Stejně talentované děti, ale jiné šance. Nechtěné dědictví se často předává až pět generací
Geny a hmotný majetek nejsou to jediné, co je možné zdědit. Finanční a sociální situace rodičů velmi ovlivňuje životní šance dětí. Z chudoby se pak rodiny často dostávají po celé generace. Dá se tento nechtěný mezigenerační přenos zastavit?
V Česku je okolo 1 milionu osob ohroženo příjmovou chudobou. Může se to týkat špatné finanční situace a nejistého bydlení, nezaměstnanosti, vysoké míry stresu a dalších faktorů. Kvůli těmto problémům se lidé mohou stávat pro zbytek společnosti „neviditelnými“.
Upozorňuje na to projekt Neviditelní, který vznikl v roce 2020 z iniciativy společnosti Provident. Společně s odbornými a neziskovými organizacemi upozorňuje na skupiny lidí, jejichž problémy zůstávají mimo pozornost veřejnosti i systému pomoci, a zároveň hledá cesty, jak jejich situaci zlepšovat. Pomoc přitom není jen řešením situace jedné rodiny, ale také investicí do budoucnosti dětí i celé společnosti.
Neviditelnost nezačíná až v dospělosti
„Letos jsme identifikovali novou skupinu ‚neviditelných‘ nebo nové téma, kterým je dědění chudoby. Z velké míry se týká právě dětí, které jsou ohroženy příjmovou chudobou,“ vysvětluje v podcastu Dětství 2.0 Ing. Michael Fanta, Ph.D., hlavní analytik CETA.
Děti, které vyrůstají v chudších rodinách, nemají v životě srovnatelné příležitosti a šance, i když jsou stejně talentované. „K dispozici je spousta zajímavých dat, kde se ukazuje, že existuje velká propast ve výsledcích žáků, kteří vyrůstají v chudších a bohatších rodinách. Žáci z bohatších rodin dosahují zpravidla lepších studijních výsledků,“ říká Michael Fanta a dodává: „Student, který je v podstatě úplně stejně nadaný, ale vyrůstal v chudší rodině, má daleko nižší šanci na dokončení vysoké školy. V hůře postavených rodinách je to 50 %, zatímco u člověka z lépe zajištěné rodiny je to 82 %. Tyto rozdíly mezi chudými a bohatými jsou v ČR přitom jedny z nejvyšších z porovnávaných zemí.“
Přečtěte si také: Start bez záchranné sítě. Studium dává dětem z dětských domovů šanci na lepší život
Děti musí dokončit alespoň základní školu
Co by pomohlo, nejsou jednorázové finanční „injekce“ postiženým rodinám, ale spíš podpora změny prostředí, ve kterém rodiny žijí, nebo úspěšné dokončení školní docházky. V Česku je okolo 600 sociálně vyloučených lokalit a obzvlášť v nich je úroveň dokončeného základního vzdělání nízká, v průměru 10 % dětí z těchto oblastí ZŠ nedokončí.
„Kromě dluhového poradenství a finanční gramotnosti je opravdu důležitá prevence toho, aby děti neodcházely ze školy. Musí dokončit alespoň základní, nejlépe střední školu. A co také trápí dnešní děti, je, že se trh práce velmi rychle mění,“ varuje Michael Fanta.
Nové technologie, AI a automatizace způsobují, že mladí lidé často váhají, jakou profesi zvolit a zda bude za pár let vůbec ještě vhodná. „Proto je strašně důležité propojovat střední školy s firmami, aby děti prošly nějakou stáží, podívaly se do té firmy, jak to tam funguje, a viděly, že to, co se ve škole učí, asi zřejmě opravdu k něčemu bude. A zároveň aby si firmy uměly vytipovat vhodné talenty,“ dodává.
O pomoc žádá jen zlomek rodin
Pokud se vás nebo vašich blízkých tato situace týká, nebojte se říct si o pomoc. „Tito lidé by si určitě měli ověřit, jestli dosáhnou na nějakou dávku, a pokud ano, tak neváhat a prostě si o ni říct. Není to ostuda. Také tu máme spoustu neziskových organizací zaměřených na konkrétní problémy. A nespoléhat samozřejmě na to, že vzdělání mého dítěte za mě zaručí jenom škola. Rodič v tom hraje hrozně důležitou roli,“ popisuje Michael Fanta.
Podle statistik má 80 % všech rodin, které jsou ohroženy příjmovou chudobou, nárok například na příspěvek na bydlení. Ale jen 20 % z nich ho skutečně čerpá.
Nechtěné dědictví se táhne až po pět generací
Jak dlouho vlastně chudoba může přetrvat, než se onen začarovaný kruh přeruší? „Neplatí to u 100 % rodin, že když se člověk narodí do chudé rodiny, že bude chudý i v budoucnu. Ale většina to tak opravdu má. A některé analýzy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) ukazují, že v průměru rodině, která je v těch nejnižších 10 % příjmů, často trvá 4 až 5 generací, než se dostane na nějaký průměr,“ říká Michael Fanta.
„Statistiky mluví jasně, chudoba se dědí, ale není to 100 % případů. Dědí se tam, kde se to důsledně neřeší. Takže podle mě každý, kdo to řešit začne, tak má velkou šanci se z toho dostat,“ dodává.
Celý rozhovor s Michaelem Fantou v podcastu Dětství 2.0 najdete v úvodu článku, v podcastových aplikacích a na YouTube. Více informací, data, příběhy rodin i doporučení, jak kruh neviditelnosti přerušit, najdete na podstránce projektu Neviditelní – Neviditelnost je dědičná.
Autor článku
Marie Klášterecká
Autorka se věnuje především tématům zaměřeným na životní styl, je certifikovanou trenérkou a Ing. v oboru Výživa a potraviny. V letech 2020–2022 působila jako šéfredaktorka časopisu Dieta.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
