Zuzana Osako: Řemesla zanikají. Mladí mají strach, že je neuživí, říká ilustrátorka
Designérka a ilustrátorka Zuzana Osako dlouhodobě propojuje české tradice s moderním designem. Ve své tvorbě navazuje na lidová řemesla, spolupracuje s jejich mistry a snaží se ukázat, že i tradiční motivy mají své místo v současném světě. V rozhovoru pro Prima Ženy promluvila o inspiraci z Japonska, ohrožených řemeslech i o tom, proč by si lidé měli více vážit poctivé ruční práce.
Zuzana Osako je česká designérka a ilustrátorka, která ve své tvorbě propojuje lidovou kulturu se současným designem. Pod vlastní značkou Tradice podporuje česká řemesla a spolupracuje s Nositeli tradice lidových řemesel i tuzemskými výrobci. Stála také za olympijskou kolekcí a navrhla reprezentační oděvy pro projekt Folklorika.
Čtěte také: Roste nám sebevědomí a módu nevychytají kolikrát ani ve Francii, říká Beata Rajská
České tradice a řemesla jsou pro vaši tvorbu typické. Bylo od začátku jasné, že právě ony budou vaším rukopisem?
Vůbec ne. Tu lásku k tomu, odkud pocházím, jsem v sobě objevila až během života v zahraničí. Myslím, že je to něco, co se stává spoustě lidí...to, co mají doma, začnou opravdu oceňovat až ve chvíli, kdy jsou daleko. U mě to bylo v Japonsku, kde jsem se často setkávala s řemesly i lidmi, kteří si jich velmi váží. Chtěla jsem jim ukázat, co máme u nás, a právě tam jsem začala pracovat s českými tradicemi i kroji.
Máte pocit, že Češi od tradičních řemesel ustupují?
Bohužel ano. Řemesla nám zanikají a podle mě je dnes ohroženo více než 50 procent z nich. Původní řemeslníci často nenacházejí následovníky. Myslím, že mladí lidé mají obavy, že se tradičním řemeslem neuživí.
Které řemeslo je podle vás dnes nejvíce ohrožené?
Těžko vybírat jen jedno. Překvapilo mě ale, že i modrotisk, který zažil v posledních letech obrovský návrat a stal se velmi oblíbeným, je stále ohrožený. Nedávno se řešila i podpora strážnického modrotisku prostřednictvím veřejné sbírky. Ve skutečnosti se to ale týká téměř všech tradičních řemesel.
Když si člověk koupí ručně vyrobený výrobek, pořizuje si podle vás jen věc, nebo i příběh?
Určitě celý příběh. Ve chvíli, kdy znáte člověka, který danou věc vytvořil, získává pro vás úplně jinou hodnotu. Najednou víte, že řemeslo převzal od svého otce nebo dědečka, že se v rodině předává po generace. Takový výrobek pak člověk mnohem více opečovává a často ho předává dál.
Olympijská kolekce se stala jedním z vašich nejznámějších projektů. Co bylo při jejím navrhování nejtěžší?
Nejtěžší bylo rozhodnout se mezi množstvím nápadů. Musela jsem najít rovnováhu mezi tradicí a sportovním charakterem kolekce. Původně jsem tíhla k romantičtějším modrotiskovým motivům, ale nakonec bylo potřeba najít řešení, které bude fungovat pro olympijský tým.
Nyní jste navrhovala také kolekci pro Folkloriku. Na olympijskou kolekci nějak navazuje?
Ano. Organizátoři se jí inspirovali a chtěli podobnou reprezentační uniformu. Kolekce využívá stejné národní barvy i některé prvky, například trikoloru z paličkované krajky. Je určená pro více než 120 dětí ze sboru a orchestru Folklorika.
Váš život je úzce spojený s Japonskem. Co vás tamní ženy naučily?
Především úplně nový rozměr ženského přátelství. Sdílely jsme spolu mateřství, tvořily jsme, vařily, šily, navštěvovaly řemeslníky a nikdy mezi námi nebyly pomluvy ani intriky. Byla to nádherná zkušenost, na kterou dodnes vzpomínám.
Čím bychom se podle vás mohli od Japonců inspirovat?
Tím, jak přirozeně využívají tradiční řemesla v každodenním životě. Běžně používají ručně vyráběné věci a znají příběhy jejich tvůrců. Přesně to se snažím přenášet i do Česka, ukazovat, že kvalitní řemeslný výrobek není jen předmět, ale hodnota, která vydrží mnoho let.
A naopak, co českého vám v Japonsku chybělo?
Jednoznačně humor. Japonci emoce dávají najevo mnohem méně. U nás je úplně normální se od srdce zasmát, a to mi tam opravdu chybělo.
Dnešní doba je velmi uspěchaná. Jak odpočíváte vy?
Nejvíc mě uklidňuje kreslení. Když tvořím, přestanu úplně vnímat čas. Inspiraci hledám také v přírodě, na zahradě nebo při práci doma.
Takže je pro vás práce vlastně i odpočinkem?
Ano. Upřímně ani nemám potřebu mezi prací a volným časem dělat velkou hranici. Kdybych si řekla, že ve čtyři odpoledne končím, stejně bych pak dělala to, co mě baví nejvíc – kreslila nebo navrhovala.
Hodně se dnes mluví o rychlé módě. Jaký je váš pohled?
Snažím se nosit hlavně vlastní tvorbu nebo věci, které mají dlouhou životnost. Dnes mám například svetr, který mi kdysi upletla babička. Když je design nadčasový a výrobek kvalitní, může sloužit mnoho let. A právě to je podle mě správná cesta.
Dcera Zuzany Osako, Sophia, se stala Miss Universe Česko 2026:
Autor článku
Vanesa Havlíková
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
