Rodiče zažijí nejhorší noční můru - smrt dítěte

Maruška byla nádherná zvědavá holčička, která se na všechno ptala, ze všeho se radovala. Pro její maminku Marii (Marta Vančurová) byla malá Maruška vším. Omezovala kvůli ní i svoji práci fotografky. Táta Petr (Vlastimil Harapes) dokončuje stavební fakultu. Rodina žije pro sebe, obklopená přáteli, jakoby uzavřená před světem ve svém podkrovním bytě. Jenže to vše doslova naruby převrátí náhlá a nečekaná smrt Marušky.

Vydrží vztah rodičovského páru takovou osudovou ránu. Dokážou se přes tak tragickou událost překonat? A lze to vůbec překonat? Petr a Marie zůstávají jako paralyzovaní, vlastně ani nevědí, jak žít dál. Každý z nich řeší ztrátu holčičky jinak. Smrt Marušky je vlastně drsná zkouška, zda děťátko nebylo jediným pojítkem, které mezi manželi bylo.

Komorní psychologický film Den pro mou lásku (1976) si nenechte ujít v sobotu ve 12:20 hodin na Primě!

Co budete zbožňovat:

• Návykovost – tempo filmu je sice pozvolné, ale film vás jakoby zmagnetizuje a vy ani nebudete vědět jak, ale dokoukáte to celé. A pár dalších dní budete na Den pro mou lásku myslet!

• Chemie - Martě Vančurové bylo ve filmu osmadvacet, ale vypadá nádherně étericky. Proč nemohla točit v Hollywoodu? S tehdejším sólistou Národního divadla, baleťákem Vlastimilem Harapesem tvoří úžasnou dvojici. Manžele si zahráli ještě jednou. A to sice v roce 2004 ve thrilleru Bolero. Zajímavost: Scénář k Boleru také napsala Markéta Zinnerová.

• Hapkova hudba – Není vlezlá ani patetická, nesklouzne k melodramatu, skvěle doplňuje scény beze slov, kde obraz a hudba vyjadřují víc, než hodiny mluvení!

• Konec – Závěr filmu je naprostá erupce radosti, lásky a odevzdání se běhu života. Kdo už film viděl, může se těšit. Kdo nikoli, ten ať se nechá překvapit.

Mistr hororů a pohádek

1. V okamžiku natočení citlivého dramatu Den pro mou lásku (1976) měl československý režisér za sebou již desetiletou režisérskou kariéru a pár neskutečných filmových skvostů. Ve vrcholných 60 letech, kdy kralovali tvůrci tzv. Nové vlny, natočil Sběrné surovosti, Znamení Raka, Spalovače mrtvol, Petrolejové lampy či stylizovanou Morgianu.

2. Později se vrhl na žánr komedií a točí Holky z porcelánu či Holku na zabití.

3. Konec 70. let se pro Juraje Herze nese v pohádkovém a fantazijním duchu. Točí horrorové pohádky Panna a netvor, Deváté srdce či Upír z Feratu.

4. Po roce 2000 natáčel hlavně pro televizi. Obrovskou diskusi vyvolal jeho historický hraný film Habermannův mlýn (2010)

(tek)