Hromnice: Významný svátek našich předků určoval, jak dlouhá bude zima

I když se na začátku února, kdy jsou Hromnice, zdá, že zima ještě zdaleka nekončí, naši předkové věřili, že v tuto dobu z ní zbývá už jen malá část a příroda se pomalu probouzí. A podle počasí, které v tento den panovalo, mohli odhadnout, jak dlouho si budou muset ještě počkat na jaro.

Období na přelomu ledna a února bylo odpradávna využíváno k očistě od všeho starého, co nám už neslouží. Byla to vhodná doba nejen k úklidu domu, ale i vlastního nitra. Naši předkové uklízeli a vykuřovali místnosti, prováděli očistné koupele, třídili věci a uvolňovali prostor pro nové začátky.

Už staří Keltové...

Přestože dnes mnoho lidí ani neví, na který den Hromnice připadají (připomínáme, že to je 2. února), pro naše předky to byl velmi významný svátek, který má dlouhou tradici. Blížící se jaro oslavovali už staří Keltové, kteří měli svátek Imbolc (čtěte imbolk). Připadal na 1. února, na den přesně mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností, a byl to jeden ze čtyř hlavních svátků keltského roku. Imbolc byl u Keltů zasvěcený bohyni Brighid, která bývá zobrazována jako nevěsta v bílých šatech, často se zářící světelnou korunkou, symbolizující prodlužující se dny. Jejím znakem je asymetrický kříž, který se vyrábí v předvečer svátku a staví se v domě po očistném rituálu na vnitřní stranu dveří tak, aby byl chráněn před ohněm, bleskem a bouří. Ze stébel obilí se také vyráběly malé panenky Brighitky, ochránkyně domova.

Perunovské rámusení zahánělo zlé duchy

Původní slovanská podoba tohoto svátku byla zasvěcena slovanskému bohu hromu a blesku Perunovi, představiteli plodivé síly, který se burácivě probouzel ze zimního spánku. Přicházel na pomoc nedávno narozenému bohu Jarovítovi, aby mu pomohl zvítězit nad temnými silami a svrhnout vládu zimy. Jeho příchod byl očekáván v podobě jarního zahřmění. Když se ozvalo, měli zlí duchové prchat do svých skrýší, proto si lidé klekali na zem a líbali ji.

Bylo také potřeba vypustit vše staré a uvolnit prostor novému. Lidé čistili svá obydlí, vymetali stáje. Muži zvedali těžké věci, například hospodářské vozy, vykrmená prasata nebo třeba celou rodinu, aby jim Perun dal sílu. Oblíbeným zvykem bylo také zasekávat před vraty do země sekery, což mělo vyjadřovat osvobození od zimy. A hodně se rámusilo, aby lidé pomohli Perunovi co nejrychleji vyhnat z domovů zlé duchy. Muži chodili do lesa bouchat kladivem do skály nebo do starých stromů, ženy bouchaly vařečkami do hrnců nebo hlučně přemisťovaly židle a stoly.

Životodárné světlo

Velmi důležitou roli hrálo pro naše předky světlo, zdroj dobra, bezpečí a jistoty. Proto se dělaly posvátné ohníčky, které měly očistnou moc a jejich úkolem bylo zahánět zlé duchy a chránit před bleskem a krupobitím. Mezi další zvyky patřil rituál první orby, kdy se na poli musela vyorat první brázda, aby země věděla, že zima je poražena. A také se světily studánky, aby byl po celý rok dostatek vody.

S příchodem křesťanství byl nahrazen původní význam Hromnic katolickým svátkem Uvedení Páně do chrámu. Připomíná událost, která je popsána v Bibli v Lukášově evangeliu. Maria a Josef přinesli Ježíška 40 dní po jeho narození do jeruzalémského chrámu, aby ho odevzdali Bohu. V chrámě potkali starce a proroka Simeona, který vzal Ježíška do náruče, poznal v něm mesiáše a nazval ho „světlem k osvícení pohanů“. Právě toto proroctví se stalo podnětem ke vzniku svátku spojeného se svěcením svící.

Kouzelné svíčky hromničky

Jak napovídá sám název Hromnice, byl tento svátek spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem. Nejznámější zvyk, který se k němu pojí, je svěcení svící, takzvaných hromniček. Ty měly pomáhat lidem v nejrůznějších těžkých chvílích a měly odvracet veškeré zlo. Naši předkové si svíce požehnané 2. února v kostele pečlivě schovávali a zapalovali je během bouří, aby tím ochránili domácnost před bleskem, který způsoboval požáry a pro naše předky, kteří žili v dřevěných obydlích, často znamenal katastrofu.

