Castle odhaluje velkého podvodníka. Ten nejslavnější britský unikal několik let
Neznámý muž těsně před smrtí předá knězi kojence. Později vyjde najevo, že nebyl otcem dítěte. Castle a Beckettová musí zjistit, o co šlo, komu dítě chybí. Než to zjistíte i vy, přečtěte si o únosu malé Reigh Bossové. Pro holčičku vše dobře dopadlo, případ ale vzbudil pozornost kvůli něčemu jinému.
Další díl seriálu Castle na zabití uvidíte v úterý ve 20.15 na Prima love.
Černé auto
27. července 2008 byla malá Reigh na návštěvě u svého otce v Bostonu. Na ulici je doprovázela sociální pracovnice, když náhle otec odstrčil pracovnici a vtáhl malou Reigh do tmavého auta. Sociální pracovnice otci v únosu nemohla zabránit a sama se lehce zranila. Muž i dítě zmizeli na celých šest dnů – dopadli je až 3. srpna v Baltimoru, kde otec koupil byt pod jménem Charles „Chip“ Smith. FBI otce zatkla s pomocí majitele přístavu, kde ukotvil svůj katamarán – poté,co mu majitel zavolal, že jeho loď nabrala vodu. Holčička, s níž chtěl žít její táta údajně právě na moři, byla nalezena v pořádku v bytě a zdálo se, že je to jedno z nešťastných vyústění vztahů rozpadlých rodin. Jenže pak začala vyplouvat na povrch identita, lépe řečeno identity otce.
Muž mnoha jmen
15. srpna agenti FBI prokázali, že muž, který se doopravdy jmenuje Christian Karl Gerhartsreiter, se z Německa do Států přistěhoval v 70. letech. V roce 1995 se jako Clark Rockefeller, údajný příbuzný slavného klanu, provdal za byznysmenku, s níž měl v roce 2001 malou Reigh a žil si na vysoké noze. Postupem času však matka Reigh měla dost jeho problematického chování, rozvedla se a navíc zjistila, že si svůj původ vymyslel. Soud rozhodl o tom, že s holčičkou se bude stýkat jen v rámci sledovaných návštěv. Gerhartsreiterova skutečná identita byla však odhalena opravdu až po jeho zatčení v roce 2008. Jeho předchozí život se podobal filmu. Trochu.
Ve službách FBI
Z Německa do Ameriky
V roce 1978 potkal Christian v Bavorsku americké manžele Kellnovy a využil příležitosti. Později použil právě jejich jména k zfalšovanému prohlášení o tom, že na jejich pozvání přijel na návštěvu, aby se dostal do USA. Pak zamířil do Connecticutu, kde, jako údajný německý bohatý student, našel rodinu ochotnou nechat ho u sebe a on nějakou dobu studoval na tamní střední škole. Jeho další štací byl Wisconsin – tam se poprvé oženil, aby získal zelenou kartu. Oné dívce namluvil, že pokud se vrátí do Německa bude muset do armády a odvedou ho do Ruska. Pouhý den po svatbě však Christian svou novopečenou manželku opustil a zamířil do Kalifornie. Jeho první žena pak požádala o rozvod až počátkem 90. let. O pár roků později se už volný Christian, toho času zmíněný Clark Rockefeller, oženil se Sandrou Boss.
„Šílenec“ před soudem
Christiana obvinili z únosu, napadení a falšování jména. Jeho obhájci na jeho obranu uvedli, že trpí narcistní poruchou, bludy a že si myslel, že s ním dcera, která před únosem žila s matkou v Londýně, telepaticky komunikuje, soud mu nakonec za únos uložil pět let ve státní věznici a tři roky za napadení s nebezpečnou zbraní. O dva roky později však přišlo mnohem závažnější obvinění.
Zakopané kosti
A to z vraždy Jonathana a Lindy Sohusových. Zločin měl podle obžaloby Gerhaitsreiter spáchat v polovině osmdesátých let, kdy jako žil jako podnájemník Christopher Chichester v exkluzivní čtvrti v San Francisku u Sohusovy matky. Jenže Sohusovi v roce 1985 zmizeli a když se začala policie zajímat o Chichestera, prostě zmizel. Lidem však prý řekl, že Sohusovi odjeli do Evropy. Podvodník vyrazil na východní pobřeží a koncem 80. let ho v Connecticutu zatkla policie, když řídil auto patřící Jonathanu Sohusovi, než ho však stačili vyslechnout, utekl znovu. Navíc policie neměla žádný důkaz, že manželé jsou mrtví. Teprve v roce 1994 se za domem, kde Sohusovi žili, našly pohřbené kosterní pozůstatky, o nichž se předpokládalo, že patří právě Sohusovi. Vyšetřování totiž komplikoval fakt, že Sohus byl adoptovaný a nebylo tedy možné porovnat ostatky s DNA formálních rodinných příslušníků a jeho zubní záznamy se údajně ztratily. Kostra byla rozsekána na tři části a zjistilo se, že mrtvého někdo udeřil do hlavy.
Usvědčující pytle
V roce 2013 byl Christian Karl Gerhartsreiter odsouzen v daném státě k maximálnímu trestu 27 let vězení. Důkazy byly velice nepřímé, porotce nakonec údajně přesvědčily dva plastové pytle na knihy zakopané s ostatky – pocházely ze škol, kde se Gerhaitsreiter na přelomu 70. a 80. let zdržoval. Gerheister se nepřiznal, po celou dobu procesu tvrdil, že je nevinný a vraždu má na svědomí manželka oběti, jejíž tělo se nenašlo… Gerhartsreiter může z věznice vyjít nejdříve v roce 2034, kdy mu bude 74 let. Podle soudu si musí odsedět 85 % trestu.
Sběratelé kostí v úterý ve 21.20 na Prima love.
Autor článku
Petra Kloidová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
