Životní styl

5. ledna 2023 05:55

Tomáš Durčák

Tři králové přinášejí opravdový konec Vánoc. K+M+B+ nejsou iniciály, značí požehnání

Vánoční zvyky a tradice

Často vídáme, jak chodí po českých městech, vybírají příspěvky pro Tříkrálovou sbírku a píší na dveře dárců písmena K+M+B+. Jak ale tradice Tří králů vznikla, proč je tento svátek opravdovým ukončením Vánoc a jaké lidové zvyky naši předci v tento den dodržovali a uctívali?

Datum 6. ledna je označováno jako Slavnost zjevení Páně, ovšem my už je dnes známe spíš jednoduše jako svátek Tří králů. Původní název odkazuje na den, kdy se Bůh zjevil v lidské podobě úplně všem včetně pohanů (které mají ztělesňovat právě tři králové). Známější název odkazuje na trojici mudrců, kteří měli do Jeruzaléma dle Bible dorazit 12. den po narození Ježíška a novorozeně obdarovat třemi dary – zlatem, myrhou a kadidlem.

K+M+B+ neodkazuje na iniciály králů

Až přibližně ve 12. století se v legendě poprvé místo mudrců objevují králové i jejich jména: Kašpar, Melichar a Baltazar. Je rovněž možné, že jejich jména vznikla mylnou interpretací symbolů, které píší na dveře obydlí: K+M+B+ a daný letopočet. Shodou okolností jde totiž skutečně o první písmena jejich jmen.

Podobné články

Zároveň však jde o počeštěnou verzi původního latinského C+M+B+, což je zkratka latinského „Christus mansionem benedictat“, v překladu „Kristus požehnej tomuto domu“. Křížky mezi písmeny rovněž neznázorňují matematické znaménko plus, nýbrž skutečné kříže symbolizující svatou trojici: Otce, Syna a Ducha svatého.

Když u vás tedy zazvoní trojice dětí v bílých košilích s korunami z Tříkrálové sbírky Arcidiecézní charity za zpěvu „My tři králové jdeme k vám, štěstí zdraví vinšujem vám…,“ chtějí symbolicky požehnat vašemu domu do dalšího roku. A symboly nad vchodové dveře vždy píší pouze svěcenou křídou.

Tři králové a lidové zvyky

Jelikož je období Tří králů skutečně považováno za symbolický konec vánočního období, historicky bylo na tradice, zvyky a obyčeje velmi bohaté. Vše začínalo už o den dřív, večeru 5. ledna se říkalo Svátek světel a zejména na venkově lidé tento večer vnímali velmi podobně jako Štědrý den. (Vánoční tradice si můžete připomenout v úvodním videu).

Opakovali tak například lití olova – s tím rozdílem, že tentokrát jej lili do tříkrálové svěcené vody – dávali svíčky do ořechových skořápek a pouštěli je po vodě, případně všichni členové rodiny zapalovali stejně vysoké svíce a z délky hoření věštili své délky života.

Podobné články

Jak oslavit Tři krále s dětmi?

V moderní době už se řada původních zvyků nedodržuje. Hezkým rituálem, do něhož můžete na Tři krále zapojit i děti, je odstrojení vánočních ozdob z domova. Odstrojte s dětmi společně stromeček, sundejte a společně sbalte všechny ozdoby. U rodinného jídla si zapalte svíčku a popřejte si do dalšího roku zdraví, radost a poznání.

Ráno na Tři krále pak hospodyňky zpravidla pekly z kynutého mazancového těsta koláč zvaný kruh nebo taky tříkrálový koláč, jehož kruhový tvar má symbolizovat královskou korunu. Do něj se zapékala jedna mince – její nálezce se pak v domácnosti stal „králem“ a tím, kdo měl právo kropit svěcenou vodou dům či pole.

Zdraví a otužilí lidé na Tři krále rovněž podstupovali tříkrálovou koupel, která se do jisté míry podobá koupání na Velký pátek před Velikonocemi. Bylo nutné ponořit se do řeky či potoka, dívky si zpravidla jen omývaly obličeje sněhem. Alternativou mohlo být vypití sklenice posvěcené vody donesené z kostela, ovšem pouze nalačno.

Nezapomeňte také, že další významný křesťanský svátek nás čeká již 2. února, kdy slavíme Hromnice.

Podobné články