27. října 2018 07:30
Martina ČerňanskáPříběh Tamary: Když se spokojíte s málem, víc od života nedostanete!
Tamara (38): Když se spokojíte s málem, víc od života nedostanete! Zdroj: istock.com
Skromnost byla pro moji mámu důležitá, a tak mi to nezapomínala vtloukat do hlavy. Až jsem se stala tou nejskromnější. Možná právě proto mi stačí pár chvil se svým ženatým milencem, protože já na nic víc nemám nárok.
Jako malá holka jsem nejraději ze všeho seděla v koutě, potichu si hrála s panenkami, nebo se zavřela v pokojíku s knížkou a tam daleko od všeho a všech jsem snila své sny, o kterých neměl nikdo ani ponětí. Vytvořila jsem si svůj bezpečný svět, do kterého jsem patřila jenom já sama. A tak mě nikdo nemohl nikdy zranit, ublížit ani podvést. Akorát jsem se cítila tak osamělá.
Jakým způsobem trávíš dny, takový vedeš život! A ten můj byl o ničem…
Čas sice ubíhal, ale moje já byla pořád stejné, uzavřené, nedostupné pro ostatní. A můj zevnějšek řekla bych více než podprůměrný. Byla jsem oplácaná, téměř žádné křivky, jen rostoucí bříško a silná stehna, zato ani náznak kulatého a pevného zadečku. Prostě nic, co by kluky v mém věku nějakým způsobem přitahovalo. A tak jsem si odskočila do školy a pak zase platila za šedou myšku, která se stranila všech. Vlastně jsem to dělala jen a jen pro své dobro, protože bych se horko těžko dokázala vyrovnat s nešťastnou či snad neopětovanou láskou.
Když k nám do kanceláře nastoupil nový kolega, měla jsem pocit, že se snad země zachvěla a já pocítila něco neurčitého, hůře identifikovatelného - naprostou nirvánu pocitů. A úplně nejlepší na tom bylo to, že on se o mě, obyčejnou a macatou ženskou zajímal. Psal mi milé vzkazy, myslel na mě s obědem a vždy jsme šli do kantýny společně. Co vám budu povídat, katapultovala jsem se rázem do sedmého, ne-li osmého nebe. A pak došlo na bolestné zjištění. Měl nádherný dům, dvě malé cácorky, skvostně vypadající manželku a hromadu problémů v manželství. Proto hledal útočiště u mě, u obyčejné ženské, které na něm mohla oči nechat. Přesto všechno se s ním vídám a spím. Zbožňuji tak, jak jsem nemilovala snad nikoho. Možná to zní trapně, ale je to moje první zkušenost s láskou.
Pár minut štěstí? Jak zoufale po nich toužím a potřebuji je!
Myslíte si, že je to čirý nesmysl se takhle ponižovat a zároveň těm malým dětem ničit rodinu? Sama moc dobře vím, že na mě nic pěkného už nečeká. Promarnila jsem spoustu dnů naprázdno a já si chci alespoň trochu vyhodit z kopýtka a cítit se chtěná a třeba i trochu milovaná. Já Romana zbožňuji každým kouskem svého já, jak to má on se raději ptát nechci, kdoví co bych se dozvěděla. Je lepší si zbožně přát a představovat si to pěkné, než znát tvrdou a surovou pravdu, že mě má jenom na sex.
V práci se sice vídáme denně, ale poslední dobou na mě už tolik času nemá. Kolikrát na něj zbožně čekám i několik týdnů, až se konečně utrhne od rodiny a zahrne mě žádostivými polibky, které vždycky vyústí v divoké milování. Asi mě má jenom jako matraci, jenomže já se v této podřadné roli cítím konečně živá, přítomná a především jako žena. Děti už nikdy mít nebudu, není totiž s kým je mít, a tak budu žít aspoň pro těch pár hodin za měsíc.
Tamara (38) z Plzně
Autor článku
Martina Čerňanská
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
