31 legendárních hlášek z restaurace U Dubu

Zdeněk Pohlreich v Třebíči navštívil restauraci U Dubu. Původně si ho už vloni objednal majitel sítě Travellers hostel, pod kterou objekt spadá, ing. Petr Jelínek, zakladatel podniku.

Ano, šéfe! z Restaurace U Dubu v Třebíči si připomeňte v úterý 25. srpna ve 21.35 na Primě.

Starý patrový dům, o němž jsou první záznamy z roku 1620, má kouzelnou atmosféru, která je částečně daná geniem loci, ale i romantickým dvorkem s pavlačí. Stojí na začátku židovského ghetta, v blízkosti řeky uprostřed nejstarší třebíčské zástavby, na ose zámku a unikátní goticko-románské baziliky, kde se natáčel film Markéta Lazarová. Všechny tyto věci by měly hrát pro restauraci, ale Zdeněk Pohlreich zjistil, že celkový dojem bohužel kazí to nejzásadnější – špatná kuchyně.

Plněné kapsy a dochucovadla. Šéf řádí! I když se provozovatelé snažili, nebyli důslední. Pěstovali sice svoje bylinky a vyráběli vlastní pesto, ale kuchaři pak jídlo stejně dochucovali umělými přísadami, čímž znehodnocovali původní vývary a omáčky. Na jídelním lístku byly všemožné plněné kapsy, italské nudle a rizota, jídla indická, řecká, česká i francouzská. „Jako všude,“ povzdechl si šéf. Kdysi tu působil kuchař, který po svém pobytu v zemi galského kohouta nastavil jídelní lístek à la sladká Francie. To se neosvědčilo a současné menu je stále jeho pohrobkem. Hlášky z restaurace U Dubu v Třebíči.

31 legendárních hlášek z restaurace U Dubu

1. „To vypadá, že piksla omáčky Café de Paris byla ve slevě.“ (Omáčka byla mnohokrát na jídelním lístku.)
2. „Řecký kuřecí steak zapečený s hermelínem. Řecká kuchyně je především o hermelínu.“
3. „To není kuchař, to je odvážná školačka.“
4. „Ten stůl ovládl pach chemicky vyráběných potravin a citron to nezachrání.“ (Nad první ochutnávkou.)
5. 
„Jak tohle můžou jíst? Ty brambory, ty pamatujou Švédy na mostě…“
6. „To vypadá jako kinderscheisse.“ (O pokrmu Gladiátor.)
7. „V kartách se říká: Když nevíš, tak si troufni. V český gastronomii platí: Když nevíš, tak to posyp sejrem…“
8. 
„U toho hnusu je kuřecí kremace a rajče jen kvůli tomu, že je červený.“
9. „Jestli mám říct, co je nejlepší, tak to bude hodně tichý vysílání, to můžeme točit němej film, to není k žrádlu.“
10. „Quo vadis, česká gastronomie? To by mě fakt zajímalo…“
11. 
„Teď musím vidět pachatele toho strašnýho jídla.“
12. „Proč bych, do prdele, měl jíst kuře s lososem na jednom talíři?“
13. „Počkej, ty to tam sypeš jak Babica! Musíš gently…“
14. 
„Kuchař neotvírá flašky a neleje je po talířích. Kuchař připravuje potraviny. To po tobě budu chtít..“
15. „Nejmenovaný výrobce instantního zázraku na počkání.“
16. „Jste to, co jíte, pane kolego.“
17. „Já vím, co to je. Působím snad na tebe dojmem slepce?“ (Vylévá kanystr s thajskou omáčkou.)
18. 
Zdeněk a Katarínina bylinková zahrádka: „Viděl to ten vocas (kuchař)? Byl tady? To mě zabije!“ (Šéf se válí mezi záhony benediktinské zahrady a trpí.)
19. „Jakpak se asi Kájovi vaří bez prášku? Já tam na něj vlítnu, že se bude divit i nohama.“
20. 
„Ten je zmatenej jak lesní včela.“
21. „Že by v tom klukovi byla přece jenom troška naděje? Něco ví, práškař.“
22. „Poved se nám takovej válečnej komisárek.“ (Po prvním pokusu o chleba.)
23. „Ty do toho kloveš jak vrána do hovna.“
24. 
„Nehrab se v tom jak student v pochvě a hoď to tam všechno. To asi vystřihnem, ne?“
25. „Dobrý? To je málo, ty se z toho musíš posrat, když to nandaváš.“ „Ty lidi tam musej sedět a řvát hurá.“
26. „V tomhle tempu jsem nervózní jak sáňky v létě.“
27. „Dneska přijdou holky na rybu. Ty jim to tam takhle přineseš a ony řeknou: ,Božskej Kája je tady.‘ Ty prostě narušíš institut božskýho Káji a uděláš ho ze sebe.“
28. 
„Co je pro mě obrovský zklamání, je to, že jste to zvládli. Já vám nevěřil…“
29. „Mluv, nebo ser písmena! Máš na vybranou…“
30. „Když sem teď někdo vleze a objedná si paprikáš, tak bude koukat jak prase po první ráně.“
31. „Kájo, jestli to nebude dobrý, máš ve mně nepřítele na život a na smrt. Zlikviduju tě jak bramboračku.“

Nejvtipnější rozhovory z reastaurace U Dubu

Zdeněk: „Chodíš tam na tu zahrádku?“ Kuchař: „Tak dvakrát do týdne.“ Zdeněk: „Máš chodit dvakrát za den – před obědem a před večeří.“ 
 Zdeněk: „Tak jak ti to jde?“ Kuchař: „Dobrý to je.“ Zdeněk: „To přejde, uvidíš.“

Zdeněk: „Buď svýho kuchaře kopnete do prdele, nebo ho naučíte vařit.“ Katarína: „My víme, že si to lidi rádi dávaj a že se na to jídlo vracej.“ (O jídle Gladiátor.) Zdeněk: „To je fór na nástěnku, to je fór jako prase.“

Zdeněk: „Drahouškové, chcete znát pravdu?“ Katarína: „Pravdu, nebo váš názor?“ Zdeněk: „To je stejný…“