Z deníku koučky: Muži a ženy stejnou řečí nemluví!

Jsou to dva rozdílné světy. Jak je pochopit a naučit se v nich orientovat? Muž a žena opravdu mají jiný styl myšlení a občas se hádají kvůli maličkostem. Co jim navzájem na sobě nejvíc vadí? Jaké jsou rozdíly a jak se dají odstranit?

V nedávné době jsem byla jako koučka osobního rozvoje pozvaná do televizního pořadu. Moderátor se mě ptal, jak doma zpovídám svého partnera v případě, že má nějaký problém. Podrobuji ho koučovacím otázkám? Odpověděla jsem, že se ho zeptám pouze jednou, zda se mnou chce komunikovat. V případě, že nechce, tak ho nechám a počkám, až sám přijde a začne o svém problému mluvit. Moderátor reagoval „No to je úžasné!“ Mně se na mé odpovědi nic úžasného nezdálo. Byla přirozená. Pochopila jsem, aspoň zčásti, fungování mužského myšlení. A tak chápu, proč se muž chová, tak jak se chová, a nedělám rychlé závěry, jak to ženy tak úžasně umějí.

Muž a žena si dost často něco vyčítají. Rozdíl je pouze v tom, co to je. Výčitky pramení ze vzájemné odlišnosti, ale také samozřejmě z výchovy a prostředí, odkud člověk pochází. Nejčastější ženské výčitky jsou, že je muži neposlouchají, nemají zájem o rozebírání citů a nedávají hluboké city najevo. Trvá jim dlouho, než udělají, co se po nich žádá, pokud to někdy vůbec udělají! Zdržují se někde déle, než by měli, a zapomínají na to ženy upozornit!

Jistě to mnohým ženám bude povědomé. I já jsem v minulosti někdy použila věty: „K čemu jsem ti dobrá, tak akorát proto, abych ti vyprala a uvařila!“ nebo „Proč sis se mnou něco začínal?“ a také „Nejsem tvoje služka, jsem tvoje partnerka, pokud sis toho ještě nevšiml!“

Ženy jsou přesvědčeny, že muži pro vztah dělají méně než ony. Docházejí k tomuto závěru, protože ony na rozdíl od mužů myslí na všechna důležitá data, vyptávají se partnera, jak se mu daří, co bylo v práci, prožívají s ním jeho výšky i pády. Ale především se snaží proniknout do jeho nejniternějších myšlenek, touží vědět, o čem muž sní a jaké má tajné přání. Ženy milují a chtějí sdílet!!! Což je jeden ze základních rozdílů mezi ženou a mužem. Žena je orientovaná dovnitř na budování rodiny, naopak muž je orientován ven, na svoji svobodu. Žena potřebuje sdílet, odkrývat, řešit a především potřebuje chápat.

Muž přijde z práce domů a žena má radost, že přišel společník na sdílení. Muž naopak po práci potřebuje klid a prostě nechce nic dělat a hlavně řešit. Žena si všimne jeho uzavřenosti a začne ho zachraňovat. „Jaký jsi měl den? Proč mi nic neříkáš? Na co myslíš?“ Tuto otázku muži milují ze všeho nejvíce, protože na ni neznají odpověď. Oni opravdu na nic nemyslí, a když po pravdě odpovědí: „Na nic!“, snese se na ně sprcha otázek. „Co se s tebou děje? Já to přeci poznám, máš nějaký problém? Něco se stalo v práci?“ Muž opět odpoví po pravdě „NE.“ Ale ženě to nestačí a začne další monolog. „Ty máš někoho jiného? Už se ti nelíbím? Ty už mě nemiluješ? Já to vím, ty už mě nemáš rád, všimla jsem si toho už dávno, že se ti nelíbím! Jsem pro tebe tlustá nebo stará?“ Muž sedí a ničemu nerozumí. On přece nechtěl nic řešit a najednou je uprostřed problému. Svou partnerku stále miluje, je pro něj žádoucí, a najednou je tématem slovo rozchod. Vlastně vůbec neví, jak se to stalo. Je zmatený a neví, co s takovou situací udělat. Muž nedokáže porozumět ženské logice. Je pro něj problém pochopit, jak z maličkosti žena dokáže vytvořit obrovský problém. Žena je totiž tvořitelka a tvoří za každých okolností! Potřebuje stále něco vytvářet, a to jak v případě zařizování bytu nebo zkrášlování domácnosti, tak i v případě myšlenkových procesů.

