Vyzkoušeli jsme: Jak se žije na zámku

Zvenku nevypadá zámek nijak výjimečně. Hezky opravená budova ve stylu francouzského baroka, krásná kašna, která čeká na rekonstrukci, kolem velký park, který také ještě čeká na mnohé úpravy. Jenže pak vejdete dovnitř a ocitnete se v jiném světě. Tady je zvláštní ticho a klid. Venku běží dál život, ale vy najednou zapomenete na to, co se tam venku děje, na všechno, co vás trápí nebo co musíte udělat. Tady jako by se zastavil čas a nikam se nespěchá.

Z kuchyně cítíte vůni, jako kdyby tam vaše babička zrovna něco vařila. Dokonce můžete i nahlédnout dovnitř. Za chvilku se nás ujímá milá slečna a hned nás vede do jednoho z pokojů ve druhém patře. Kdysi tu bývaly pokoje šlechty. Dnes si můžete vybrat z celkem dvanácti velmi netradičních apartmá bez televizí a minibarů. Každý je dokonalý a každý vás něčím okouzlí a pomůže vám třeba i objevit inspiraci. Dostáváme svazek klíčů se slovy: „Tady máte klíče od zámku. V noci tu nikdo z personálu není, tak jenom, prosím, zamykejte všechny dveře a vstupní bránu.“ Dovedete si to představit? Mít celý zámek jen pro sebe? S manželem nevycházíme z údivu. Vstupujeme do našeho apartmá a znovu žasneme. Hlavou se mi promítají ty nejhezčí hotelové pokoje, v kterých jsem v minulosti mohla bydlet. Nic z toho se nevyrovná tomu, co mají na zámku v Napajedlech. A vzápětí se ozve „Óóóóó…“. To jen naše dvě malé děti objevily v nádherné koupelně bidet a nevěřícně kroutí hlavičkami, když jim vysvětlujeme, k čemu tenhle vynález opravdu slouží.

Každé apartmá je zařízené jinak a každé má své jméno podle toho, jak na vás má působit. Podívejte se na některá z nich:

Jak dvě ženy k zámku přišly

Zámek dnes vlastní dvě ženy – paní Eva Gajdošík, která žije střídavě na zámku a v australském Sydney a její dcera Petra Psotková, která se kvůli zámku vrátila zpět z Prahy „Obě máme rády naše rodné město, jsme pyšné na jeho historii a snad právě proto jsme se jednoho dne bláznivě a zcela spontánně rozhodly zachránit krásný zámek, který chátral a nikdo o něj nestál,“ vysvětlují majitelky, které do zámku jako malé chodily do jeslí.

Majitelky zámku: vlevo Petra, vpravo Eva.

Paní Eva, vystudovaná právnička, si po roce 1989 založila realitní kancelář a prodávala velké staré areály. Když byl v roce 2008 na prodej i napajedelský zámek, moc neváhala a hned zavolala panu Babišovi, jehož firmě Agrofert tehdy zámek patřil. Během několika hodin se dohodli a pak už vše šlo velmi rychle. „Prostě jsme s dcerou jednoho dne přišly domů a řekly všem členům rodiny: Vysypte kasičky, kupujeme zámek!“ Část zámku majitelky koupily ze svého, na část použily úvěr. A hned se pustily do uklízení a zařizování, takže už za čtvrt roku bylo hotové přízemí a mohly otevřít dokonce i kavárnu. V roce 2010 pak otevřely zámek veřejnosti.

Ve zlatém salonku se podávají snídaně a večeře.

Dnes je opraveno 80 % celkové plochy zámku. „Tak mě někdy napadá, co by tomu moje babička a děda říkali, že ta Eva sedí na zámku,“ zasní se paní Eva, z které čiší tolik energie, že by ji mohla rozdávat.

Jak šel čas Zámek Napajedla je skvost postavený ve stylu francouzského baroka. Je až neuvěřitelné, kdo všechno ho vlastnil a obýval. Žily zde například rody Rottalů, Stockau či Baltazzi – zakladatelé zdejšího proslulého hřebčína. V roce 1935 koupila zámek firma Baťa, během 2. světové války tu sídlila Hitlerjugend, po znárodnění připadl zámek firmě Fatra Napajedla, která z něj udělala internát a jesle. Mezi lety 2003 a 2008 vlastnila zámek firma Agrofert. Dnes je v soukromém vlastnictví a kromě prohlídek zámku slouží jako hotel, kavárna, pořádají se tu romantické svatby, kurzy vaření, teambuildingové akce, školení, výstavy…

Jdete podél zdi, která ještě není opravená, a najednou narazíte na takovýhle výklenek. Tady už chybí jen káva nebo domácí čaj a něco ke čtení.

Krásné maličkosti

Zatímco se Petra stará o obchodní věci a o to, aby se o zámku vědělo, Eva zámek zařizuje a zvelebuje. Procestovala velkou část světa, takže má spoustu inspirace, a celý život se zajímá o design a zařizování interiérů. Je až neuvěřitelné, jak dokáže skloubit staré s novým a vdechnout život věcem, o které už nikdo nemá zájem. „Zařídili jsme to tak, abychom se nemuseli hroutit, když někdo něco rozbije nebo ukradne,“ vysvětluje paní Eva. Přestože velkou část interiérů tvoří věci, které majitelky koupily v antiku, na bleším trhu nebo objevily u někoho na půdě, máte pocit, že sem prostě patří odjakživa. Eva navíc přiznává, že hrozně ráda věci natírá. „Já než něco umyju, tak to raději natřu,“ směje se. Jak procházíme zámkem a jeho okolím, postupně objevujeme věci, kterým vdechnul nátěr nový život – obrovské pískoviště jako pro malé princezničky a princátka, lavičky a stůl v parku, poličky ve výklenku... A právě díky takovým věcem se tu člověk opravdu cítí jako doma, což je hlavním záměrem obou majitelek.

K tomu samozřejmě patří i pravá domácí strava.. Pokrmy, které se vaří v zámecké kuchyni, jsou většinou z místních kvalitních surovin, bylinky si tu pěstují sami. A protože vaření je velkým koníčkem paní Evy, založila před lety Moravský kulinářský institut a pořádá v zámku pravidelné kurzy vaření.

Až někdy budete na Moravě, zajeďte se do Napajedel podívat. Třeba jen na chvíli. Zajděte si na prohlídku zámku, dejte si na terase výborný domácí koláč nebo limonádu, projděte si zámeckou zahradu, poseďte tam chvilku a načerpejte energii tohoto místa, přivoňte k bylinkám a odvezte si třeba na památku domácí jahodový džem s levandulí nebo rajčatové chutney Bloody Mary přímo od zámecké paní. Uvidíte, že nebudete litovat. My jsme z Napajedel odjížděli s pocitem, že jsme našli místo, kde jsme si skvěle odpočinuli, výborně se najedli, dobře se vyspali a v klidu si dva dny užívali na překrásném místě radost ze života.

Anna Kopečková