12. srpna 2013 20:29
Markéta ZídkováMartina si vybírá stále stejné chlapy
Otec Martině neuměl dát najevo svou lásku - a Martina si tak neváží sama sebe.
Někdy fungujeme pořád podle stejného mustru. A může za to často zkušenost z vlastního dětství.
Zamilovaná Martina je zcela pohlcena svým partnerem a odjíždí na dovolenou do Chorvatska, aniž by zajistila hlídání pro své tři nezletilé děti. Povinnosti a starosti o rodinu (o dva malé kluky) přenechává patnáctileté dceři, kterou touto zkušeností nutí být předčasně dospělou.
Na základě nezodpovědného chování matky dcera trpí pocitem viny a zažívá deprese a pocity beznaděje, což může negativně ovlivnit její další vývoj.
Příběh však skrývá další problémy, které nejsou zcela patrné. Často se zde opakuje otázka nevhodného partnera, kterého si matka dětí k sobě hledá. Opakujícím se špatným vzorcem chování žena přitahuje stále stejné typy mužů, s kterými prožívá citová a emocionální zklamání. Partner Martiny navíc vůbec nepřijal její děti, což dává svým chováním zřetelně najevo.
Závislost ženy na příteli je naprosto zjevná a žena nedokáže rozumně uvažovat. Nedomyslí následky, které s sebou nese přenechání dvou malých dětí v péči nedospělé dcery, která je ve věku, kdy prožívá první lásky a postupně se má setkávat s životem dospělých.
Odjezdem matky na dovolenou je však násilně „vhozena“ do světa dospělých a její problémy jdou zcela stranou.
Jedním z klíčových záběrů je komentář týkající se otce nezodpovědné matky. Jde o informaci, že otec Martiny nikdy neuměl dávat najevo své city. Tato skutečnost může být jedním z důvodů jejího chování. V prostředí rodiny, kde se jí nedostávalo podpory a projevu citů od otce, si Martina vytvořila svůj vzorec vztahu s muži.
Připomeňte si klíčovou scénu ZDE:
Martina si nevážila sama sebe a přitahovala takové partnery, kteří si nevážili ani jí samotné. Nejspíš zažila v dětství pocit, že není svým otcem milována. Touha Martiny po projevení citů ze strany otce ji dováděla do náruče mužů, pro které by udělala maximum, aby opětovali její city.
Pokud nemáme nastavené hranice, necháme si toho od ostatních líbit víc, než je zdrávo. Často přitom ani netušíme, co chceme nebo potřebujeme, nemáme k sobě respekt a úctu, takže jen plníme přání druhých.
Martina tak zapomínala i na svoje děti. Pokud muž projevil na začátku vztahu sebemenší zájem o Martinu, vypěstovala si okamžitě na partnerství s ním závislost a obětovala mu vše.
Lukáš se v příběhu ukazuje jako nevyzrálý sobecký muž, který možná vůbec nepostřehl, že žije se ženou, která má tři děti.
Martina nejspíš trpěla i strachem ze samoty (často se hádala i s rodiči) a nechala si od partnera posunout hranici úcty k sobě samé pouze proto, aby ji Lukáš neopustil. V jeho vyjadřování bylo patrné, že si byl svojí pozicí ve vztahu jistý.
Příběh končí šťastně. Přišel zlomový moment a Martina opustí nevhodně se chovajícího Lukáše. Její pocit, že takto dál už nemůže, jí přináší uvědomění, že děti jsou pro ni na prvním místě. Přesto může být tento konec šťastný jen zdánlivě. Martina si musí uvědomit, z čeho pramení její vztahy s nevhodnými muži. Musí si začít vážit sama sebe a přestat se obávat samoty.
Šárka Vávrová