Petr na mě vždycky působil jako šarmantní gentleman, který ví, co se sluší. Okouzlil mě tím, jak všemu, co bylo v životě nanejvýš důležité rozuměl a nenechal se nikdy opít rohlíkem. Měl svůj názor a jasně vytyčené hranice, za které by nikdy nezašel, byl svým způsobem tradiční. Žen si vážil, chránil je, a i když měl srdce na pravém místě, tak ze všeho nejraději své pohnutky nechal na svém rozumu, protože se dodnes drží svého moudra, že srdce miluje, ale jen hlava skutečně ví.
Užívali jsme si exotické dovolené, postavili si dům, Petr po mě nechtěl žádné peníze, vše platil on sám, i když dům byl náš. Já sice chodila do práce, ale všechny peníze mi zůstávaly. Manžel prostě platil vše od A do Z, i když jsem mu pochopitelně několikrát nabízela, že bych se také ráda podílela. Vždy se na mě podíval, pohladil mě po vlasech a řekl něco v tom směru, že on tu nebude věčně a přeje si, abych po té nežila v nouzi. Zase mě tím dostal!
Po čase přišly také děti a někdy po té jeho sexuální potřeby prostě utichly. Jeho mužství zkrátka zahlásilo konec. Nejenomže mu dala košem erekce, ale navíc nikdy nemohl dospět k vrcholu. Na první problém léky poměrně zabíraly, na ten druhý ale už ne. I když jsem se snažila seč mi síly stačily – sváděla jsem ho, zkoušeli jsme nové a nové praktiky, jeho mužství prostě nechtělo spolupracovat a jeho chtíč se odebral do věčných lovišť.
Drahý se se svým problém poměrně rychle sžil a pochopil, že trápit se nevede vůbec nikam. Ale zároveň nechtěl trápit mě a tak mi jednoho večera navrhl, abych si našla milence, že mi sex prostě musí scházet. Měl pravdu, ale já jsem tak nějak pořád nechtěla svého muže podvést, věděla jsem totiž, že si to za to všechno, co pro mě dělá, nezaslouží. Po čase jsem ale pochopila, že aspoň trochu toho chtíče a sexu potřebuji. Našla jsem si milence, se kterým se stýkám každou středu. Nejde ale o nic osobního, prostě si užijeme sex a pak si každý jde svou cestou. Zbytečně spolu dvakrát nemluvíme, jsme na sebe moc milí, nicméně nechci, aby se mi dostal pod kůži víc než bych potřebovala. Pak bych totiž riskovala, že se zamiluji ráz na ráz. A to ne, já chci zbožňovat pouze a jenom svého Petra.
Margita (38) z Prahy
