Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama
Reklama

10 vět, které pubescentům raději neříkejte

1/10: Co bylo ve škole?
Co bylo ve škole?

Jistě si vzpomínáte, jak milovaný prvňáček po celou cestu ze školy s nadšením líčil, co ten den dělali. Ano, bylo to krásné a už se to nevrátí. Takový je život. Teď zapomeňte, že taková otázka existuje. V opačném případě vyletí pubescent jako čertík z krabičky, bude syčet, že není malé dítě a že má právo na soukromí. Co se děje ve škole, se dozvíte na třídní schůzce, kde se ovšem nesmíte zhroutit. To by opravdu nevypadalo dobře. Buďte nad věcí a říkejte si, že známky nejsou všechno.

2/10: Co bylo k obědu?
Co bylo k obědu?

Jedna ze zdánlivě nevinných otázek, kterou teenager nenávidí snad nejvíce ze všech. Cožpak je mu sedm, abyste mu kladli natolik infantilní dotazy? Vlastní občanský průkaz, sleduje choulostivé filmy, holduje tabákovým výrobkům, chodí na rande – a vy se ho zeptáte, co bylo k obědu… Máte rozum?

3/10: Co to máš na sobě?
Co to máš na sobě?

Připravte se na to, že vzezřením vašeho sladkého andílka budete teď často překvapováni. Ty tam jsou časy, kdy nosil do školy přesně to, co jste mu večer pěkně vyžehlila a připravila na židli v dětském pokojíčku. Nosí na krku řetízek od vany a na něm otvírák? Nechal si obarvit vlasy narůžovo? Vzal si do školy živého kocoura namísto šály? Trpělivost! Za deset let z toho vyroste a vy si oddechnete.

4/10: Kdy přijdeš domů?
Kdy přijdeš domů?

Tuto otázku si rodiče nikdy nedokážou odpustit. Teenager se chystá na večerní společenskou akci, těší se jako blázen, a celá rodina jej otravuje dotazem, kdy se vrátí. Úzkostlivá maminka ho zapřísahá, aby se vrátil domů v osm, on si ťuká na čelo, protože v osm ta akce začíná. Vám rodičům zase začíná večer, kdy budete zoufale přecházet po obýváku a sledovat nástěnné hodiny…

5/10: Umyj si ruce
Umyj si ruce

Odmala jste ho vychovávali k tomu, aby dbal na osobní hygienu, myl si ruce, čistil si zuby, denně se sprchoval. Vše jste mu samozřejmě se železnou pravidelností připomínali. Nyní vycení zuby jako raněný lev, když mu nevinně řeknete ono: Umyj si ruce. Raději spoléhejte, že to udělá bez nápovědy. V opačném případě bude zuřit!

6/10: Proč nemáš čepici?
Proč nemáš čepici?

Další dojemná vzpomínka na to, jak jste mu ještě s vaší maminkou pletly krásné čepice s obrovskými bambulemi. A jak byl na ně pyšný! Jistě byste našla i tu krásnou fotografii, kde stojí na zahrádce a pyšní se parádním kulichem. No, tak na fotografii zapomeňte, a na to, že by nosil čepici, rovněž. Vždyť by se mu spolužáci smáli…

7/10: Proč nenosíš bačkory?
Proč nenosíš bačkory?

Vaše štěstíčko bylo odjakživa zvyklé navléci si na nohy bačkůrky. Už proto, že v předsíni i v kuchyni jsou studené dlaždice. Vždycky jste mu to kladli na srdce – aby nenastydlo. Bačkůrky si pokaždé vybíral v dětské obuvi na hlavní třídě. A zodpovědně je nosil. Teď je konec. Lítá po studených dlaždičkách bos. A když mu řeknete, že se nachladí, jen vztekle zavrčí.

8/10: Pozdrav!
Pozdrav!

Vaše ratolest to od vás slýchala už od prvních krůčků: „Pěkně pozdrav paní listonošku, ano? Co by si o nás jinak pomyslela? A hezky nahlas..." Jestli nechcete, aby vaše dítko vylétlo z kůže, tak to teď už v žádném případě nezkoušejte. Alespoň ne na veřejnosti.

9/10: Pojedeš s námi na chalupu?
Pojedeš s námi na chalupu?

Dospívající bohužel nepovažují chalupu za ráj na zemi, i když jejich rodiče jsou o tom přesvědčeni – už proto, že se tam tak nadřeli. Ne, patrně s vámi na chalupu nepojede a rád vám vysvětlí důvod: k smrti by se tam s vámi unudil!

10/10: Musí to tak řvát?
Musí to tak řvát?

I když vám to zní jako hluk tovární haly (a velmi pravděpodobně to hluk tovární haly také je), pro vašeho teenagera je to báječná hudba. Co s tím? Budete to muset tolerovat, i když, pravda, člověk přijde z práce, unavený jako pes, a raději by poslouchal absolutní ticho. Na to ovšem coby rodič pubescenta zapomeňte.