Marek Němec – sympaťák, který rád vaří nahý

Trochu jsem se bála, aby nenastala taková ta situace, kdy se na něco moc těšíte a ono to nakonec tak dokonalé není. No bála jsem zbytečně. Marek Němec je totiž opravdu nejen vynikající herec, ale i velmi milý a vtipný muž.

• Je tady září, začátek nového školního roku. Jak jste strávil prázdniny? Dočetla jsem se, že jste je strávil nahý…?

(smích) No jo, tak trochu ano. Já věděl, že to někde přijde na přetřes. Ale vážně. To má souvislost s dovolenou, u moře a s tím, že já rád vařím. Mám rád mořské věci, takže já když takhle někam přijedeme na dovolenou, tak potřebuji najít pánvičku, vařič, zeleninu, ryby a pak se svlíknu a vařím. A takhle to zní divně, ale já to samozřejmě dělám, když jsem tam sám! Když široko daleko není živá duše. A také je potřeba stát pak daleko od té pánvičky ;)

• Takže vy vaříte, jste úspěšný herec, který hraje v divadle, filmech, seriálech, dokonce režírujete, máte dvě malé děti, se kterými trávíte maximum možného volného času…takový ideální muž, že?:)

Ono je to teď všechno takové hezky rozjeté, až to smrdí nějakým průšvihem, tak snad to nenastane a ještě chvíli to vydrží. Protože vždycky, když je to takhle sluncem zalité, tak si říkám, že něco přijde, když už ne milenka, tak třeba blesk by do mne mohl udeřit. Ale ono to není tak, že dělám všechno naráz. Bylo by fajn si moci říct: Tak a teď budu dělat tohle a pak tohle a pak třeba zase tamto. Ale víte co, takhle branže funguje trochu jinak – vlastně jsem taková bárka na moři, občas foukne a vy plujete nebo si řeknete, sorry, tím směrem nejedu a je to.

• Každopádně se teď vezete na vlně popularity. Co pozornost fanoušků? Zastavují vás na ulici? A dělá vám to radost nebo vás to obtěžuje?

Určitě mne to neobtěžuje, ale já to moc nevnímám. Občas mne někdo zastaví, ale není to žádné šílenství. Ale vlastně, když o tom teď mluvíme, tak na jednu fanynku si vzpomínám a tu jsem musel málem křísit, to bylo zajímavé. Já si spíš říkal, jestli není špatně, že tu mou postavu v Modrém kódu, doktora Hofbauera vystavěli jako sex symbol. Protože já se tak rozhodně necítím a žiju vlastně poměrně konzervativně. Ale tak funguje to nějak, já vím, co mne na té postavě baví a to je fajn.

• Vaše postava v Modrém kódu, Mudr. Hofbauer trpí maniodepresí. Je těžké hrát postavu, která trpí nějakým duševním onemocněním?

Ani bych neřekl. Naopak, já cítím, že v těchto psychopatologických jevech je velký prostor pro tvůrčí práci. Samozřejmě jsem si o této nemoci i něco nastudoval a s různými formami psychických onemocnění jsem ve svém životě a ve svém okolí setkal. Také jsem se podíval na filmy s touto tématikou, na dokumenty a také jsem si načetl dost informací na internetu. Navíc právě u této postavy jsme tam šoupli i tak trochu aspergerův syndrom, takže ta postava je opravdu zajímavá.

• Říká se, že právě psychickými poruchami trpí hodně herců. Co si o tom myslíte? Není to spíš tím, že je na tyto lidi víc vidět?

To určitě ano, ale na druhou stranu, u herců ten propad může být častější, protože ta naše duše je opravdu dost natahovaná, je to takový skřipec. Ono ne každý večer se vám chce jít dělat zábavu na jeviště, když třeba zrovna řešíte nějaké své problémy, ale musíte a nemůžete to ošidit, to by divák poznal. Takže může často docházet k potlačování toho, co by člověk měl řešit a pustit ven z toho nevědomí a začít to filtrovat a když to nejde, tak to může někdy bohužel bouchnout.

• Jelikož náš web čtou především ženy a my ženy často řešíme jedno téma a tím jsou muži. Prozraďte, co se vám líbí na ženách? Nebo naopak, řekněte, co se vám na ženách nelíbí?

Nelíbí se mi, když ženy neumí zacházet se svojí ženskostí. Tím neříkám, že by se musely hned předvádět, já zas nemám rád, když je něco přehnaného a moc vyzývavého. Mám rád určitou míru vkusu a vždy mám radši zahalenost než odhalenost. Protože v té zahalenosti je možnost pro fantazii, domýšlet si tu odhalenost. Takže jestli já něco nemám na ženách rád, tak je to ten osobní nevkus. A co opravdu nesnáším u žen, je obhroublost.

• Máte dvě malé děti ve věku 2 a 6 let. Uplatňujete ve výchově nějaké alternativní směry?

Spíš fungujeme tak nějak na přirozené intuici. Před narozením prvního dítěte jsme byli doslova vyfutrovaní všemi radami, měli jsem načteno a mysleli jsme si, že jsme připraveni min. na 110 %. A pak se ten drobek narodí a vy najednou zjistíte, že realita je úplně jiná, každé dítě je individualita. A vždy jsou nějaké výchovné trendy, ale my fungujeme opravdu tak nějak přirozeně. Snažím se například vybavit, co mně vadilo, když jsem byl malý a to se snažím teď jako rodič svým dětem nedělat. A ač žijeme ve městě, tak se snažíme o volných chvílích utíkat do přírody, na chalupu a ukázat dětem u tuhle stránku života.

• Kde vás můžou vaši fanoušci vidět?

Většinou kolem Smíchova, Kinského sady, tam je dětské hřiště, tam jsem často (smích). No a také mne momentálně mohou diváci vidět dvakrát týdně na Primě v Modrém kódu a v divadle – v mém domovském Divadle v Celetné, v Divadle v Dlouhé a v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Takže když nejsem na Smíchově na hřišti, tak jsem v divadle:).

autor: Martina Hrušková