Láska drtí i úspěšné muže. Adolf Zika o filmu Léčivé účinky sebeklamu a strachu ze samoty
Nový český film Léčivé účinky sebeklamu podle slavné divadelní hry Enigmatické variace Érica-Emmanuela Schmitta se na první pohled může zdát jako ryze mužská záležitost. V jeho centru stojí dva muži, dva silné charaktery a jejich střet. Spisovatel Abel Znorko v podání Martina Stránského a jeho nečekaný návštěvník, kterého hraje Ondřej Sokol. Režisér filmu Adolf Zika ale říká, že stačí proniknout o několik vrstev hlouběji a všechno je trochu jinak. Celý jejich svět se totiž ve skutečnosti točí kolem žen a kolem lásky. A možná právě ženy budou tomuto filmu rozumět úplně jinak než muži.
Na první pohled je váš film především příběhem dvou mužů. Vy ale říkáte, že je v něm velmi silná ženská energie. Proč?
Čím déle jsem ten film dělal, tím víc jsem měl pocit, že vzniká zvláštní paradox. Na plátně spolu bojují dva muži, ale skutečnou moc v tom příběhu mají ženy. Muži v tomto filmu vedou pouze dialog, přičemž moc se jim vytrácí pod rukama. Je kruté a bolestivé pro některé typy obzvlášť úspěšných mužů si přiznat drtivý dopad tak neuchopitelné věci, jako je láska, na jejich životní dosud neporazitelný světonázor. V dobrém i ve zlém.
Co konkrétně máte na mysli?
Za nezdravým sebevědomím, mačistickým chováním, intelektuálními pózami a slovními souboji, všudypřítomnou ironií a betonovou mužskou ješitností se postupně objevuje něco mnohem křehčího. Strach ze samoty s primární potřebou být milován! Obava z vlastní slabosti při představě ztráty člověka, bez kterého si najednou neumíme vlastní život ani představit. Právě jakoby tenké pouto k milovanému člověku se v jednu chvíli pod vidinou ztráty stává ocelovým lanem.
A právě tady se podle mě z filmu o dvou mužích začíná stávat film, který může velmi silně oslovit ženy. Protože zatímco muži v našem příběhu bojují o svou pravdu, ženy jsou často těmi, které dokážou vidět, co se pod touhle mužskou pravdou skutečně skrývá.
Takže ženy nejsou jen součástí příběhu dvou hlavních mužských postav?
Přesně tak! Řekl bych to ještě silněji: ženy v tomto filmu nejsou jen pouhým doprovodem mužského příběhu. Ženy jej tvoří, bez žen by splasknul jak bublina.
Původní Schmittův scénář jsem pro film výrazně rozšířil. Vedle Martina Stránského a Ondřeje Sokola proto dostávají prostor Jitka Čvančarová, Vica Kerekes, Tereza Blažková, Maria Shevchenko nebo Hana Drnovská. Každá z nich přináší jinou podobu ženskosti, vztahu, touhy i schopnosti ovlivnit život muže. A postupně začíná být zřejmé, že bez žen by vlastně celý mužský konflikt ztratil svůj smysl.
Film Léčivé účinky sebeklamu natočil Adolf Zika podle divadelní hry napsané pro Alaina Delona. Zdroj: CinemArt
Myslíte tedy, že je Léčivé účinky sebeklamufilm především pro ženy?
Nechtěl bych ho označit za „ženský film“ v nějakém tradičním smyslu. Stejně tak to není klasický romantický film. Ale myslím si, že může mimořádně rezonovat právě u ženského publika.
Je to totiž příběh o mužích, kteří se pokoušejí pochopit lásku způsobem, jakým to muži někdy dělají. Analyzují ji, bojují s ní, schovávají ji za humor, inteligenci, hrdost nebo vztek. Jenže pod tím vším zůstává něco strašně jednoduchého: potřeba být pro někoho nenahraditelný. A mám pocit, že ženy možná tyhle muže přečtou rychleji, než si oni sami dokáží pochválit před zrcadlem široká ramena a vyplou hruď.
Už samotný název Léčivé účinky sebeklamuale naznačuje, že film není pouze o lásce. Jakou roli v něm hraje právě sebeklam?