Muž má rád jasnou a přímou otázku a odpověď. Je pro něj záhadou, proč žena vše rozebírá do podrobností. Žena z jedné otázky dokáže udělat deset dalších. A ve většině případů skončí u zjištění, že ji muž nemá dostatečně rád.

Ženy prostě myslí komplikovaně, dokážou přemýšlet nad tisíci věci najednou, kombinují a skáčou z jednoho tématu na druhý. Jejich myšlení je asociativní, intuitivní, mají svoji logiku. Muži naopak potřebují řešit jednu věc. Pokud muž řekne, že jde číst noviny, tak u toho nedokáže vnímat dalších pět jiných věcí, jako to dokáže žena. V případě, že chcete, aby vás partner vnímal, tak mu důležité věci nemůžete říkat, pokud dělá jinou činnost – a tím myslím i čtení tisku.

Žena má v mozku propojeny všechny možné kabely a napojení. Muž má své přihrádky. Pokud je v jedné přihrádce, neví, co se děje v té druhé, přičemž žena skáče z jednoho propojení do druhého a nedělá jí problém vymyslet další. Muž je rád, že myslí sám za sebe. Žena dedukuje i za muže. Žena muži vyčítá, že s ní neřeší problémy, a muž ženě vyčítá, že ty problémy řeší příliš. Ona se zlobí, že jí neodpovídá, když dělá něco jiného, a on nechápe, jak ona může dělat několik věcí najednou. Žena nechápe, že muž neumí číst mezi řádky, a on touží po tom, aby mluvila jasně a zřetelně.

Jak z toho ven?

• Věčné výčitky jsou pro vztah kontraproduktivní a postupně jak muže, tak ženu unavují a ponižují. Partneři by si měli vzájemně sdělovat, co je trápí, s čím nejsou spokojeni, co od vztahu očekávají.
• Měli by vzájemně najít kompromis.
• Nekritizovat, ale navrhovat i řešení. A především vidět na partnerovi i jeho dobré stránky. Naučit se říkat, co se nám líbí. A i za maličkosti poděkovat.
• V partnerství je důležité nešetřit chválou a porozuměním. Uvědomit si, že partner má jiný styl myšlení, on to nedělá naschvál, ale řídí se tím, jak je zvyklý myslet.
• Ženy by měly muži vždy říci bez emocí, co po nich chtějí. Jasně, stručně a zřetelně! Nedomýšlet a nemyslet si, že to muži přeci musí dojít. Ne, muž reaguje pouze na jasnou a zřetelnou žádost! Dle svého způsobu myšlení předpokládá, že pokud něco žena chce, tak si o to jasně řekne.

Milé ženy, muži nám nedělají naschvály. Oni jsou prostě tak založení. Mají v sobě dávné primitivní obranné mechanismy: nikdy neprojevit slabost, být neustále ve střehu. Jsou naučeni neprojevovat bolest a strach, ovládat své emoce. Pro muže je přirozené emoce skrývat, bojovat proti krutému světu, přežít a být nezávislí. Očekáváme od nich něco, k čemu nebyli vedeni a v čem vynikají ženy – schopnost vyjádřit city, vychovávat, milovat, tvořit a kombinovat. Myslete na mužovy přihrádky v mozku, v nichž je vždy jen jedna možnost! Vy máte v mysli neomezená spojení a umíte tyto spoje kombinovat. Možná pak budou vaše vzájemné výčitky méně časté a více spolu budete komunikovat o důležitých věcech.

Přeji vám mnoho úspěchů ve vaší společné komunikaci.

Vaše Šárka

Šárka Vávrová, Foto: Robert Tichý pro časopis Moje psychologie