Online kontakt nestačí. Dnes je podle psycholožky obzvlášť důležitý social snacking
Rodina a přátelé nejsou jediní, kdo ovlivňuje naši psychickou pohodu. I krátké každodenní kontakty s úplně cizími lidmi mají velký význam, možná mnohem větší, než byste čekali. O fenoménu „social snacking“ promluvila v podcastu Dětství 2.0 psycholožka Lucie Havlová.
Zdánlivě vypadají jako něco, co není příliš důležité, ale pro psychiku jsou zásadní. „Social snacking jsou v podstatě takové drobné mezilidské interakce. Většinou nejde o nic hlubokého, ale o letmý pohled, pozdrav nebo úsměv,“ vysvětluje psycholožka Lucie Havlová.
Kdo je Mgr. Lucie Havlová
Psycholožka a psychoterapeutka Lucie Havlová působí na Terapie.cz a přináší mj. netradiční pohled na běžné situace a fungování ve vztazích. Zaměřuje se na emoce, jejich tělesné projevy a jak s nimi efektivně pracovat. Dbá na to, aby terapie přinášela úlevu co nejdříve a byla srozumitelná i prakticky uchopitelná.
Nejčastěji jde o kontakt s cizími lidmi, který často přejdeme a zapomeneme na něj, ale pro duševní zdraví je stěžejní. „Geneticky i historicky máme dáno, že potřebujeme někam patřit a potřebujeme mít pocit, že jsme součástí komunity, ve které se vyskytujeme. Takže to, že se na nás někdo usměje, pozdraví nás soused, to všechno nám dává pocit, že jsme viděni, přijímáni a tím pádem, že jsme v bezpečí,“ dodává Lucie Havlová.
Rodina a blízcí nestačí
Drobné interakce s cizími lidmi potřebují i ti, kteří mají blízké a hluboké vztahy se svou rodinou a kamarády. Jde zkrátka o jiný dílek skládačky pro celkovou psychickou pohodu. Bohužel se ale v posledních letech tyto osobní kontakty ze života lidí vytrácejí.
„Tím, že i současné děti jsou naučené být hodně online a i to vidí u rodičů, tak si myslím, že bude dobré, když na to budeme jako rodiče myslet. Na to, že tyto sociální interakce s ostatními tzv. cizími lidmi jsou pro nás důležité,“ říká psycholožka.
Přečtěte si také: Jak ukončit toxický vztah? Upřímnost k sobě samému i blokace partnera mohou fungovat
Online nikdy nenahradí osobní kontakt
V online světě naopak takových drobných interakcí zažíváme denně mnoho. Dají se také počítat? „Myslím si, že částečně ano, ale online kontakt nikdy nenahradí face-to-face kontakt, protože má úplně jinou kvalitu. Nějaký ‚lajk‘ na sociální síti může být příjemný a můžeme mít pocit, že o nás někdo jiný ví a že nás bere, ale nemá to úplně tu hloubku,“ vysvětluje Lucie Havlová.
Jak u dětí nebo sami u sebe zjistit, že už v online prostředí trávíme až moc času a osobní kontakt se nám ze života pomalu vytrácí? „Často tak, že je pro nás nepříjemná samotná představa, že bychom měli jít někam ven a navázat konverzaci s někým nebo vůbec jenom třeba potkat souseda nebo potkat někoho cizího,“ varuje psycholožka.
„A to už bývá znamení, že se možná cítíme trošku odpojení od ostatních a od té společnosti a je pro nás vlastně pohodlnější zůstávat doma a případně být v kontaktu jen s našimi blízkými,“ dodává s tím, že je dobré v tu chvíli zkusit jít ven, i když to zpočátku může být trochu na sílu. „Většinou, když to zvládneme a překonáme to, tak pak opravdu můžeme cítit, jak nám to pomohlo,“ uzavírá.
Proč tolik tíhneme k mobilům a sociálním sítím a jak s dětmi pracovat na tom, aby byly více „v realitě“? Pusťte si celý díl podcastu Dětství 2.0 s psycholožkou Lucií Havlovou. Najdete ho v úvodu článku, v podcastových aplikacích i na YouTube.