Ochrnutý Alfred Strejček se smířil s tím, že se ze sanatoria domů už nikdy nevrátí
Alfred Strejček - ROZHOVOR
Před osmi lety se herci s podmanivým hlasem Alfredu Strejčkovi zcela změnil život. Onemocněl vzácnou chorobou zvanou Guillain-Barré syndrom, se kterou se v ČR momentálně léčí sto lidí. Ze dne na den ochrnul, dlouhé měsíce byl odkázán na přístroje a dodnes na pomoc druhých. Před pěti lety skončil v sanatoriu Šarlota, kde pobývá dodnes. Jak se mu tam daří?
Alfred Strejček, který na konci listopadu oslavil 84. narozeniny, je v soukromém sanatoriu Šarlota spokojený. „Pokud bych řekl, že je to tu jen dobré, tak by to bylo za tři, takže minimálně chvalitebné. A v mnoha aspektech výborné,“ uvedl v rozhovoru pro web CNN Prima NEWS.
Smířený je s tím, že tam zůstane navždy a do svého pražského bytu se nikdy nevrátí. „Šarlotu jsem přijal za svůj domov, takže nemám stesk po pražském bytě, já jsem tady doma. A když mám občas možnost vyjet do Prahy na nějaké vystoupení, ale to je tak dvakrát, třikrát za rok, tak po vystoupení s velkou radostí odjíždím z Prahy zase sem,“ prozradil Alfred Strejček.
Po zdravotní stránce se cítí dobře. „Musím to rozdělit. Existuje hlava, existují pocity a pak existuje fyzický stav. Když jsem ochrnul, tak jsem ležel první půlrok naprosto nehybně na lůžku a lékaři mi nedávali šanci. Ale já jsem člověk, který miluje pohyb, tak jsem začal cvičit, cvičit, cvičit. Moc toho nepředvedu, ale dneska už třeba zvednu ruku, zvládnu zatočit rukama. Stále to ovšem zatím nevede k tomu, abych byl v něčem soběstačný, protože já do ruky nevezmu ani tužku, abych něco napsal, ani lžíci, abych se najedl. Když to shrnu, můj zdravotní stav se lepší, ale jde to po malých krůčcích. Ale zaplaťpánbůh za to,“ přiblížil Alfred Strejček.
Stále z něj vyzařuje pozitivní nálada. „Pokud bych řekl, že se mám skvěle, myslím, že by mi to lidé úplně nevěřili, když mě vidí sedět na invalidním vozíku, strnulého a nepříliš hybného. Ale já za těch osm let, které uplynuly od mého ochrnutí, mám stále pocit, nebo mě to naučilo, že štěstí není v tom vnějšku, štěstí je uvnitř. A to jakýkoliv fyzický stav nemůže tak zásadně ovlivnit. Miluji život a miluji ho čím dál víc,“ zdůraznil Alfred Strejček.
Mohlo by se vám líbit: Zpěvák Václav Neckář bydlí v domku se synem a jeho ženou. S nimi stráví vánoční svátky. Bramborový salát připravují podle receptu jeho matky
V sanatoriu pravidelně poctivě rehabilituje každý všední den, vždy dopoledne a odpoledne. „Cvičení, které miluji a které mi hodně pomáhá, spočívá v tom, že ležím na posteli, rehabilitační pracovnice mi dá do nohou velký nafukovací balon, na ten mi položí chodidla a já ten balon rozšlapávám. Celkem to udělám dvě stěkrát, dělá mi to moc dobře,“ přiblížil.
Oporou mu je manželka Jitka Molavcová a jeho dvě dcery
Stále má své cíle a sny. „Tak jako před osmi lety v noci mě zničehonic, bez varování, tato nemoc potkala, tak stále věřím, že jednoho dne při mé píli a cvičení v mém organismu něco blikne a znovu mě to napojí. Když jsem ještě mohl chodit, zamiloval jsem se do Lysé hory. Můj cíl je ji v životě ještě jednou zdolat. Uvědomuji si, že je to cíl velký, ale člověk by si měl dávat vyšší cíle. Takže, Lysá horo, nezanevři na mě, že jsem na tobě už osm let nebyl. Ty na mě asi zapomínáš, já na tebe ne. Neboj se, my se spolu ještě potkáme.“
Velkou oporu má ve své rodině: manželce Jitce Molavcové, kterou si v areálu sanatoria před dvěma roky vzal za ženu, a dvěma dcerám. Je jim za to vděčný.
„Musím jmenovat pro mě tu nejcennější, a to je moje žena Jituška (Jitka Molavcová - pozn. red.), která se o mě opravdu krásně stará. Ten náš vztah bohužel není rovnocenný, protože ona se o mě stará daleko víc než sama o sebe, i když sama má také problémy. Moje rodina, kterou mám v Blovicích u Plzně, je daleko. Obě moje dcery, které pracují jako učitelky, mají páreček, kluka a holku. Jak už to tak bývá, děti si ze škol a školek pořád nosí nějaké virózy, takže když se podaří ve zdraví v tu chvíli převézt sem celou rodinu, je to zázrak. A nejideálnější je, když je u toho i Jituška. Když se tu sejdeme všichni pohromadě, celá rodina, pro mě jsou to ty nejkrásnější chvíle. Jsem vděčný také všem kamarádům, přátelům, kteří za mnou jezdí,“ popsal Alfred Strejček.
Mohlo vám uniknout: Smrt hvězdy skupiny Plavci a Rangers Milana Dufka budí dodnes hrůzu. Krev zbarvila moře do ruda.
V sanatoriu dokonce začal pořádat kulturní sobotní odpoledne. „Nejedná se o nějaké laciné vystoupení, mně sem jezdí například Petr Kostka, Daniela Kolářová, samozřejmě Jituška. Bylo tady také celé divadlo Semafor, dokonce i s orchestrem. A tak bych mohl jmenovat dál. Bylo tu už mnoho známých umělců. Jsem pyšný na svoji profesi a na muzikanty, kteří sem jezdí pravidelně hrát: Štěpán Rak, Václav Hudeček, Jiří Hlaváč... Jezdí sem i sbory. A jejich honorář? Kafíčko... A u těch sborů, vzhledem k jejich počtu, to není ani to kafíčko, protože to by jich muselo být až padesát. Všichni přijíždějí dobrovolně, naopak se mi nabízejí, zda by tu mohli vystoupit. Z toho mám velikánskou radost,“ přiblížil Strejček.
I přes svůj zdravotní handicap se dokonce částečně vrátil ke své profesi. „Prima ZOOM mi umožnila, abych namluvil osmnáct dílů vynikajícího přírodního cyklu Davida Attenborougha. Jsem jim za to nesmírně vděčný, že si na mě vzpomněli. Přijedou za mnou až sem, postaví tady v salonku zvukovou komoru s monitory a obrazovkou, kde mi běží text a já to namlouvám. Skvělá televizní stanice, obdivuhodní lidé. S Prima ZOOM na komentářových televizních dokumentech spolupracuji mnoho let. Dali mi spoustu nádherné práce. Tohle je radost dělat,“ uzavřel Alfred Strejček.
Mohlo by vás zajímat: Václav Neckář prozradil, jak bude trávit Vánoce: