Kontroverzní mléko: 6 mýtů, kvůli kterým ho zbytečně zavrhujeme

Říká se, že polopravda je horší než lež. Mnoho z nich se objevuje i v souvislosti s mlékem a mléčnými výrobky. Můžeme se dočíst, že konzumace mléka a mléčných výrobků vede k obezitě a může také poškodit v podstatě všechny naše tělní soustavy. Argumentuje se, že největší četnost lidí s nadváhou či s obezitou je v nejvyspělejších zemích, kde se konzumuje nejvíce mléka. Jenže toto tvrzení je velmi rozporuplné.

Konzumace mléka a nadváha?

„Zdaleka již neplatí, že obézní lidé žijí pouze ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky. Vidíme doslova pandemii obezity, zvláště mezi mladými lidmi, ve většině rozvojových zemí světa,“ vysvětluje Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové, odborník projektu Bílé plus. „Nikdo nemůže zpochybnit skutečnost, že mléko a mléčné výrobky jsou nutričně i energeticky velmi bohaté. Musíme je tedy považovat za vydatné jídlo a tomu také přizpůsobit náš celkový jídelníček. Měl by tedy zahrnovat převahu potravy rostlinného původu, která je rozumně doplněna o živočišné bílkoviny a tuky. Přítomny by proto měly být i mléčné potraviny, a to pro své nenahraditelné nutriční parametry.“

S jistotou se dá tvrdit, že lidé s obezitou se do tohoto stavu rozhodně nedostali primárně konzumací mléka a mléčných výrobků. Jejich nadměrná hmotnost se odráží v jejich nezdravém životním stylu, v němž chybí dostatek pohybu a preference organismu prospěšných potravin, tedy zeleniny a ovoce.

Mléko a zahlenění?

Klinické studie neprokázaly vztah mezi konzumací mléčných výrobků a změnou ve funkčních parametrech plic. Stejně tak nebyl prokázán vztah mezi příjmem mléčných výrobků a astmatem,“ vysvětluje dietoložka Karolína Hlavatá.

Pokud bychom se zaměřili na mýtus, že mléko zahleňuje, nezbývá nám nic jiného konstatovat než to, že se jedná o pouhý subjektivní pocit v ústech. „Po požití mléka vzniká v ústech a hltanu pouze jemný povlak – ochranný film – který může být člověkem vnímán jako hlen,“ vysvětluje odbornice. „Jenže povlak je tvořen mléčným tukem. V minulosti se dokonce této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Nejedná se tedy o žádný hlen.“

Odkud se tyto a podobné mýty berou? Na vině může být právě východní filozofie a čínská medicína. „Důvodem je zřejmě vysoký podíl nesnášenlivosti laktózy u lidí v těchto zemích. Za tuto situaci může skutečnost, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko. My jsme byli odpradávna zvyklí mléko konzumovat, proto jsme většinou laktózo-tolerantní,“ dodává Karolína Hlavatá.

Foto: Thinkstock

Pití mléka a odvápňování kostí?

„Neexistují žádné důkazy, že by pití mléka mohlo kostní hmotu negativně ovlivnit. Je to naopak, mléko v sobě obsahuje vápník, fosfor a další prvky spolu s vysoce kvalitními bílkovinami obsahujícími všechny esenciální aminokyseliny a také vitamín D. Těmito složkami je zajištěna průběžná obnova našich kostí," vysvětluje profesor Krejsek.

Až do 30 let tvoří tělo kostní buňky rychleji, než se rozpadají. Ale po třicítce se tento poměr obrátí a kostní hmoty začíná ubývat. A nejlepší způsob, jak tento stav alespoň zpomalit, je dodávat tělu vápník. Nejlepším zdrojem jsou právě mléčné výrobky, ale i listová zelenina (všechny druhy salátů, ale též kapusta, špenát, brokolice), tofu a sardinky. Pojistit se můžete doplňky stravy s vápníkem a vitaminem D. Ujistěte se, že doplňky polykáte s jídlem, protože žaludeční kyseliny mohou jejich účinky snížit.

