Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama

Také máte doma pejska? A také z toho šílíte?

Vydáno: 17.09.2014
Psi jsou někdy na zabití, ale je s nimi neuvěřitelná legrace
Autor: Thinkstock Psi jsou někdy na zabití, ale je s nimi neuvěřitelná legrace
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Staré dobré pravidlo, že pejska by si měli lidé pořizovat po zralé úvaze a zásadně jej nedávat nic netušícím nešťastníkům darem, bývá porušováno. Proto se také jednoho večera ocitlo v naší domácnosti šestitýdenní, jako noc černé štěně ohaře (nikoli čistokrevného, bylo počato, když se fena maďarského ohaře zapomněla s labradorem). Tato rasa patří podle všeho leda tak do hájovny uprostřed lesa, a ještě pokud možno polorozbořené, aby tam už nebylo co zničit. Štěně udělalo loužičky, překousalo drát zajišťující připojení k internetu, strhlo záclonu, potrhalo ubrus a po dobře vykonané práci se odebralo do hajan. Za hodinu se probudilo a po zbytek noci zoufale vylo.

Roztrhal sedm pelíšků

Ráno už vypadalo spokojeně. Na maličké kousíčky roztrhalo pelíšek, který jsme mu poskytli. Postupem času takhle rozcupovalo i šest dalších, některé byly dost drahé. Nakonec si samo vybralo pelech – na křesle u televize (kdysi patřilo mně, to už je dávno). Zpočátku bývalo štěňátko bázlivé, třáslo se, když zaslechlo letadlo, a před kočkou se schovávalo za mě. To netrvalo dlouho. Vyvinul se z něho dominantní samec, který když zjistil, jaký panuje v domácnosti chaos, došel k logickému závěru, že chybí vůdce smečky, a této funkce se obětavě ujal. Vyhlíží jako menší puma a jeho štěkot musí být slyšet až v sousední vesnici. Zákazy nerespektuje. Jakmile jsme třeba jen na vteřinku polevili v ostražitosti, odnášel postupně veškerou naši obuv na dvorek, kde ji roztrhal na cáry. Nejvíce mi bylo líto zimních bot, ale švec se prosbě o jejich opravu vysmál a ještě měl drzé poznámky o mé příčetnosti.

Stačí jeden psí pohled a zamilujete se
Autor: Thinkstock Stačí jeden psí pohled a zamilujete se

Něco by se mohlo zlepšit

Domnívali jsme se, že bude-li ohař pravidelně docházet na psí cvičiště a zde se vzdělávat pod dohledem zkušeného odborníka, něco by se mohlo zlepšit. Nemohli jsme mu udělat větší radost – společnost dalších psů plně uspokojovala jeho extrémně přátelskou povahu. Naučil se správně reagovat na základní povely, nestahovat cyklisty z bicyklů a vydržet sám venku na dvorku deset minut (pak bohužel následuje hysterický štěkot, který se možná bude projednávat na obecním úřadě). V psí soutěži, jež následovala po ukončení kurzu, se umístil na velmi pěkném čtvrtém místě – ze čtyř. Krátce nato jsme potkali paní s velmi podobným psem na vodítku (také vlála za velikým zvířetem jako papírový drak): „Je nevycvičitelnej,“ sdělila mi. „Jo, chodili jsme s ním do kurzů. Hned potom ohryzal židle a sežral gauč, zbyla z něj jen péra.“

Smějící se pes

Psi jsou žárliví jako lidé.Pejskaři to vědí léta, vědci to potvrdili teď

Co neumíme

Co ohaře kurz nenaučil? Přivolání v padesáti procentech případů ignoruje, zejména když vidí v dáli něco zajímavého, například psa nebo rodinu na kolech. Jednou kvůli němu spadl z bicyklu tatínek. Jak brzdil, vrazil do dítěte, to spadlo, nakonec spadla maminka. Maminka i tatínek nadávali (až nepatřičně, uvážíte-li, že dítě všechno slyšelo). Kromě toho ohař i nadále krade a demoluje domácí i venkovní obuv a žere ponožky, čímž se ohrožuje, ale většinou je tak za týden, za čtrnáct dnů za hrozných zvuků zvrací. Správně chodit na vodítku neumí, proto je ten, kdo jej vede, celé obci pro legraci. Nedávno si ho půjčil známý, pracuje jako chirurg, a když se z procházky vrátil, řekl něco jako: „Panebože! Makat na chirurgii není nic proti procházce s vaším psem!“

Nebudete smutní

Jaké z toho plyne poučení? Dávat psa darem je pomýlený čin. Pokud si štěně skutečně chcete pořídit, zvažte, jakou zvolíte rasu – například v garsonce se bude lépe nežli bernardýn vyjímat a cítit pudlík. Pes vyžaduje spoustu vašeho času, je společenský, miluje procházky, nenávidí samotu. Jste mu skutečně schopni poskytnout dostatek pozornosti? A pozor, tato kratochvíle není zadarmo. Je třeba financovat kvalitní krmení, pravidelnou veterinární péči, často i výcvik, pamlsky, hračky, pelíšek (ještě jednou upozorňuji, že náš ohař roztrhal pelechů sedm), počítat s tím, že štěně leccos zničí, potrhá, znečistí. V neposlední řadě nevěřte slibům, že se vaše děti o štěně stoprocentně postarají. Nepostarají! Zase to bude všechno na vás. No a teď, když jsme si vyjmenovali zápory, přejděme ke kladům: Se psem nebudete nikdy smutní. Je s ním neuvěřitelná legrace.

 

Eva Michorová

Reklama