Také máte doma pejska? A také z toho šílíte?
Psi jsou někdy na zabití, ale je s nimi neuvěřitelná legrace Zdroj: Thinkstock
Také máte doma pejska? A také z toho šílíte?
Staré dobré pravidlo, že pejska by si měli lidé pořizovat po zralé úvaze a zásadně jej nedávat nic netušícím nešťastníkům darem, bývá porušováno. Proto se také jednoho večera ocitlo v naší domácnosti šestitýdenní, jako noc černé štěně ohaře (nikoli čistokrevného, bylo počato, když se fena maďarského ohaře zapomněla s labradorem). Tato rasa patří podle všeho leda tak do hájovny uprostřed lesa, a ještě pokud možno polorozbořené, aby tam už nebylo co zničit. Štěně udělalo loužičky, překousalo drát zajišťující připojení k internetu, strhlo záclonu, potrhalo ubrus a po dobře vykonané práci se odebralo do hajan. Za hodinu se probudilo a po zbytek noci zoufale vylo.
Roztrhal sedm pelíšků
Ráno už vypadalo spokojeně. Na maličké kousíčky roztrhalo pelíšek, který jsme mu poskytli. Postupem času takhle rozcupovalo i šest dalších, některé byly dost drahé. Nakonec si samo vybralo pelech – na křesle u televize (kdysi patřilo mně, to už je dávno). Zpočátku bývalo štěňátko bázlivé, třáslo se, když zaslechlo letadlo, a před kočkou se schovávalo za mě. To netrvalo dlouho. Vyvinul se z něho dominantní samec, který když zjistil, jaký panuje v domácnosti chaos, došel k logickému závěru, že chybí vůdce smečky, a této funkce se obětavě ujal. Vyhlíží jako menší puma a jeho štěkot musí být slyšet až v sousední vesnici. Zákazy nerespektuje. Jakmile jsme třeba jen na vteřinku polevili v ostražitosti, odnášel postupně veškerou naši obuv na dvorek, kde ji roztrhal na cáry. Nejvíce mi bylo líto zimních bot, ale švec se prosbě o jejich opravu vysmál a ještě měl drzé poznámky o mé příčetnosti.
Stačí jeden psí pohled a zamilujete se Zdroj: Thinkstock
Něco by se mohlo zlepšit
Domnívali jsme se, že bude-li ohař pravidelně docházet na psí cvičiště a zde se vzdělávat pod dohledem zkušeného odborníka, něco by se mohlo zlepšit. Nemohli jsme mu udělat větší radost – společnost dalších psů plně uspokojovala jeho extrémně přátelskou povahu. Naučil se správně reagovat na základní povely, nestahovat cyklisty z bicyklů a vydržet sám venku na dvorku deset minut (pak bohužel následuje hysterický štěkot, který se možná bude projednávat na obecním úřadě). V psí soutěži, jež následovala po ukončení kurzu, se umístil na velmi pěkném čtvrtém místě – ze čtyř. Krátce nato jsme potkali paní s velmi podobným psem na vodítku (také vlála za velikým zvířetem jako papírový drak): „Je nevycvičitelnej,“ sdělila mi. „Jo, chodili jsme s ním do kurzů. Hned potom ohryzal židle a sežral gauč, zbyla z něj jen péra.“
Podobné články
Co neumíme
Co ohaře kurz nenaučil? Přivolání v padesáti procentech případů ignoruje, zejména když vidí v dáli něco zajímavého, například psa nebo rodinu na kolech. Jednou kvůli němu spadl z bicyklu tatínek. Jak brzdil, vrazil do dítěte, to spadlo, nakonec spadla maminka. Maminka i tatínek nadávali (až nepatřičně, uvážíte-li, že dítě všechno slyšelo). Kromě toho ohař i nadále krade a demoluje domácí i venkovní obuv a žere ponožky, čímž se ohrožuje, ale většinou je tak za týden, za čtrnáct dnů za hrozných zvuků zvrací. Správně chodit na vodítku neumí, proto je ten, kdo jej vede, celé obci pro legraci. Nedávno si ho půjčil známý, pracuje jako chirurg, a když se z procházky vrátil, řekl něco jako: „Panebože! Makat na chirurgii není nic proti procházce s vaším psem!“
Nebudete smutní
Jaké z toho plyne poučení? Dávat psa darem je pomýlený čin. Pokud si štěně skutečně chcete pořídit, zvažte, jakou zvolíte rasu – například v garsonce se bude lépe nežli bernardýn vyjímat a cítit pudlík. Pes vyžaduje spoustu vašeho času, je společenský, miluje procházky, nenávidí samotu. Jste mu skutečně schopni poskytnout dostatek pozornosti? A pozor, tato kratochvíle není zadarmo. Je třeba financovat kvalitní krmení, pravidelnou veterinární péči, často i výcvik, pamlsky, hračky, pelíšek (ještě jednou upozorňuji, že náš ohař roztrhal pelechů sedm), počítat s tím, že štěně leccos zničí, potrhá, znečistí. V neposlední řadě nevěřte slibům, že se vaše děti o štěně stoprocentně postarají. Nepostarají! Zase to bude všechno na vás. No a teď, když jsme si vyjmenovali zápory, přejděme ke kladům: Se psem nebudete nikdy smutní. Je s ním neuvěřitelná legrace.
Eva Michorová
Autor článku
Anna Kopečková
Anna je dlouholetou redaktorkou v rámci magazínové tvorby na webech TV Prima. Primárně se stará o obsah na webu Prima Ženy. (anna.kopeckova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
