Leoš Trébl je podivná figurka, a to mě baví, tvrdí herec Josef Polášek
Leoš se svou milovanou ženou Renátou
Hovorově bychom mohli Leoše Trébla označit za podpantofláka - je kompletně ve vleku své manipulativní ženy Renáty. Co si o své postavě myslí Josef Polášek, který Leoše hraje? Štve ho takovou roli hrát?
Leoš Trébl je v područí své ženy Renaty. Dokáže jí vůbec někdy oponovat?
Nevím, jestli to slovo můžu použít, ale Leoš je přizdisráč, podpantoflák, který se svou ženou raději ve všem souhlasí. Ale ne ani tak proto, že by se jí bál, spíš je to jakési jeho pohodlí. On chce, aby ho to moc nestálo, aby měl ty bačkory a noviny a křeslo. No a když to není strach, tak si z ní občas i vystřelí. Například když se ho Renata ptá, jak jí to sluší, odpoví: „Dobrý, jsi vyfiknutá jako do truhly“. A podobných momentů je tam víc.
Ale Renata většinou svým mužem manipuluje tak, aby jí pomáhal v jejích plánech. Ona si přeje, aby hotel, který patří mé rodině, zdědil náš syn Leoš junior přesto, že je naprosto neschopný. A umetá mu všemožně cestičku. Naopak na dceru svého muže z prvního manželství Kláru, která je jako druhá vnučka další potenciální dědičkou, Renata hází všechnu špínu. A Leoš jí v tom moc nebrání.
Leoš Trébl s manželkou Renátou a otcem
Leoš Trébl s manželkou Renátou a otcem
Neštve vás Leoš tímto svým jednáním? Nestává se vám, že se musíte držet, abyste ho hrál v intencích postavy a nejednal sám za sebe?
Nemám s tím problém. Leoš je podivná figura a mě baví hrát podivné figury. Líbí se mi hledat co nejjednodušší cestičky a být líný. Je to hezký úkol - aktivně hledat Leošovu neaktivitu. Myslím, že Leoš je víc pasivní, než zlý.
To se ovšem o Renatě říct nedá. Ta intrikuje a snaží se být hybatelem ze zákulisí, což se jí daří, nebo nedaří. Ale jediný, kdo nehraje podle jejích zmanipulovaných pravidel, je můj seriálový otec (Petr Štěpánek). On dokáže její manipulaci odrážet. A s noblesou.
Hrál jste někdy podobnou postavu na divadle?
Nevybavuju si, že bych hrál někoho, kdo by byl manipulovaný. Ve filmu Mistři to byl Josef, takový upozaděnec partičky. Otloukánek bez vlastního názoru. Ale jo, na divadle jsem hrál manipulátora. I když ne tak prvoplánového, jakým je v seriálu Renata. Byl to člověk, který falešně s někým mluvil a zároveň mu s úsměvem podsouval negativní názor o někom jiném. Ale hlavně vzbuzoval u druhých pocity nejistoty. Protože manipulátor musí mít kolem sebe jen ochromené. Tato má divadelní postava se jmenovala Můstek. Hrál jsem ho moc rád.
Leoš Trébl je podpantoflák
Leoš Trébl je podpantoflák
Dokážete se vy sám bránit manipulaci?
Někdy ano a někdy ne. Pokud si můžu vybrat, vyhýbám se těmto lidem. Poznat se dají. Víte jak? Nebo naopak, víte, jak se pozná kamarád? Přeje vám.
Jaký máte vztah k vaření?
Baví mě a mám k němu vztah poměrně kladný, ale na tuto činnost nejsem moc šikovný. Umím upéct kuře nebo ugrilovat rybu, ale neumím třeba rajskou nebo svíčkovou. A taky nemám rád ten binec, který při vaření vznikne. Mně poměrně dlouho trvá, než se něco naučím. Nemyslím text, ale nějakou činnost. Chtěl jsem se naučit péct chleba a při vší neskromnosti musím říct, že se mi to podařilo.
Zničil jsem sice asi dvacet bochníků, ale už se mám čím chlubit. Pečení chleba je teď můj veliký koníček. Je dobrý a všem doma chutná. Využívám domácí pekárnu na promíchání surovin a první uhnětení těsta, ale pak už pokračuju ručně. Těsto je potřeba na vále tak zvaně stahovat a podkasat, než se dá na tři až pět hodin vykynout do ošatky a pak do normální trouby s druhým plechem, ve kterém je voda, upéct na 40 minut. Ale ne na horký vzduch, ten se mi při pečení chleba neosvědčil.
Co vás vedlo k tomu naučit se péct chleba?
Chtěl jsem se naučit péct žitný chleba. Protože není tak kaloricky náročný jako pšeničný. Ale upéct žitný chleba je složitější, protože neudrží tvar, je na něj potřeba nějaká forma. Tak jsem se zatím naučil klasický chleba pšeničný. Jsem na půl cesty.
Leoš Trébl se servírkou z Hotelu Grand Soňou
Leoš Trébl se servírkou z Hotelu Grand Soňou
Znamená to, že vás hodně zajímá otázka správného stravování?
Správné stravování zas až tak moc neřeším, ani diety. Jsem rád, když vím, co je v chlebu, který jím. Člověk se prostě nesmí přejídat, má jíst malé porce, což já ne vždy umím. Ale snažím se. Dám si rád kachnu, ale nesmí to být denně. A je potřeba se hýbat. Snažím se jezdit na kole, což mě naštěstí baví.
Na jaké jídlo si rád zajdete do restaurace?
Jím všechno. Jsem masožravý vegetarián. Miluju sushi, mořské plody i naklíčené zrní. Ale i českou klasiku. Mám podniky, kam rád chodím. Třeba na kachnu s dvojbarevným zelím, bramborovými a houskovými knedlíky a dobrým pivem.
Autor článku
Denisa Nováková
Denisa po několikaletém působení na Primě aktuálně pracuje pro magazín Prima Ženy a podílí se na tvorbě obchodních kampaní. (denisa.novakova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
