Lucie Polišenská má v Ohnivým kuřeti cukrárnu. Potrpí si ale spíš na zabijačku!

Lucie Polišenská hraje v seriálu Ohnivý kuře Verunu, nejlepší kámošku Kláry Tréblové. Holky si spolu otevřely cukrárnu a začaly podnikat na vlastní pěst. Dovedla by si Lucie představit, že by se živila pečením? A dává přednost sladkému, nebo spíš masu?

Veronika je nejlepší kamarádka Kláry. V jakých momentech se nejvíc projevuje síla jejich kamarádství?

Veronika s Klárou si spolu otevřely cukrárnu, říkám o nich, že jsou tak zvané nejnejky. Veronika držela Kláru nad vodou ve chvíli, kdy se rozešla s rodinou. Vždycky je tu pro Kláru, aby jí dodala odvahu, podpořila ji, držela s ní proti některým členům rodiny Tréblovy. Taky občas hlídá Klářinu dceru Didi.

Je to holka, která žije tím, že vymýšlí a pak vyrábí famózní dorty, je přímá a veselá. Nepobrala sice všechnu moudrost světa, ale to, co dělá, dělá dobře. Je trochu prdlá, pořád nahání chlapy, ale nikdo ji moc nechce. Vždycky, když je zklamaná, vyrobí nějaký nový úžasný dort. A líbí se mi i způsob, jak se obléká, například že nosí různé šátky a podobně.

Prý tuto postavu přirovnávají trochu k Bridget Jonesové?

Možná je jí něčím podobná. Veronika zatím neřeší nic ze svého vztahu, ale je takovým hybatelem děje. Vtipný element, který často něco zkazí nebo se mu leccos nepodaří. Co se týče práce, stojí nohama pevně na zemi, ale ohledně kluků je spíš ztřeštěná.

Taková bláznivka mě baví víc, než kdybych hrála postavu, která řeší složité rodinné vztahy. Líbí se mi i to, že si můžu občas něco do dialogů přidat.

V čem je vám Veronika nejvíc podobná?

V otevřenosti, s jakou jedná. Říkám tomu „huba rychlejší než hlava“. Veronika vždycky řekne a udělá to, co si myslí, co cítí. Není zákeřná. A já taky říkám věci na rovinu, i ty nepříjemné.

Na který obraz jen tak nezapomenete?

Bavila mě třeba scéna, kdy Kristýna Leichtová házela po Davidovi Gránském větrníky. Bylo jich asi dvacet. Přišlo mi to jako hrozné plýtvání. Podobně jako když se vyhazují zákusky, které celý den „hrají“, když točíme v cukrárně.

Ale ony se prostě za tu dobu zkazí, když nemůžou být v lednici. Vymyslela jsem si k tomu legendu, že zákusek je šťastný jenom tehdy, když se sní. Když je vyhozený, nedojde naplnění a nedostane se do zákuskového nebe.

Potrpíte si na sladké?

Občas si něco sladkého dám, ale nejsem na něm závislá. Jako holka z Moravy jsem vychovaná na zabijačkách. Když mi někdo nabídne na výběr koláč, nebo maso, vyberu si maso. Tvrdím, že nejlepší buchta je řízek. Ale ráda peču. Mým oběma babičkám je přes osmdesát let a pečou vynikající dvojctihodné koláče, buchty a spoustu dalších věcí. Když přivezu na natáčení nebo jinam ochutnat, všichni mi můžou ruce utrhnout. Já je taky umím, ale nikdy je nemám tak dobré, jako jsou ty od babiček.

Ráda taky peču vánoční cukroví. Je to náš rituál s kamarádkou Marií Štípkovou, každý rok počet cukroví tuníme o další druh. Dáme si svařáček, povídáme a pečeme. Cukrárnu bych mít ale nemohla. Zas tak zapálená pro pečení nejsem.

Pro co jste zapálená?

Pro divadlo a herectví vůbec. Říkám, že herectví není povolání, ale životní styl, protože s kolegy a kamarády člověk žije i mimo divadlo. Taky ráda zpívám, chodila jsem dlouho do sboru. Jednu dobu jsem skládala origami, vyráběla vánoční ozdoby.

Na pečení mě nejvíc baví vykrajování a zdobení. Tyhle manuální práce jsou pro mě odreagování od učení textů a od hraní vůbec. Taky ráda řídím, vždycky, když jedu za rodinou do Šumperka, užívám si to.

Máte taky nějakou kamarádku na život a na smrt?

Mám Barču z Brna. Naši rodiče se kamarádili a my dvě jsme spolu vyrůstaly, chodily na základku, do sboru a na střední. Nemusíme se potkávat každý měsíc, ale vždycky navážeme tam, kde jsme přestaly. Mám spoustu kamarádů z různých svých životních období - z DAMU, ze sboru, z divadla.

Co si představíte pod pojmem „dobrá hospoda“?

Když jsem se přistěhovala do Prahy, dlouho jsem si nemohla zvyknout, že tady se chodí do hospody, aby si lidi dali pivo. Já jsem s kamarády chodívala do hospody hrát na kytary, zpívat a bavit se a u toho se pilo pivo. Nebaví mě vyrazit do hospody jen tak, chci tam jít za nějakým účelem. Nelákají mě moderní bary s drinkama, kde je hudba tak nahlas, že si člověk ani nepopovídá. Dobrá hospoda je pro mě taková, kde je dobrá obsluha a kvalitní jídlo. Klidně si za ně i připlatím, ale chci dostat přesně to, na co jsem přišla. Ať jsou to krevety, nebo klidně topinka. Nesnáším, když se mě někdo snaží ošidit.

Sdílejte článek

Přečtěte si také

Horoskopy dle zvěrokruhu

Beran 26. 5. 2024

Berani, při prohlížení fotoalb, přestavování nábytku a vzpomínání na minulé časy můžete pocítit nostalgii. V mysli se vám vybaví emocionální události, se kterými jste se v době, kdy se staly, možná ještě plně nevyrovnali. Staré pocity, o kterých jste si mysleli, že jsou pryč, by se mohly vynořit a vehnat vám slzy do očí. Upřímně se těmto pocitům postavte čelem nyní, místo abyste je zase na další desetiletí někam nacpali.

Celý horoskop pro dnešní den

Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost ⑱

Partnerský horoskop
Partnerský horoskop

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.