Mohlo by vás zajímat: Jak si do života přivolat lásku, štěstí a zdraví, zkuste jarní magii

Zákaz tance, šití a vtipkování

Kromě svíček hromniček se s Hromnicemi pojí i řada dalších lidových zvyků a pověr. V některých krajích na Hromnice ženy nesměly vykonávat domácí práce, především bylo zakázáno šít, aby špička jehly nepřitáhla blesk. Na Chodsku lidé věřili, že kdo bude tento den tančit, zemře bez světla. Také bylo zakázáno vtipkovat nebo klít, aby na sebe lidé nepřivolali neštěstí. Hospodáři s hromničkami obcházeli stavení a stáje, aby ochránili domov i zvířata před neštěstím. V některých oblastech, například na Chrudimsku, obcházeli včelaři s posvěcenou hromničkou několikrát za sebou úly, aby zajistili hojnost medu. Svátkem Hromnic také dříve končila vánoční doba, proto je možné ještě občas v některých kostelech zahlédnout až do tohoto dne vystavený betlém.

Pranostiky předpovídají, jaké bude počasí

Asi nejznámější pranostikou, která se k Hromnicím pojí, je na Hromnice o hodinu více. Naznačuje, že se dny prodlužují, ale není tak úplně přesná. Od zimního slunovratu je totiž 2. února den delší ještě o něco více, téměř o hodinu a dvacet minut. Hromnice doprovází i spousta dalších pranostik, celkem je jich kolem čtyřiceti! Většinou se vztahují k přibývajícímu světlu, blížícímu se jaru a hlavně počasí.

Na Hromnice zpravidla přichází obleva, která může vyvolávat dojem, že jaro opravdu přichází. Jenže ji většinou záhy vystřídá tuhá únorová zima. Jak dlouho potrvá, lze odhadnout právě podle počasí, které je na Hromnice. Když bylo na Hromnice hezky a slunečno, naši předkové odhadovali, že bude zima trvat ještě minimálně šest týdnů. Když bylo naopak pošmourno, nebo dokonce pršelo či sněžilo, byla naděje, že zima brzy skončí. Pranostik, které se týkají právě počasí, je celá řada:

  • Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
  • Na Hromnice jasná noc – bude mrazů ještě moc.
  • Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
  • Hromnice-li jasné, čisté, potrvá déle zima jistě; pakli sněží nebo hřmívá, jaro jistě v blízku dlívá.
  • Jest-li o Hromnicích teplo, staví medvěd boudu; pakli o Hromnicích zima, bourá medvěd boudu.
  • Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
  • Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
  • O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku nežli slunce na obloze.
  • Na Hromnice chumelice, netrvá pak zima více.
  • O Hromnicích jasný den, připrav kožich ještě ven.
  • Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
  • Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.

Dalšími pranostikami jsou například: na Hromnice zimy polovice nebo na Hromnice – půl krajíce, půl píce, což značilo, že hospodářství muselo být na zimu dobře zásobeno, a pokud zůstala v tuto dobu ještě polovina zásob, měli lidé i zvířata vystaráno. Známá je také pranostika na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout. Ta ale podle ornitologů pochází už z poloviny 15. století, kdy se používal tzv. juliánský kalendář. Tehdejší 2. únor tak odpovídal dnešnímu 11. únoru, kdy už skřivani vracející se z teplých krajů měli větší šanci na přežití.

A jaký předpovídají únor karty?

ZDROJ: Alena Vondrušková: Český lidový a církevní rok; Martina Boledovičová, Monika Kindlová: Tradinář; wikipedia.org, druidova.mysteria.cz


Přečtěte si také

Horoskopy dle zvěrokruhu

Beran 17. 4. 2024

Berani, dnes se vám může přihodit nečekaná finanční událost. Možná budete stát s otevřenou obálkou v ruce a nebudete schopni slova. Ať už se jedná o nečekaný bonus, dárek nebo překvapivou dividendu z akcií, investujte peníze moudře. V poslední době jste utratili spoustu peněz a bylo by dobré, abyste začali doplňovat bankovní konto.

Celý horoskop pro dnešní den

Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost ⑱

Partnerský horoskop
Partnerský horoskop

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.