Neviditelní

15. srpna 2026 08:00

redakce Prima Ženy

Méně příležitostí už od narození: Nechtěné dědictví si v Česku nese 300 tisíc dětí

Do jaké rodiny se dítě narodí, výrazně ovlivňuje i to, jaké vzdělání získá, jakou práci bude jednou dělat a kolik bude vydělávat. Znevýhodnění rodičů, kteří sami nemohli studovat, mají nižší vzdělání, nebo se třeba potýkají s finančními potížemi, se totiž může přenášet i na další generaci. Projekt Neviditelní tento problém označuje jako dědictví neviditelnosti.

Dědictví si většinou spojujeme s majetkem nebo úsporami. Děti ale mohou po rodičích převzít také něco, co na první pohled není vidět: finanční nejistotu, horší přístup ke vzdělání, menší možnosti rozvíjet svůj talent nebo nižší šanci vymanit se z prostředí, ve kterém vyrůstají.


 Tohle neviditelné dědictví se mezigeneračně přenáší v rodinách, v nichž se často propojují nízké příjmy, dluhy, nejisté bydlení, stres, nižší vzdělání i menší možnosti podporovat dítě ve škole a mimo ni. Jednotlivé faktory se vzájemně posilují a dítě narozené do znevýhodněného prostředí pak samo nevstupuje do života ze stejné startovní pozice jako jeho vrstevníci.

Nechtěné dědictví si do života odnáší 300 tisíc dětí

Podle analýzy, kterou pro projekt Neviditelní zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz CETA, vyrůstá v Česku přibližně 300 tisíc dětí do 17 let v domácnostech ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Prostředí, do kterého se narodily, může ovlivnit jejich vzdělání, budoucí práci i příjmy.

„Neviditelnost často nezačíná až v dospělosti. Řada lidí se s ní rodí, zvláště v prostředí, kde rodiče řeší, jak vyjít do výplaty, jak a kde bydlet nebo pracovat. Na rozvoj dítěte pak jednoduše nezbývají schopnosti, čas, peníze nebo energie. Včasná pomoc dětem znamená dát jim šanci zbavit se neviditelného dědictví a mít lepší budoucnost, než měli jejich rodiče,“ říká Jana Pikardová, manažerka projektu Neviditelní a tisková mluvčí společnosti Provident, která je iniciátorem projektu.

Rozdíly začínají už v dětství

Za celkovým podílem dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením se v Česku skrývají výrazné rozdíly podle vzdělání rodičů. Zatímco mezi dětmi vysokoškolsky vzdělaných rodičů je chudobou ohroženo 5,9 procenta, u dětí rodičů bez maturity podíl dosahuje 76,3 procenta.

„Mezigenerační přenos chudoby není náhoda ani individuální selhání. Jde o kombinaci několika faktorů, které společným působením dítě uzamykají v kruhu, z něhož se bez cizí pomoci jen těžko dostává,“ vysvětluje Michael Fanta, hlavní analytik CETA.

Nižší příjem rodiny může znamenat, že dítě nemá doučování, nechodí na kroužky nebo si vybírá školu podle toho, jak rychle po jejím dokončení začne vydělávat. Zvlášť ohrožené jsou děti samoživitelů. Pod hranicí příjmové chudoby podle ČSÚ v Česku žije 36,3 procenta z nich.

„Děti samoživitelů si často musí odepřít i to, co ostatním připadá samozřejmé: školní výlet, lyžařský kurz, adaptační pobyt, oslavu narozenin, dárek pro kamaráda, kroužek nebo sport. Bohužel ale dobře znají pocit studu, vyloučení a dojmu, že některé možnosti a sociální vazby zkrátka nejsou pro ně,“ popisuje Dana Pavlousková, ředitelka Klubu svobodných matek.

  • Setkali jste se vy nebo někdo ve vašem okolí s tím, že dítě kvůli finanční situaci rodiny nemohlo zažít něco běžného jako jeho vrstevníci? Podělte se o svůj názor v krátké anketě projektu Neviditelní.

Pomoc by měla přijít dřív, než dítě začne selhávat

Znevýhodnění nemusí být na první pohled patrné. Ve škole se ale může projevit chybějícími pomůckami, absencemi, horším prospěchem, neúčastí na společných aktivitách nebo změnami v chování. Nemusí jít o nezájem dítěte ani špatnou výchovu, ale o signál, že rodina funguje na hraně svých možností.

„Škola je často první místo, kde se znevýhodnění dítěte projeví, a má obrovskou šanci ohrožení zachytit včas. Nesmí na to ale zůstat sama. Potřebuje funkční síť podpory, která propojí školu, rodinu, sociální služby, poradny a další odborníky,“ říká Martina Koplová, expertka organizace SOFA a dodává: „I zdánlivě malá pomoc může být pro život dítěte rozhodující, i kdyby se jednalo jen o citlivý rozhovor s rodinou, zajištění pomůcek, doučování, propojení s poradnou nebo úhradu školní akce.“

Jak pomoci dětem ze začarovaného kruhu neviditelnosti vystoupit

Přerušit mezigenerační přenos neviditelnosti nelze jen jediným opatřením. Na zlepšení situace znevýhodněných dětí by měl pracovat veřejný i soukromý sektor, ale také rodič dítěte. Stát může zlepšit dostupnost předškolní péče, předcházet předčasným odchodům ze vzdělávání, více podporovat školy ve znevýhodněných regionech, nebo zjednodušit rodinám přístup k dávkám a podpůrným službám. Firmy a nadace mohou financovat doučování, mentoring, stipendia nebo mimoškolní aktivity a nabídnout mladým lidem první pracovní zkušenosti.

Projekt Neviditelní vznikl v roce 2020 z iniciativy společnosti Provident. Společně s odbornými a neziskovými organizacemi upozorňuje na skupiny lidí, jejichž problémy zůstávají mimo pozornost veřejnosti i systému pomoci. Pomoc dětem přitom není jen řešením situace jedné rodiny, ale také investicí do jejich budoucnosti i celé společnosti.

Důležité je podpořit také rodiče, aby sebrali odvahu a o pomoc požádali. Stačí se obrátit na školu nebo neziskovou organizaci, které mohou dítěti pomoci například s doučováním nebo materiální podporou. S řešením dluhů mohou rodinám pomoci zase poradny. Důležité je, aby pomoc přišla dříve, než se dočasné potíže rodiny promění v dlouhodobé znevýhodnění dítěte.

Projekt Neviditelní vznikl v roce 2020 z iniciativy společnosti Provident. Společně s odbornými a neziskovými organizacemi upozorňuje na skupiny lidí, jejichž problémy zůstávají mimo pozornost veřejnosti i systému pomoci. Pomoc dětem přitom není jen řešením situace jedné rodiny, ale také investicí do jejich budoucnosti i celé společnosti.

Více informací, data, příběhy rodin i doporučení, jak kruh neviditelnosti přerušit, najdete na podstránce projektu Neviditelnost je dědičná.

Sdílejte článek