Mléko vs. průjmy a zácpy

Často si vybíráme potraviny, které nám chutnají. Až na výjimky většina chutných potravin v sobě neobsahuje dostatek rostlinných složek, které pozitivně ovlivňují trávení a střevní mikrobiotu. Tato strava spolu se sedavým zaměstnáním a nedostatkem pohybu způsobuje obtíže s vyprazdňováním, což vede k zácpě. Alternativní jedinci navíc varují naši populaci před produkty z mléka a tvrdí, že jsou příčinou jak průjmu, tak i zácpy. Tím se ale dopouštějí velkého omylu. Nerovnováhu organismu, která se projevuje problémy s trávením a vylučováním, mohou pozitivně ovlivnit právě zakysané mléčné výrobky.

„Ve fermentovaných produktech z mléka (např. v jogurtech, podmáslí aj.) jsou kromě velmi cenných nutričních látek přítomny také prospěšné mikroorganismy, které označujeme jako probiotické bakterie. Blahodárný vliv těchto mikrooganismů na trávení prokázalo velké množství vědeckých studií. V případě zácpy působí příznivě na střevní mikrobiotu, která je většinou narušena našimi špatnými stravovacími návyky. Paradoxně velmi výhodně působí probiotické mikroby i v opačné situaci, kdy trpíme průjmem,“ vysvětluje Jan Krejsek.

Mléko a nedostatek železa či anémie?

Velmi populárním mýtem je tvrzení, že pití mléka způsobuje nedostatek železa a anémii neboli chudokrevnost. I to je pouze polopravda, protože mléko patří mezi mnohé složky naší stravy, ve kterých je množství železa skutečně relativně nízké.

„Kromě kojeneckého a batolecího věku, kdy jsou mléčné formule určené pro daný věk obohaceny o železo a kdy není doporučováno pití běžného mléka, musíme svůj jídelníček obohatit o potraviny, jež jsou na železo bohaté. Za případnou anemii tedy nemůže mléko, ale nenormální skladba jídelníčku, ve které nejsou zdroje železa,“ upřesňuje odborník.

Mléko a alergie či nesnášenlivost?

Často se stává, že lidé tyto dva pojmy zaměňují nebo ztotožňují. Jenže nesnášenlivostí (intolerancí) mléka rozumíme sníženou aktivitu enzymu laktázy, který rozkládá mléčný cukr – laktózu. Lidé s nízkou aktivitou laktázy laktózu dostatečně nerozkládají, a to jim pak způsobuje problémy, jakými jsou nejčastěji nadýmání, bolest břicha či průjem. Takto je u nás postiženo méně než 5 % dospělých, ovšem jiné lidské populace (např. Asiati) ztrácejí v dospělosti laktázovou aktivitu a mléko netolerují.

Vedle nesnášenlivosti mléka může být vzácně příčinou zdravotních obtíží vyvolaných konzumací mléka a mléčných výrobků alergie na složky mléka. „Jedná se o imunopatologickou reakci, kdy některé protilátky reagují určitým způsobem s definovanými alergeny mléka. U alergických osob vyvolá vystavení se i pouhému stopovému množství alergenů okamžitou alergickou reakci. Postiženy mohou být všechny orgány těla. Klinické projevy, jako je svědění či otok, obvykle začínají v ústní dutině,“ pokračuje přední český alergolog Jan Krejsek.

Případy alergie na mléčnou bílkovinu jsou v naší populaci ještě vzácnější než případy intolerance. Nejčastěji se vyskytují v dětském věku (2–3 % tříletých dětí). Většina dětských pacientů však z těchto obtíží „vyroste“ a v dospělosti je u nás výskyt alergie na mléko odhadován na 0,1–0,5% populace.

-ak-