EXKLUZIVNÍ UKÁZKA: Oblíbený herec Saša Rašilov nastupuje do seriálu Modrý kód!

MUDr. Michal Tomášek je doktor bez hranic, traumatolog. Je milý, vtipný, vzdělaný, i když nemluva. V mnohém opak Davida. Ale to může být jenom na první pohled. Davida připomíná svou zranitelností, kterou ovšem maskuje vtipem a pozitivním chováním za všech okolností. Doteď se mu příliš nedařilo mít plnohodnotný vztah, přestože byl ženatý. Tomášek je zvyklý na svůj single styl života, svoje rituály. Ale není sobec, jen zkrátka osobním vztahům nadřazuje svou práci, své poslání, kterým je zachraňovat svět a potírat bezpráví.

Jeho představitel Saša Rašilov není v seriálech Primy žádným nováčkem. Kdysi hrál v dnes již legendárních Velmi křehkých vztazích, v loňském roce ho diváci mohli vidět v Tátech na tahu a je jednou z hlavních postav TEMNÉHO KRAJE, jehož první řada se právě na obrazovkách Primy vysílá každou neděli večer.

S tímto oblíbeným hercem jsme pro vás připravili rozhovor.

V seriálu Modrý kód hrajete traumataloga MUDr. Tomáška, jak jste se sžil s postavou?

Práce na roli doktora urgentního příjmu je náročnější než „obvyklé“ a „civilní“ herectví postav, které mají rutinní zaměstnání a řeší pouze své vztahy, počasí, běžné pracovní problémy. Musím mít zvládnutý text, charakter postavy, vztahy s ostatními postavami a konkrétní situaci, kterou zrovna hrajeme, ale zároveň suverénně šermovat lékařskou terminologií, a přitom stejně samozřejmě a razantně provádět patřičné akce a úkoly, které doktor má, ať při situaci urgentního příjmu, nebo přímo na sále při operaci. Vyžaduje to výrazně mírnější přípravu a dobrou znalost všech okolností a textu, aby výkon ve výsledku působil věrohodně a samozřejmě.

Jak se vám líbí na place?

Zpočátku jsem se i přes své zkušenosti a dlouhou seriálovou praxi cítil lehce nejistě, doteď mám například mírně orientační problémy – velká místnost tzv. urgentního příjmu, kam ústí dveře „zvenku“, kde ze sanitky vykládají záchranáři pacienty na lůžkách, je zhruba 120 m2 prostoru a vedou z ní chodby na boxy pro pacienty, k pokojům JIP, lékařským pokojům, operačním sálům atd. Jelikož velký příjmový pult, který je uprostřed, má téměř kulatý tvar a do ateliéru vedou několikery dveře, které nás pokaždé „hodí“ do této místnosti z jiné strany, dost často nevím jistě, jestli se do místa, kde zrovna točíme, vydávám tím správným směrem. Někdy totiž dojdu úplně někam jinam…

Se svou hereckou kolegyní Sabinou Laurinovou se znáte již od mládí ze společných studií, kolikrát jste spolu před kamerou hráli?

Se Sabinou jsme na divadelních prknech (kromě učeben na konzervatoři) nestáli ještě nikdy. Co se týče natáčení, máme bilanci výrazně lepší. Před kamerou jsme se potkali už jednou. Byla to jakási ladovská vánoční série, já jsem hrál kocoura Mikeše, Sabina jakousi roztomilou venkovskou dívku – a víc si bohužel nepamatuju. A kdyby mi tohle všechno nedávno Sába nepřipomněla, tak nevím ani to. Takže spolu de-facto „partneříme“ po necelých 30 letech, co jsme ze školy venku, poprvé. Máme zatím hlavně kázeňský problém – jak se zklidnit, když zabředneme do školních vzpomínek a dusíme se smíchy, zatímco ateliérem se už po několikáté ozývá: „Akce! Sašo, Sabino, akce! Kde jste? Proč už nejdete? Vy neslyšíte vysílačku?!“

Přál jste si jako malý být doktorem?

Jako malý jsem doktorem být nechtěl. Moje kamarádky tehdy tu hru se mnou vůbec nechtěly hrát. A nechtěl jsem už vůbec být s doktorem. Zdravotnictví za socialismu jistě nemělo úplně špatnou úroveň, ale všechno bylo takové šedé, oprýskané a neutěšené, studené bílé světlo, dost jsem se toho prostředí bál.

Máte nějakého doktora v rodině?

Tatínek mojí švagrové Magdaleny je lékař, stejně jako její švagr František, teta mojí ženy Lídy je zdravotní sestra. Tím je naše rodinná lékařská inteligence vyčerpána. Ale mám mezi lékaři ještě pár kamarádů, třeba našeho olympijského ortopeda Láďu Hospodára, výborného gastro docenta Honzu Martínka nebo jediného zubaře, kterého se nebojím – Honzu Pavlečku. Z toho také vyplývá, jaké zdravotní problémy nejčastěji řeším.

Měl jste někdy nějaký vážnější úraz, zlomeninu, popáleninu?

O svých úrazech, ač jich nebylo mnoho a nebyly ani vážné, mluvit nechci, nepřipadá mi to zajímavé ani vkusné, a navíc, jak známo – nemocný herec neexistuje. My „můžeme“ pořád.

Prošel jste nějakým lékařským školením?

Základy mám a během natáčení Modrého kódu, kdy je neustále na place lékař, se stále učím a dozvídám nové věci, co je co, co je na co a jak na to – otázka je, kolik si toho budu pamatovat. Pokud mne potkáte v nouzové situaci, myslím, že jediné, co můžu skutečně zodpovědně poskytnout, je základní první pomoc a zavolat záchranku. Chystám se ale ve spolupráci s produkcí seriálu udělat si záchranářský kurz.

Jakou první operaci jste v Modrém kódu točil?

Při mé první operaci šlo rovnou o jednu celkem náročnou disciplínu – pro lékaře jasnou rutinu – která musí působit samozřejmě, jako bych to dělal posté. Navíc doktor Tomášek jako účastník různých misí v těžkých podmínkách působí opravdu velmi sebejistě. Šlo o vnitřní šití v oblasti břicha. Než jsem se do toho dostal, pěkně jsem se zapotil, všechno se mi pletlo a padalo z rukou – přímo do otevřené břišní dutiny – která naštěstí patřila figuríně. Záchranou je v tu chvíli klidný režisér, trpělivý štáb a vstřícný lékař, tedy skutečný doktor, který je na natáčení stále přítomen a radí, pomáhá, opravuje. Stejně tak nám pomáhají sálové sestry, které jsou skutečně školenými profesionálkami, například instrumentářka. Bez nich bych to nedal a děkuju jim.

Jaký obor medicíny vám přijde nejzajímavější a proč?

Konkrétně traumatologie mi přijde jak velmi náročná, tak i zajímavá – je potřeba rychle se rozhodovat, často vlastně i trochu improvizovat, vymyslet, správně určit a nastavit celý další postup, než se do věci vloží další kolegové, lékaři-specialisté. Všechno je velmi akční a pokaždé jiné, případ od případu, pacient od pacienta, úraz od úrazu.

Jak se Saša Rašilov s novou rolí traumatologa Michala Tomáška sžil, uvidíte už dnes večer.

PŘINÁŠÍME VÁM JIŽ NYNÍ EXKLUZIVNÍ UKÁZKU!

Co tady děláš?

Modrý kód sledujte také online.

Seriál Modrý kód už dnes večer, ve středu 22. 5. ve 20.15.