ženicha, Smích se lepí na paty, a především S čerty nejsou žerty, které dodnes patří k nejoblíbenějším českým pohádkám.
Mohlo vám uniknout: Dagmar Patrasová oslavila 70. narozeniny