Martin Preiss: Párkrát do pekla a zpět

„Brána do pekel byla otevřená,“ říká dnes herec Martin Preiss, kdy se dokázal postavit svým démonům čelem a už druhým rokem abstinuje.

Když vypráví o propadech psychiky, recidivách nebo hrozných tělesných projevech během detoxů v léčebně, napadne vás, že tou otevřenu branou do pekla prošel (dokonce několikrát) a jako zázrakem se dokázal vrátit. „Mám ale pocit, že jsem to nebyl já,“ svěřil se talentovaný herec v rozhovoru pro DVTV před časem. „Bylo to něco, co mě prostě ovládalo a co dodnes nejsem schopen vysvětlit.“ Stejně nepozorovaný, jako byl sešup dolů, prý podle něho bylo i stoupání ze dna k normálnímu životu. „Dodnes nechápu, jak se to stalo. Stejně tak jako nerozumím tomu, jak jsem z toho s pomocí okolí vystoupil, tak nechápu, jak jsem se do toho vlastně dostal. Ten skluz dolů je velmi špatně pozorovatelný. Pořád si myslíte, že to je v pořádku. Že to řídíte. Že se to nestane. A najednou to je.“

Sledujte Martina Preisse v seriálu Sestřičky:

Martin Preiss – Alkoholismus? Ani si nevšimnete a vezete se…

Martin Preiss je synem slavného hereckého páru Viktora a Jany Preissových (má ještě o pět let mladšího bratra). Nabízí se paralela s dalšími nešťastnými osudy dětí slavných rodičů, které se pustily do stejného povolání jako oni a nakonec neunesly věčné srovnávání. Přiznává, že i tento faktor mu přitížil, zároveň ale jmenuje celou řadu dalších – trému před každým divadelním představením, obavy ze selhání, různý tlak uvnitř citlivé duše i od okolí zvenčí, úzkosti a další faktory. Je jich prý v každém příběhu závislosti mnoho, navzájem se sčítají a násobí, aniž by se mnohdy dalo přesně říct, kde se stala chyba. „Pít jsem začal prakticky od osmnácti, k tomu jsme se s mojí úžasnou paní doktorkou dobrali. Jenže tehdy problém skoro nemáte šanci poznat. Spousta lidí se v tom věku napije, chodíte do společnosti, párkrát je vám špatně, to ani není nic výjimečného… Pak se ale přidají dny, kdy si nepamatujete, co jste dělali včera, rána, kdy se potřebujete napít, a aniž si toho všimnete, už se vezete.“

Herec až jako druhá volba

Ačkoliv jako herec má úspěch a hlavně divačky ho milují (role v seriálu Sestřičky je toho důkazem), občas přizná, že si možná vzhledem ke své povaze a rodinné herecké slávě špatně vybral povolání. „Je otázkou, jestli jsem se vrhnul správným směrem,“ přiznává se sympatickou otevřeností, která je ostatně pro jeho rozhovory typická. Když mluví, věříte mu. Krásný hlas a některá gesta zdědil po tatínkovi Viktorovi, trochu plachý úsměv po mamince Janě. Původně chtěl studovat anglistiku a amerikanistiku na filozofické fakultě a herectví si dal až jako druhou možnost, která ovšem hned vyšla. „Jako dítě jsem samozřejmě trávil nějaký čas v divadle, někdy nuceně a jindy rád,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas. „Přitahovalo mě to pozlátko a atmosféra, ale nedocházelo mi, že herectví může být také kruté povolání, které si umí vybrat svoji daň. Neuvědomoval jsem si, že může být i velmi vysilující a taky nesvobodné. Na to jsem v tu dobu nemyslel, na to jsem přišel až mnohem později,“ řekl pro ČRo.

Manželka Martina Preissová mu zachránila život

Už během studií na DAMU Martin Preiss hostoval v Národním divadle, pak přišlo úspěšné angažmá v plzeňském divadle J. K. Tyla a poté znovu nabídka do Národního, kterou přijal a kde ztvárnil na dvě desítky rolí, televize, dabing, hostování v dalších pražských divadlech (Na Jezerce, Pod Palmovkou), práce na audio projektech nebo dokumentech. Dlouho balancoval na hraně, už pil, ale na práci to nebylo ještě znát. Několikaleté období těžké závislosti, recidiv a nových začátků se však blížilo. Tak těžké, že Martin Preiss připouští i riziko smrti, které hrozilo například při různých pádech. „Nakonec potřebujete, aby se objevil anděl – a to říkám, ačkoliv jsem ateista – anděl v podobě lékaře, terapeuta, kamaráda… zkrátka někoho, kdo vám doopravdy pomůže,“ svěřil se Českému rozhlasu s tím, že jemu se to poštěstilo v léčebně v Jemnici na Vysočině.

Jedním dechem také přiznává, že bez pomoci nejbližších, především manželky Martiny, se kterou má syny Matouše a Šimona (12 a 9 let), by tady už možná ani nebyl. Poznali se v Národním divadle jako kolegové a láska na první pohled to prý nebyla. Až po několika letech při společném zkoušení přeskočila jiskra. Martina k tomu pro server Novinky.cz řekla: „Když jsem do Národního přišla, všimla jsem si sebejistého frajírka, který chodil pěkně oblečený, krásně voněl, a ačkoli mu na ruce nikdy nechyběly krásné hodinky, chodil vždycky pozdě. Až po dvou letech jsem s ním začala zkoušet a víc ho poznala. A pak už to nešlo zastavit.“ Oba se museli rozvést – on měl navíc maličkou dceru Viktorku, která je dnes dospělá a se kterou si naštěstí dokázali vybudovat přes všechny peripetie osudu krásný vztah. „Myslím, že jsem velmi láskyplný otec, který by dal svým dětem všechno,“ říká Martin Preiss. Ačkoliv byly chvíle, kdy se smiřoval i s tím, že by mohl o rodinu přijít a zůstat sám, naštěstí se to nestalo. „Vím, jaké mám štěstí. Mnozí z těch, kterým se rodina rozpadla, se vzdali a někteří už nejsou ani mezi námi.“

Seriál Sestřičky i další práci si vybírá

Udělal maximum pro to, aby dal svůj život do pořádku. Nemá rád slovo boj, i když se v souvislosti se závislostmi tak často používá. „V tomhle není nikdo nikdy vítěz. Nad alkoholismem se nedá zvítězit. Ten se dá pouze respektovat a přijmout. Je to něco, co se stalo mojí součástí a já vím, že to například znamená, že se některých věcí prostě nemůžu zúčastnit… Je to stejné jako s alergií. Musím počítat s tím, že když se napiju, můžu zemřít – a podle toho jednat.“

Protože zjistil, že mu divadlo přináší stres, tak zatím divadlo nehraje. Jakoukoliv jinou práci si pečlivě vybírá, třeba právě seriál Sestřičky na Primě. Věnuje se dětem... a konečně i slavné jméno přijímá s lehkostí. „Dnes jsem za ně velmi rád. Hrdě to jméno nosím a myslím, že jsem se dostal na nějakou vlastní kolej, která mi vyhovuje, která mi jde a jsem na téhle koleji a se svou rychlostí na ní spokojený.“

Martina Preisse v seriálu Sestřičky sledujte v pondělí a ve středu ve 20:15 na Primě.