Sebeklam běžně považujeme za něco negativního. Za neschopnost přiznat si pravdu. Jenže mě začala fascinovat otázka: Co když nám někdy právě naše vlastní verze skutečnosti umožňuje přežít něco, co by jinak bylo příliš bolestivé?
Musíme vždycky znát celou pravdu o člověku, kterého milujeme? Je pravda za každých okolností lepší než milosrdná lež? A dokážeme skutečně milovat druhého člověka – nebo milujeme také svou představu o něm? Film na tyto otázky nenabízí jednoduché odpovědi.
Může tedy být sebeklam skutečně léčivý?
To bych právě chtěl nechat na divácích. Ale myslím, že každý z nás někdy potřeboval něčemu věřit. Možná i něčemu, o čem někde hluboko uvnitř věděl, že to není úplně pravda. A právě proto mě ten název tolik baví. Protože obsahuje rozpor. Něco, co považujeme za špatné, může mít za určitých okolností léčivý účinek.
Řekl jste, že ženy mohou některým věcem ve filmu porozumět dříve než muži. Proč?
Protože ženy podle mě často velmi dobře poznají okamžik, kdy se mužská síla začne rozpadat. Kdy za sebevědomím, ironií, hrdostí, nebo dokonce agresivitou ve skutečnosti stojí strach. A také možná znají jeden velmi bolestný paradox mužského světa: že člověk někdy pochopí význam ženy ve svém životě až ve chvíli, kdy ji může ztratit.
Kdybyste tedy měl jednou větou říct, jaký film Léčivé účinky sebeklamuvlastně je?
Možná je to nakonec milostný film převlečený za souboj dvou zcela odlišných mužů, jenž mají společného víc, než si na začátku filmu dokážete připustit.
Film Léčivé účinky sebeklamu natočil Adolf Zika podle divadelní hry napsané pro Alaina Delona. Zdroj: CinemArt
Více o filmu Léčivé účinky sebeklamu
Film Léčivé účinky sebeklamu je tragikomedií o lásce, o partnerských vztazích a zábavnou terapií nejen pro manželské páry. Režisér, scenárista a producent Adolf Zika scénář filmu zpracoval podle divadelní předlohy Enigmatické variace dramatika Erica-Emmanuela Schmitta, který je v roce 1996 napsal pro svého celoživotního přítele Alaina Delona. Filmová práva ochraňoval více než třicet let a film Adolfa Ziky je jejím prvním zpracováním pro kina. V hlavních rolích se představí Martin Stránský, Ondřej Sokol a Jitka Čvančarová, doprovodí je Vica Kerekes, Petr Vaněk a další. Důležitou složkou filmu je hudba, za kterou stojí Daniel Matejča a Markéta Irglová.
Hlavním hrdinou filmu Léčivé účinky sebeklamu je slavný spisovatel Abel Znorko (Martin Stránský), nositel Nobelovy ceny za literaturu, který žije daleko od lidí a civilizace, kde si požitkářsky užívá života a také se topí ve své vlastní osamělosti. Chce totiž uniknout lásce, schovat se před ní, popřít všechnu její sílu a moc. Jednoho dne se ve dveřích jeho srubu objeví Nicolas Gobert (Ondřej Sokol), údajný novinář z nepříliš významných novin. Přijíždí až z Francie, aby si s arogantním autorem promluvil o jeho posledním románu Zapřená láska. To, co začalo jako obyčejný rozhovor, se však postupně mění v nebezpečný psychologický duel dvou mužů s naprosto odlišným pohledem na život, vztahy, sexualitu i podstatu lásky. Přes všechny tyto odlišnosti je ale spojuje doposud nevyslovené tajemství. Jeden to ví, zatímco druhý nemá o kostlivci ve skříni ani potuchy. Na povrch vyplouvají skutečnosti, které následně rozkládají pečlivě budovanou identitu obou naprosto odlišných jedinců. Otázek je stále víc a víc. Co všechno spisovatel tají? A o čem všem naopak tajuplný novinář ví? Tak pomalu, jak se záhady postupně odkrývají, tak rychle se mění ve velmi krutou hru na pravdu.
Do kin film vstoupí 10. září.
Autor článku
redakce Prima Ženy
Newsroom magazínu Prima Ženy. Tady najdete články napsané kolektivem autorů webu.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
