14. prosince 2020 05:44
Martina ČerňanskáPříběh Dany: Manžela zabila láska k fotbalu
S Markem jsme se potkali jako náctiletí a z mé strany to byla láska na první pohled a také láska osudová. Marek byl fotbalista tělem i duší a mně se líbilo, že sportuje, že má krásné tělo. Bohužel fotbal miloval až moc...
Dramatický začátek vztahu
Nedlouho potom, co jsme spolu začali chodit, se stala strašná věc. Marka srazil na chodníku cestou z práce opilý řidič. Marek byl v kritickém stavu a několik měsíců v bezvědomí. Chodila jsem za ním do nemocnice a modlila jsem se, aby přežil, aby se mi vzbudil… Den ode dne byl hubenější a zarostlejší, ale jednoho dne otevřel oči a stal se zázrak! Tím větší, že mimo jizev na hlavě mu po čase nezůstaly žádné viditelné následky.
Šťastná rodina
Co se ale změnilo, byl jeho přístup k životu. Říkal, že se znovu narodil a začal žít, jako by byl každý den ten poslední. Lékaři mu zakázali hrát fotbal, ale Marek na to nedbal, dokonce hrál i hlavou. Po tréninku chodil do hospody a v podnapilém stavu se vracel domů. To už jsme byli manželé a měli jsme syna a po třech letech se nám narodil druhý. Manžel chodil do práce, v týdnu na tréninky a o víkendu na zápasy. Buď hrál sám, nebo fandil nebo se na fotbal díval v televizi. Já jsem se starala o děti, dům a zahradu.
Unavená, tloustnoucí manželka
Zatímco Marek byl štíhlý muž v nejlepších letech, ze mě se stávala mrzutá, unavená a tloustnoucí manželka. Jak kluci rostli, začali samozřejmě také hrát fotbal a ke všem povinnostem přibylo vození na tréninky a zápasy. A po fotbale byli všichni tři hladoví a unavení. A nejvíc unavená jsem byla já. Marek mi nepomáhal a synové po jeho vzoru také ne. Začali jsme se hádat a Marek utíkal z domu, jak jen to bylo možné. A čím dál častěji se vracel opilý. Byla jsem zoufalá, ale stále jsem Marka milovala a věřila, že jednou bude líp. On se ale chtěl rozvést.
Těžké časy
Marek se odstěhoval ke své matce a já jsem s rozvodem nakonec byla nucena souhlasit. Nemohla jsem ze své výplaty utáhnout dům, auto a obě děti. Po rozvodu si vzal k sobě mladšího syna, což mi bylo strašně líto. Ale kluci už byli velcí, tak bylo rozhodnutí víceméně na nich. Byly to těžké časy, protože jsem neměla peníze a zůstala na všechno sama. Jeden syn u mě bydlel a druhý se objevoval, kdykoli se mu zachtělo nebo měl chuť na něco vařeného od mámy. Z vedlejší vesnice přijel na kole nebo přiběhl v rámci tréninku.
To nejhorší nakonec
Marek zemřel před 2 lety, měl nádor na mozku. Zřejmě následek úrazu v kombinaci s jeho životním stylem. Mladší syn s ním byl až do samého konce. Bylo to těžké i pro mě, nikdy jsem ho nepřestala milovat a doufala jsem, že k sobě jednou zase najdeme cestu.
Každý den vidím naše syny, jako by v nich Marek žil dál.
Dana (42)